16. října 2018 6:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Na krátké kalhoty v říjnu si nezvykejte. Letošní rok je výjimečný, chybí oblačnost, říká klimatolog

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
V říjnu byla řada neobvykle teplých dní (ilustrační snímek). | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy V říjnu byla řada neobvykle teplých dní (ilustrační snímek). | foto: Anna Vavríková, MAFRA

PRAHA Jít ještě v půlce října odpoledne domů z práce v krátkých kalhotách a tričku by dříve znělo jako dobrý způsob, jak si uhnat těžké nachlazení. Letošní teplý rok ale takovou situaci převedl do reality. V noci je relativně zima, přes den se ale teploty šplhají přes dvacítku. „Podle letošního října nemůžeme odhadovat, jak bude touto dobou za rok či dva. Klima kolísá kolem normálu a takové teplo se zkrátka statisticky neopakuje často,“ říká v rozhovoru pro Lidovky.cz meteorolog Miloslav Müller.

Lidovky.cz: Lze už letošek označit v něčem za výjimečný?
Na našem území je letošní rok určitě mimořádný, období od letošního dubna až teď do půli října je obzvlášť teplé a suché.

Lidovky.cz: Čím je to v České kotlině způsobeno?
Hlavní důvod spočívá v tom, jak je uspořádaná cirkulace vzduchu v širším prostoru Evropy. Konkrétně mimořádně teplá první polovina října jde na vrub mohutné tlakové výši, která se nachází severovýchodně od nás. Po její zadní straně k nám od jihovýchodu proudí neobvykle teplý vzduch.

Miloslav Müller

Vystudoval fyzickou geografii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, kde v současnosti působí na Katedře fyzické geografie a geoekologie.

Kromě toho pracuje i v Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR v oddělení meteorologie. 

Jeho specializací jsou přírodní ohrožení atmosférického původu, podílí se na revizi meteorologického slovníku a věnuje se i popularizaci meteorologie.

Miloslav Müller.

Lidovky.cz: Pokud je to mimořádné, Češi by si asi na kraťasy v říjnu zvykat neměli, že?
Určitě ne, podle letošního října nemůžeme odhadovat, jak bude touto dobou za rok či dva. Klima kolísá kolem normálu a takové teplo se zkrátka statisticky neopakuje často. Pokud jde o dlouhodobý klimatický trend, ukazuje nám, že četnost kladných odchylek, tedy zvýšených teplot, se v posledních desetiletích zvyšuje. Nemůžeme to ale chápat tak, že každý další říjen bude už jen teplejší, to je vyloučené.

Lidovky.cz: Co je strůjcem klimatu v našem regionu?
Na to je poměrně složitá odpověď, je to totiž komplexní proces. Klima určuje celá paleta klimatických činitelů, které se pohybují na škále od těch globálních až po jevy menšího měřítka. Klima střední Evropy je charakterizováno jako přechodné mezi vlivy Atlantského oceánu a vlivy z euroasijského kontinentu. My se nacházíme ve středních zeměpisných šířkách, kde převládá západní proudění, takže přece jen je větší spíše vliv oceánu. Ten způsobuje zmírňování klimatických sezón. Důsledkem toho mohou být třeba na zdejší poměry teplejší zimy a naopak ne tak horká léta. Vliv kontinentálního klimatu naopak žene léta k vyšším teplotám a suchům, v zimě zase eurasijský kontinent silně promrzá.

Lidovky.cz: Lidé jdou dnes ráno do práce teple oblečení, cestou domů odpoledne je jim už vyloženě vedro. Co tyto výkyvy teplot způsobuje?
Je to dáno kombinací přísunu teplého vzduchu, o kterém jsme mluvili, a poměrně dlouhých nocí, které se teď po rovnodennosti rychle prodlužují. Teplotu vzduchu při zemi zvyšuje záření přicházející od Slunce a naopak snižuje teplo, které zemský povrch vyzařuje do atmosféry. Zvlášť cítit je to v tzv. mrazových kotlinách třeba na Šumavě, kde nyní ráno pravidelně měříme teploty okolo nuly, avšak přes den se tam teploty příliš neliší od nižších poloh.

Lidovky.cz: Letos bylo poměrně hodně slunečných dní. Vděčíme jim za vyšší teploty uplynulého období?
Určitě, protože v létě jsou dny delší než noci, takže při jasné obloze denní ohřívání vyhrává nad nočním ochlazováním. Malá oblačnost má ale na svědomí i nynější velké teplotní rozdíly mezi dnem a nocí. Proudí k nám relativně teplý vzduch, zároveň jsou ale noci už dost dlouhé na to, aby se výrazně ochladilo. Kdyby ale bylo zataženo, o větších teplotních výkyvech mezi dnem a nocí by nemohla být řeč. Držely by se do deseti stupňů, nyní se ale teplotní výkyvy dostávají až k hodnotám okolo dvaceti stupňů.

Lidovky.cz: Jsme zvyklí na pravidelné střídání čtyř ročních období. Mohou tím současné klimatické trendy nějak zamíchat?
Klimatické modelování není úplně moje specializace. Každopádně střídání čtyř ročních období je v našich zeměpisných šířkách podmíněno výraznými změnami v dotacích slunečních energií v průběhu kalendářního roku. A to samozřejmě zůstane zachováno, bez ohledu na klimatické změny. Je to spíše otázka toho, že přibývají horká léta s výraznějšími vlnami veder, které jsou intenzivnější. Takový rok silných a horkých vln byl třeba rok 2015, spadá do toho i letošek. Zimy sledují trend opačný, zmírňují se. I přes ten markantní rozdíl mezi letošním dubnem a březnem (březen oproti normálu o 1,7 °C studenější, duben byl naopak o 5,4 °C teplejší – pozn.red.) bych se ale neodvážil hovořit o „míchání“ ročních období.

Lidovky.cz: Vy se odborně zabýváte extrémními jevy, jako jsou hurikány a podobně. Mohou zavítat kvůli klimatickým změnám i k nám?
Třeba hurikán je u nás z fyzikálního hlediska naprosto vyloučený. Extrémních jevů je ale celá plejáda. Mohou mít teplotní i srážkový charakter, poměřovat se mohou z hlediska síly větru. U srážkových měříme jejich deficit, který ústí v sucho, nebo intenzitu, kdy rozlišujeme, zda se jedná o srážky několikahodinové nebo i několikadenní.

Lidovky.cz: Ty teplotní extrémy se nás týkají?
Pokud jde o teplotní extrémy, tak u nás je v posledních desetiletích jasný posun k větší četnosti a délce horkých vln. Jsou tu ale také další jevy, spojené například s chladným půlrokem, který vyústí v silné sněžení, námrazu a ledovku. To všechno jsou nebezpečné jevy. Abych to shrnul, zvyšování frekvence výskytu abnormálně vysokých teplotních hodnot se nás určitě týká.

Lidovky: Pravidelně se u nás opakují povodně. Jak je to s extrémními srážkami?
U srážek je to méně jednoznačné, nemáme dostatečně dlouhé datové řady a také máme kratší paměť. Zabývám se případy silných srážek, kdy prší několik dní po sobě, a to vede k silným povodním, jaké jsme zažili třeba v srpnu 2002 nebo na přelomu května a června 2013. Je také třeba připomenout, že na přelomu devatenáctého a dvacátého století je zaznamenána celá řada podobných událostí, které ve střední Evropě vedly k rozsáhlým povodním. Proto bych u nás o přibývání srážkových extrémů nemluvil. Podobně je tomu i se silnými větry. Poslední velká vichřice skutečně regionálního měřítka byly u nás orkány Kyrill z roku 2007 a následně Emma z roku 2008. Od té doby se takové události neopakovaly.

  • 0Diskuse
Michal Bernáth

Autor

Michal Bernáthmichal.bernath@lidovky.czČlánky

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na Lidovky.cz