* LN Nejdříve jste vydala několik básnických sbírek, až potom romány. U nás jste ale v povědomí jen jako autorka románů -ovšem kdybyste zůstala pouze básnířkou, asi bychom vás nepoznali dodnes...
Próza je snadněji dostupná, více se překládá, má více čtenářů. I v Kanadě známe velká jména z jiných literatur většinou jen, co se týče románů, nikoliv poezie.
* LN A ještě další zkreslený pohled - mohlo by se zdát, že v Kanadě píší téměř výhradně ženy: Margaret Atwoodová, Alice Munroová, vy...
To je opravdu pouze zkreslený pohled... Za všechny řeknu Michaela Ondatjeeho, autora Anglického pacienta... Mohlo by to možná skutečně vypadat, že si v Kanadě ženy činí nárok na literární území, ale není tomu tak.
* LN Váš první román Prchavé okamžiky pak taktéž naplňuje klišé, že když se americký autor chce vrátit do historie, musí se „vrátit“ do Evropy.
V obou románech se ale objevuje také Kanada. Ovšem to, že vznikají příběhy zasazené někam jinam, je vlastně velmi přirozené, protože kanadská populace má kořeny v nejrůznějších koutech světa.
* LN To se týká i vaší rodiny.
Ano, části rodiny ano, ale já o těchto věcech nerada mluvím, protože si myslím, že není dobré, aby autorův příběh převažoval nad tím románovým... I tak si už lidé v důsledku čtení mých knih myslí, že mám spoustu rozličných kořenů, což je legrační.
* LN Mezi vašimi romány byla dvanáctiletá pauza. Nenutil vás nakladatel, aby tato proluka byla menší, protože dnes se na každého rychle zapomíná?
Po Prchavých okamžicích, které vyšly ve třiceti zemích, jsem de facto tři roky strávila cestováním a propagováním této knihy. Potom také hodně času zabralo čerpání faktů pro nový román... Myslím, že napsat knihu je velký úkol a musí se vám povést napoprvé. Otázky, které se v Zimní kryptě snažím zodpovědět, jsou pro mě opravdu důležité, a proto jsem se je snažila zodpovědět nejlépe, jak to šlo.
* LN Prchavé okamžiky byly také zfilmovány. Jak se vám líbily?
Byla to koprodukce Velké Británie, Řecka a Kanady. Některé scény jsou nádherné, řecká hudba také a hlavní hrdina, anglický herec Robbie Kay, který se mimochodem narodil v Praze, je naprosto úžasný -byl to jeho první film, poté si pro změnu zahrál v remaku Pinocchia... Takže to není špatný film, ale já bych ho určitě udělala jinak.
* LN Také v Zimní kryptě se vracíte do minulosti. Má to nějaký konkrétní důvod?
Píšu o tématech, která se, myslím, týkají všech - jak žijeme, podle jaké morálky se rozhodujeme, jak vnímáme historii. Zimní krypta se také dotýká motivu odpuštění, vyvlastňování a vykořeňování. A já si myslím, že o těchhle věcech se dá lépe mluvit, když už od nich máme určitý odstup. Rovněž v románu píšu o tom, jakým způsobem se dá manipulovat přírodou, protože Asuánská přehrada či vodní dílo na Řece svatého Vavřince výrazným způsobem zasáhly do našeho světa - dokonce ovlivnily i naklonění zemské osy. Když jsem se připravovala na psaní románu, tak jsem studovala také další manipulace - genetické či biologické. Technologie jdou dopředu tak rychle, že o nich lze stěží mluvit z nějakého současného pohledu. Proto je snazší psát třeba o Mendelovi a hrachu - základní otázky jsou ostatně pořád stejné.
* LN Všechno to, co říkáte, tedy znamená, že člověk pořád nepřestává být pyšný.
Když se stavěla Asuánská přehrada, tak to bylo bráno jako úžasný pokrok a lidem, kteří se kvůli tomu museli stěhovat, bylo řečeno, že se musí pro pokrok obětovat - takové slogany tady dobře znáte. Ale my víme, že to není celá pravda. Každopádně nic není černobílé, stejná technologie užívaná pro vytvoření přehrady v Zimní kryptě také pak pomůže při stěhování chrámu. Takže totéž lze použít jak k destrukci, tak k něčemu pozitivnímu. Snad v budoucnu převáží to druhé, ostatně v době globálního oteplování je nutné se poučit rychle.
Básnířčiny romány
Otec kanadské autorky Anne Michaelsové (1958) pocházel z rusko-polského pomezí. V roce 1931 se odstěhoval do Kanady. Budoucí spisovatelka vystudovala angličtinu a dějiny hudby na Torontské univerzitě. Nejprve vydala dvě básnické sbírky - The Weight of Oranges (1986) a Miner’s Pond (1991). V roce 1997 slavila velký úspěch se svým románem Prchavé okamžiky, který v roce 2001 vyšel rovněž česky. Nyní se v českém překladu díky nakladatelství Odeon objevil i její nový román Zimní krypta.