Na Marsu je jezero, které tam být nemá

WASHINGTON Astronomové z Coloradské univerzity objevili na Marsu důkazy po obřím jezeře z dob, kdy už planeta měla být zcela suchá. Tým pod vedením Gaetana Di Achillea to uvádí v časopise Geophysical Research Letters. Jezero se údajně rozlévalo před 3,4 miliardy let v asi 50 kilometrů dlouhém kaňonu, který vyfotografovala družice Mars Reconnaissance Orbiter (MRO). Celková plocha mohla činit asi 207 kilometrů čtverečních a hloubka 450 metrů. Při analýze snímků družice NASA objevili pozůstatky pláží, které vodní plochu obklopovaly, a širokou deltu, již zformovaly usazeniny. „Je to první jednoznačný důkaz pobřeží na povrchu Marsu,“ řekl Di Achille podle serveru Space.com. Stáří jezera – odvozené samozřejmě nepřímo podle stavu „pobřeží“ – zpochybňuje dosavadní představu o vývoji „rudé planety“. Vědci se domnívali, že vlhkým a teplým obdobím Mars prošel před 4,1 až 3,7 miliardy let. Jezero nejspíše vyschlo nebo zmrzlo a led postupně sublimoval (vypařil se, aniž prošel kapalným skupenstvím). Vědci se domnívají, že delta jezera by mohla být vhodným místem pro hledání stop života. Na Zemi jsou ústí řek místem intenzivního usazování organických zbytků.