PRAHA Již několik let upozorňují vysoké školy a univerzity, že mají nedostatek peněz.
Nyní se jedna z nejznámějších škol - Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy - dostala do ekonomické tísně.
Finančně jí bude muset pomoci Univerzita Karlova.
„Kolegium rektora rozhodlo, že aktuální závazky fakulty musí být dodrženy a v případě reálné hotovostní nouze pedagogické fakulty budou garantovány celouniverzitně,“ potvrdil mluvčí univerzity Václav Hájek.
Ujistil tak, že výplaty a stipendia nejsou v žádném případě ohroženy. „Je však možné, že fakultě mohou chybět dostatečné finanční zdroje na zajištění všech činností v příštím roce,“ dodal.
Podle děkana pedagogické fakulty Pavla Beneše je špatná ekonomická situace důsledkem právě toho, že do škol jde málo peněz. Upozorňuje například na to, že třeba v Číně dává stát na vysoké školství až čtyřikrát víc peněz z rozpočtu, než je tomu u nás. „Už jen fakt, že pedagogové, kteří vyučují budoucí učitele, mají nižší platy než oni, když nastoupí na základní či střední školu, je opravdu tristní,“ řekl Beneš s tím, že platy vyučujících na fakultě jsou nyní na možném minimu. „Na víc prostě nemáme,“ dodal.
Nemyslí si však, že by finanční problémy mohly zajít tak daleko, že by bylo omezeno či dokonce ohroženo samo fungování fakulty. Škole však nezbude nic jiného než vydat se cestou vnitřních úspor.
Univerzita Karlova však připouští, že pedagogická fakulta nemusí být jedinou, která může mít finanční problémy.
Mezi těmi, které potřebují peníze nejvíce, jsou hlavně humanitní fakulty. „Na další rozvoj, tedy materiální vybavení, kvalitnější zaplacení špičkových a vědeckých pracovníků, by ale potřebovala víc peněz celá univerzita,“ upřesnil mluvčí Václav Hájek.
To, že se vysoké školství potýká s nedostatkem peněz, si uvědomuje i ministerstvo školství. Ministr Ondřej Liška proto školám přislíbil, že se pokusí chybějící prostředky sehnat. Zatímco ale školy požadují navýšení financí z rozpočtu o dvě miliardy korun, Liška zatím získal „pouze“ miliardu.
„Návrh rozpočtu pro oblast terciárního vzdělávání na rok 2009 je přes 24 miliard korun. V tuto chvíli je návrh ve sněmovně,“ upřesnila Helena Müllerová z tiskového odboru ministerstva školství.
Hlavní problém je v tom, že zatímco roste počet studentů na školách, dotace univerzitám klesají. Letos na vysoké školy například nastoupilo zhruba o deset tisíc studentů víc než v předcházejícím roce.
„V porovnání se zahraničím jsme na tom, pokud jde o částku, kterou školy dostávají na jednoho studenta, asi nejhůř. Až do roku 2006 to bylo docela dobré. Od té doby ale přibývá vysokoškoláků a zároveň klesá výše příspěvků,“ popsal situaci na vysokých školách náměstek ministra školství Vlastimil Růžička.
Akde školám peníze chybějí nejvíc? Nejznatelněji právě v příspěvku na vzdělávací činnost, v prostředcích na investiční rozvoj vysokých škol, ale i na samotný provoz.
Stávající problémy pedagogické fakulty však ministerstvo nijak řešit nebude. Podle Müllerové je špatná ekonomická situace pouze interním problémem Univerzity Karlovy. „Vysoké školy mají rezervní fondy, pomocí kterých mohou podobnou situaci řešit,“ řekla.
***
Kolik peněz ze státního rozpočtu mají dostat vysoké školy v roce 2009
(návrh zákona je v parlamentu před schválením) ed schválením
celkem 24 640 250 000 (o miliardu více než letos)
investice (nové stavby a vybavení, které souvisí s jejich provozem) 2 736 749 000 Kč
běžné výdaje v (platy, stipendia studentům, stipen rozvojové program programy, mezinárodní spolupráce) 21 903 501 000 kč 00
Pramen: ministerstvo školství
