Rok 2007 přináší několik změn v sociálních dávkách i příjmech obyvatel. Radost budou mít především rodiny s dětmi, které se mohou těšit na vyšší rodičovský příspěvek.
Zatímco v současné době je jeho výše stanovena na 3696 korun měsíčně, od příštího roku se příspěvek zvyšuje více než dvakrát: na 7582 korun. Částka odpovídá čtyřiceti procentům průměrné měsíční mzdy v nepodnikatelské sféře dosažené za kalendářní rok, který o dva roky kalendářnímu roku předchází.
Nárok na příspěvek mají všichni rodiče, kteří se po celý den starají o dítě mladší čtyř let věku nebo v případě zdravotního postižení dítěte do sedmi let věku.
Výdaje na tuto dávku tak podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí vzrostou z 13,5 miliardy korun na více než dvacet devět miliard korun. V současné době pobírá rodičovský příspěvek zhruba tři sta pět tisíc rodičů.
| Co nás čeká po Silvestru? |
Lidé pobírající dávky si polepší
Vedle výrazného nárůstu výše rodičovského příspěvku dojde ke změnám také například u přídavku na dítě. Na ten má ze zákona nárok rodina, jejíž měsíční příjem nepřevyšuje 2,2násobek životního minima rodiny.
Rodina s jedním dítětem do šesti let tak může o přídavek žádat, pokud její příjem nepřesahuje 15 576 korun, s dvěma dětmi ve věku pěti a osmi let je měsíční příjem rodiny limitován částkou 19 888 korun.
Na příspěvek na bydlení má vlastník nebo nájemce nárok v případě, že třicet procent (v Praze třicet pět procent) příjmu rodiny nestačí k pokrytí nákladů na bydlení. Například tříčlenná rodina žijící v nájemním bytě a v městě od 50 000 do 100 000 obyvatel dostane od státu 5440 korun. Stejná rodina žijící ve vlastním nebo družstevním bytě se může těšit na 4730 korun. Z kapsy státu se ale posypou i další vysoké částky.
Porodné se k 1. lednu 2007 zvyšuje o dalších 160 Kč na 17 760 Kč na jedno dítě, 53 120 korun pro dvojčata a 79 680 pro trojčata. Poroste také státem stanovená minimální mzda, která při odpracování čtyřiceti hodin týdně bude činit 48,10 korun za hodinu nebo osm tisíc za měsíc.
Nové změny čekají také seniory a hendikepované. Zvýšení důchodu pro částečnou bezmocnost tak bude činit dva tisíce korun, při převážné bezmocnosti čtyři tisíce a při úplné osm nebo jedenáct tisíc měsíčně. U postižených dětí je částka odstupňována třemi, pěti, devíti a jedenácti tisíci za měsíc.
S valorizací důchodu lze podle oslovených analytiků počítat pouze v rámci zákona.
„Důchodci si polepší v průměru o pět procent, což znamená, že po odečtení inflace jim příjmy porostou podobně jako pracujícím,“ informuje Pavel Sobíšek z HVB Bank. Pro Markétu Šichtařovou ze společnosti Next Finance to ale znamená, že se rozdíly mezi životní úrovní důchodců a pracujících ještě více rozevřou.
Mzdy porostou asi o 6 procent
„Za celou ekonomiku počítáme s růstem mezd jen těsně nad šest procent. Průměrná mzda tak v roce 2007 překročí dvacet jedna tisíc korun. S překonáním hranice dvaceti pěti tisíc korun počítáme nejdříve v roce 2009,“ říká Šichtařová.
Vliv na růst platů má také dlouhodobě posilující koruna. To je špatným znamením především pro exportně orientované podniky a jejich zaměstnance. Vývozci si vyšší mzdy nebudou moci dovolit.
Navíc bude na výši platů tlačit snižující se nezaměstnanost. Podle Sobíška bude ekonomika více tažena sférou služeb, kde je obtížnější než v průmyslu zajistit vyšší tržby růstem produktivity. „To umožní vznik řady nových pracovních míst,“ doplňuje Sobíšek. Podle jeho prognóz se bude v soukromém sektoru přidávat zhruba o sedm procent a ve státním asi o 5,5 procenta.
Výraznější nárůst mezd zbrzdí kromě toho i další příliv pracovníků ze zahraničí, kteří obsazují zejména hůře placená místa. Zaměstnavatelé proto nebudou mít důvod jejich minimální platy zvedat.
