Počítačové útoky se ve 21. století staly nedílnou součástí válečné strategie. Proto většina ministerstev obrany a generálních štábů včetně Česka staví i své jednotky softwarových odborníků.
PŘEČTĚTE SI: |
Letos tomu bude už pět let, ale Estonsko stále považuje květen roku 2007 za jedno z nejhorších období ve své novodobé historii. Experti dnes mluví o tom, že se tu odehrála vůbec první kyberválka.
Tehdejší ministr zahraničí pobaltského státu Urmas Paet měl jasno. Na počítačovou síť v první vlně zaútočili crackeři z Ruska, pak se přidaly i skupiny z jiných států. Rozbuškou mohlo být odstranění sovětského pomníku z centra Tallinu.
I když se nikdo nepřiznal, důsledky byly obrovské. „Provoz státu byl vyřazen natolik, že se dva tři dny nedalo obchodovat na burze a do rozpočtu pak přiteklo daleko méně financí,“ vzpomíná Karel Kuchařík, policejní odborník na počítačové útoky. Napadeny tehdy byly vládní úřady, soukromé firmy i bankovní systémy. Od té chvíle se s počítačovými útoky musí počítat a ochrana před nimi se stala součástí obranných systémů většiny zemí.
V Brně funguje speciální středisko CIRC
Pozadu nezůstalo ani české ministerstvo obrany. V Brně provozuje speciální středisko CIRC. „Zaměstnává zhruba dvacítku odborníků,“ popisuje jednotku Jiří Štábl z tiskového oddělení ministerstva.
ČTĚTE TAKÉ: |
Jenže slouží především jako hradba armádních komunikačních sítí. S ochranou národních a komerčních serverů v Česku tedy příliš nepomůžou. „Hlídají sice primárně naši síť, ale pokud by přišel příkaz, můžou svou působnost rozšířit,“ dodává mluvčí Štábl.
Na neřešenou situaci zareagovala vláda až loni v červenci.
Lidé ve Varšavě se bouří. Akce "Anti ACTA"
Demonstrace v Polsku proti přijetí ACTA.
Tehdy byly Česká republika a Kypr poslední země v Evropské unii, které žádnou civilní platformu pro řešení počítačových útoků neměly. Kabinet proto schválil „Strategii pro oblast kybernetické bezpečnosti České republiky na období 2011 až 2015“. Jejím nejdůležitějším prvkem by měl být tým CERT. Ten se nyní rodí v Brně a během letošního roku spolkne na rozjezd 150 milionů korun.
Centra proti kyberútokům
Jednotka má na starosti především ochranu armádních sítí před útoky. V případě nutnosti je ale možné její působnost rozšířit i do civilní sféry.
Má chránit civilní počítačové sítě, jeho vznik byl schválen teprve loni v červenci. Nyní probíhají přípravné práce k jeho budování. |
„Celý proces budování bude postupovat od omezenějších k ambicióznějším cílům. Zprvu se tak zřejmě omezí na počítačové sítě přímo spravované ústředními orgány státní správy,“ stojí v materiálu.
Chybí postupy, jak se zachovat při útoku
Kromě toho, že civilní tým bude teprve třeba rozjet, musí být podle oslovených odborníků přijaty i mechanismy, jak se při případném počítačovém útoku zachovat.
„Ten útok je postupný, nedestabilizuje zemi najednou. Je to podobné, jako když stoupá voda v řece. Stejně se zintenzivňuje provoz v sítích a snaha zaútočit a ochromit jejich chod,“ popisuje kyberatak Karel Kuchařík. „A tak, jako existují přesně dané postupy při povodni, měla by být dána i pravidla pro tuto oblast. Aby zůstala zajištěna alespoň minimální funkčnost státu,“ dodává. A znovu je jako příklad možné použít Estonsko v květnu roku 2007. Kdyby byly jeho systémy propojeny se zahraničím, snáz by se dalo zjistit, odkud crackeři útočí, a jejich vliv omezit.
Zatímco na civilní bázi podobná spolupráce v zemích EU zatím chybí, armády členských států Severoatlantické aliance v organizaci Cyber Coalition kooperují už několik let.
Vojenští programátoři a experti se každoročně setkávají na cvičeních, kde několik dnů probíhají simulované útoky na sítě. Jednotky se tímto způsobem učí pomáhat zahraničním kolegům.
