Neděle 16. ledna 2022, svátek má Ctirad
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Na pravdu je to příliš dobré

Česko

Badatelé o předvolebních slibech politiků k rozvoji vědy v České republice

Plány politických stran na téma věda jsou velkolepé. Ovšem samotní badatelé jsou k předvolebním slibům poněkud skeptičtí.

Máte v úmyslu sloučit Akademii věd s vysokými školami, nebo zůstane samostatná? Změníte způsob hodnocení kvality výzkumu, nebo zachováte původní metodiku? Bude peníze na výzkum rozdělovat více institucí, nebo by měla existovat pouze jedna centrální? Na tyto otázky odpovídali zástupci politických stran, specializovaní na výzkumnou a vývojovou oblast.

Odpovědi na žádost LN okomentovali tři členové Učené společnosti – astrofyzik Jiří Grygar, chemik Pavel Jungwirth a biochemik Jan Konvalinka. Všichni tři před loňskými neuskutečněnými volbami iniciovali akci s názvem Tucet předvolebních otázek ke koncepci rozvoje vědy v Česku. Kafemlejnek skončí pod stolem?

K současnému způsobu hodnocení kvality výzkumu, označovanému vědci jako „kafemlejnek“ (mechanicky se v něm přidělují body za jednotlivé výsledky, především za patenty a články v prestižních časopisech), se nyní nehlásí ani jedna politická strana. „Tato metodika je pro posuzování základního výzkumu nesmyslná, důležité je udržet pohromadě vědecké týmy. Budeme se inspirovat zkušenostmi ze zahraničí,“ zdůrazňuje socialistka Alena Gajdůšková. ČSSD chce po volbách rozjet debatu o tom, jaké vědní obory podpořit a kterou ‚suchou‘ větev odříznout.

Walter Bartoš z ODS říká, že občanští demokraté mají v úmyslu upravit současnou metodiku podle připomínek Akademie věd. Zároveň je jejich hlavním záměrem posílit balík tzv. soutěživých peněz, o které se vědecké týmy ucházejí prostřednictvím grantů.

Jan Vitula z TOP 09 se odvolává na zahraniční zkušenosti, podle kterých se neposuzuje základní a aplikovaný výzkum, ale jen dobrý a špatný. Stát by vypisoval peníze na projekty a přihlášky zájemců o tyto finance by posuzovali zahraniční experti. „Určitě se vyplatí zaplatit jim pár milionů, když se hodnotí projekty za miliardy. Navíc posudek profesora z Oxfordu nebo Harvardu asi těžko někdo zpochybní poukazováním na korupci nebo lobování,“ říká Jan Vitula.

Komunista Milan Bičík podtrhuje, že rozdělování peněz musí být průhlednější a nemá do něho mluvit vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace, která má velké pravomoci a žádnou odpovědnost. Lidovci zase kritizují, že současnou metodikou se hodnotí obory mezi sebou, což je mnohdy nesouměřitelné. Michaela Šojdrová vidí řešení v nové metodice. Ondřej Liška ze Strany zelených považuje současný způsob rozdělování financí za neudržitelný a upozorňuje na nutnost mezinárodního auditu, který by odhalil silné a slabé stránky českého výzkumného prostředí.

A co si o těchto plánech myslí tři zmínění členové Učené společnosti? „Ke kontrole, zda jsou peníze daňových poplatníků vynaloženy účelně, by měly sloužit pravidelné evaluace vědeckých pracovišť. Není zde místo pro kutilství. Vládní úředníci by se měli podívat, jak se to dělá ve srovnatelně velkých úspěšných západních zemích. Hodnocení vědy musí být založené na objektivních vědeckých výstupech a musí být z významné části mezinárodní. Teprve na základě takového hodnocení pak lze odpovědně rozhodovat, kterým pracovištím přidat a kterým naopak ubrat prostředky k výzkumu. Dobře odborně srovnávat přitom lze pracoviště příbuzných vědeckých oborů. Rozhodnutí, v jakém poměru financovat např. přírodní vůči společenským vědám, pak skutečně už zbývá na politiky.“ Ministerstvo věd, nebo místopředseda vlády Jaké záměry mají politici s 25 miliardami, které se nyní ročně věnují na provoz vědeckých ústavů a na základní i aplikovaný výzkum? O rozdělování peněz teď rozhoduje několik institucí, většina stran je pro redukci nebo úplnou centralizaci této činnosti. Socialisté by stav změnili radikálně. Na finance by dohlížel místopředseda vlády s patřičným úřednickým aparátem a skupinou poradců. „Je to logické, protože výzkumné projekty jsou často mezioborové a jejich financování je nadresortní,“ vysvětluje Alena Gajdůšková. ODS je pro, aby se rozdělování peněz centralizovalo, ale přesnější představu o uspořádání takového orgánu Walter Bartoš zatím prozrazovat nechtěl. Centralizaci by prosazovala i TOP 09. Komunisti by počet institucí snížili, ziskem by bylo nejen méně administrativy, ale i zprůhlednění rozhodovacích procesů. Prakticky stejný pohled na věc mají lidovci. Zelení považují za mnohem důležitější stanovit strategii pro vědu a výzkum než řešit počet rozhodovacích orgánů. „Za nutnost považuji zřídit obdobu úspěšné finské Technologické agentury pro aplikovaný výzkum, která se stala jedním z motorů dynamického rozvoje znalostní ekonomiky,“ říká předseda Strany zelených.

Členové Učené společnosti si myslí, že rozvoj vědy je dlouhodobá záležitost, kdy se přijatá opatření projeví v delším horizontu, než je jedno volební období. „Je proto důležité, aby napříč politickým spektrem panovala alespoň základní shoda, jak se má věda u nás vyvíjet. Rozvoji vědy svědčí evoluce lépe než revoluce a vědci ke své práci potřebují mít přinejmenším hrubou představu, jaká je dlouhodobá vědní politika státu.“ Mraky nad Akademií věd se trhají Zatímco ještě na přelomu roku to vypadalo s Akademií věd na pováženou, je před volbami vše trochu jinak. ODS je pro zachování akademie i její samostatnosti, ale prosazuje větší propojení akademických ústavů s vysokými školami. „Kromě akademie by měly existovat tři výzkumné univerzity,“ říká velmi stručně Walter Bartoš. Socialisté a lidovci jsou pro zachování samostatné rozpočtové kapitoly Akademie věd, stejně tak TOP 09, která ještě navrhuje, aby stát na základě zahraničních posudků stanovil jasné priority výzkumu.

A jak vnímají sliby politiků Jiří Grygar, Pavel Jungwirth a Jan Konvalinka? Věda se lépe rozvíjí v konkurenčním prostředí různých vědeckých pracovišť a modelů financování. Je na politicích, aby jemným dolaďováním harmonizovali spolužití základního a aplikovaného výzkumu tak, aby se rozvíjely oba současně, a ne jeden na úkor druhého. Stojí za to připomenout, že nejúspěšnější aplikace posledních let – léky proti AIDS z laboratoře profesora Holého – vznikly na půdě základního výzkumu.

Stejně tak je důležitá spolupráce výzkumných univerzit a Akademie věd jako partnerů, a ne jako protivníků. Toho lze dosáhnout opuštěním konfrontačního jazyka, kdy se někdy uměle staví základní výzkum proti aplikovanému a univerzity proti akademii, a vyvážením přímé podpory institucí s pomocí grantových agentur.“

Celkově jsou ale vědci z Učené společnosti ke slibům dost obezřetní. „Je příjemné slyšet, že pro politiky je věda prioritou, ale nelze se ubránit jistému předvolebnímu skepticismu. Anglosasové v tomto kontextu říkají: ‚Too good to be true‘ neboli je to příliš dobré, aby to mohla být pravda.“

Autor:

Velký test samotestů na covid: lépe fungují výtěrové, některé neodhalí nic

Premium Ještě před dvěma lety znamenaly dvě čárky na testu, že se budou chystat křtiny, delta byly americké aerolinky, gama...

Nečekaný příbuzenský vztah. Vévodkyně Kate a Meghan pojí krev Přemyslovců

Premium Učebnice mluví jasně. Přemyslovci vymřeli po meči v roce 1306, kdy byl mladičký král Václav III. zákeřně zavražděn...

Češi investují do kryptoměn ve velkém. Stát řeší, jak je přinutit přiznat zisky

Premium Ještě nedávno byly virtuální měny jako bitcoin investicí především pro lidi, kteří chtěli experimentovat a nebáli se...

Podnikání na rodičovské: Co všechno musíte splňovat?
Podnikání na rodičovské: Co všechno musíte splňovat?

Stále více maminek touží po možnosti pracovat i s malými dětmi. Jak je to s mateřskou, rodičovskou a na co mají maminky podnikatelky nárok? Na to...