25. února 2019 16:42 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Na místo sebeupálení Jana Zajíce chce dát Praha pamětní desku

Lidé si 25. února v Praze připomněli padesáté výročí sebeupálení Jana Zajíce. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Lidé si 25. února v Praze připomněli padesáté výročí sebeupálení Jana Zajíce. | foto: ČTK

PRAHA Na domě, kde se před 50 lety upálil student Jan Zajíc, by do několika měsíců měla přibýt pamětní deska připomínající jeho čin. Na pondělním pietním aktu na místě jeho činu se na tom domluvili zástupci hlavního města Prahy a městské části Praha 1.

Zajíc se upálil v průchodu domu číslo 39 na Václavském náměstí 25. února 1969. Chtěl tak vyjádřit svůj nesouhlas s nastupující normalizací komunistického režimu a protest proti pasivitě lidí.

„Já jsem velmi rád přijal iniciativu rodiny Jana Zajíce a pana Jiřího Pospíšila (TOP 09), zastupitele hlavního města Prahy, abychom společně zajistili instalaci pamětní desky v upomínku hrdinského činu Jana Zajíce,“ řekl v pondělí novinářům místostarosta Prahy 1 Petr Hejma (STAN/My, co tady žijeme). „Budeme věřit, že do roka se zde sejdeme a bude tu ta deska slavnostně odhalena,“ dodal.

Pospíšil: Je ostuda, že místo dosud nebylo označeno

Pamětní deska by měla být podle přání rodiny spíše skromná. Městská část nyní podle Hejmy vypíše výběrové řízení na jejího zhotovitele. Kolik peněz by mohla stát, nechtěl odhadovat. Na zaplacení desky by se měl s městskou částí podílet i magistrát.

Dům na Václavském náměstí, kde se před padesáti lety upálil Jan Zajíc.
Zajíc se upálil u příležitosti výročí vítězného února.

„Je opravdu ostuda, že Praha toto místo dosud nebyla schopna důstojně označit a upozornit tak na to, že vedle Jana Palacha byl i Jan Zajíc, který obětoval svůj mladý život, aby bojoval proti komunismu a probudil český národ z letargie,“ řekl Pospíšil. Současná česká společnost podle něj vděčí za svobodu právě takovým osobnostem, jako byli Palach a Zajíc.

Zajíce si v pondělí na Václavském náměstí připomněli také například zástupci Univerzity Karlovy při krátkém pietním aktu u budovy Národního muzea. Vzpomínkové akce ale začaly už v neděli, kdy jejich organizátoři vystavili před domem číslo 39 pamětní desku s fotografiemi, kterou si lidé mohou prohlédnout i nyní.

Zajíce inspiroval Palachův čin

Devatenáctiletým studentem posledního ročníku Střední průmyslové školy dopravní v Šumperku hluboce otřásl čin Jana Palacha, který se upálil před pražským Národním muzeem 16. ledna 1969. Když Zajíc viděl, že tato oběť nezastavila lhostejnost veřejnosti k nastupující normalizaci totalitního režimu, rozhodl se být pochodní číslo dva.

V den 21. výročí komunistického puče z roku 1948 se v průchodu domu na Václavském náměstí polil hořlavinou a zapálil. Ještě před tím požil jed, aby nezemřel bolestivou smrtí jako Palach. Ve výzvě občanům, kterou měl u sebe, napsal: „K tomuto činu jsem se odhodlal proto, abyste se už vážně vzchopili a nedali s sebou vláčet několika diktátory!“

Jan Zajíc chtěl mít pohřeb v Praze, aby se stal podobnou manifestací jako Palachův pohřeb. Komunistické úřady to však nedovolily a Zajíc byl 2. března 1969 pochován v rodném Vítkově.

ČTK

Najdete na Lidovky.cz