Britský spisovatel s pákistánskými předky Hanif Kureishi píše ve svých knihách o různých trampotách přistěhovalectví a o lásce. Jak přitom dokáže být trefný, cynický a barvitý, jsme si už v českých překladech mohli ozkoušet v knihách Buddha na předměstí, Byli jsme si blízcí či Gabrielův dar. Kdo viděl, těžko asi zapomene také na filmy natočené podle jeho scénářů.
V Intimitě popsal smutné tápání otce, který jednoho dne opustí rodinu a schází se s bezejmennou ženou, se kterou beze slov a otázek souloží na život a na smrt. V Matce se zase důchodkyně po smrti manžela rozpomene na svoje tělo s o mnoho mladším mužem. No a ve filmu Venuše z roku 2006 se úžasný Peter O’Toole v přesně padnoucí roli starého a nemocného herce nechává zpět k životu přitahovat hrubosrstou energií mladé dívky. Všechno vlastně jedno téma – hledání blízkosti, útěk před nicotou. Možná se blízkost najde v posteli, a možná se tam poztrácí. Kdy odejít, kdy zůstat? Co se smí a co už ne? Co je to to starodávné štěstí?
Poslední knihou přeloženou do češtiny je právě vydaný povídkový soubor Láska ve smutné době, kterou Kureishi napsal už v roce 1997. Jde o jakési autorské tematické portfolio. Dokonce povídka Noční světlo se zdá být skicou k Intimitě. Můj syn fanatik je zase přesně rozehrané mikrodrama o hybriditě přistěhovalců, o které s úspěchem píše i Kureishiho přítel Salman Rushdie. Imigranti se necítí dobře ani ve vlastní, ani v cizí kultuře. Tohle bezdomovectví jim často vyčtou jejich děti. Dřete od rána do noci a váš syn se jednou před vás postaví a řekne vám, že se chováte jako ten západní bezvěrecký póvl. Jaké to asi je, když do rodiny pákistánského taxikáře v Londýně vstoupí džihád? I Kureishi si ale chce občas odpočinout a zablbnout si. Vzniknou pak takové roztomilosti jako povídka Mouchy, podobenství o marném zápase s množícím se hmyzem, nebo groteska Příběh o lejně. V ní se jde čtyřicátník nevalné pověsti poprvé představit do rodiny svojí osmnáctileté přítelkyně. Otec a matka jsou stejně staří jako on, nemá práci, ví se o jeho problémech s alkoholem a navíc – na záchodě se mu ne a nedaří spláchnout. A některé věci, jak známo, nevysvětlíš!
Hanif Kureishi: Láska ve smutné době
Překlad: Martina Knápková Dokořán, 2009, 218 stran
