Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Na Hradě vlály místo prezidentské vlajky obří rudé trenky. Ovčáček: Pražská kavárna se fašizuje

Česko

  9:36aktualizováno  17:05
PRAHA - Netradiční pohled se naskytl turistům, kteří v sobotu navštívili Pražský hrad. Místo prezidentské standarty nad ním totiž zavlály obří červené trenky. Pověsili je tam recesisté ze skupiny Ztohoven. Pražská kavárna se fašizuje, komentoval jejich čin mluvčí Jiří Ovčáček.

Obří rudé trenky, které zavlály na Pražským hradem. foto: Ztohoven

Recesisté, kteří se převlékli za kominíky, vyšplhali za bílého dne na střechu Pražského hradu, svěsili vlajku prezidenta republiky a místo ní pověsili trenky. Svůj kaskadérský kousek přitom natočili na video.

„Toto se včera stalo. Mám jen slova opovržení a zhnusení. Pražská kavárna se fašizuje. Už se neštítí zneuctění státních symbolů a hradu českých králů, československých a českých prezidentů,“ napsal na Facebook Jiří Ovčáček. „Hrad pošpinili 15. března 1939 vlajkou nacisté. Pak už se toho nikdo neodvážil, ani sovětští okupanti. Až nyní vandalové vydávající se za umělce,“ doplnil v neděli.

Prezidentův mluvčí zároveň odpoledne LN napsal, že incident na Hradě bude mít pravděpodobně ještě dohru. „Personální důsledky lze předokládat,“ uvedl.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) akci vnímá jako drsnou recesi. „Země, která dala světu Járu Cimrmana, se nepochybně dokáže vyrovnat i s obřími trenclemi vlajícími nad Hradem,“ sdělil v textové zprávě. Stejně jako další politici se ovšem pozastavil nad tím, jak funguje ostraha Pražského hradu.

Ztohoven otevírají stát ve státě. Prvními obyvateli budou hackeři a umělci

„Nad Pražským hradem zavlála zástava muže, který se nestydí,“ komentovali svůj čin aktivisté ze skupiny Ztohoven s tím, že prezidentu Zemanovi mají za zlé například to, že se zastává svého kancléře Vratislava Mynáře nebo nesouhlasí se společným vzděláváním zdravých a postižených dětí.

Aktivisté Ztohoven vyvěšují obří trenky.
„Došlo k zneuctění státního symbolu,“ řekl Ovčáček.

Recesisty policisté krátce po výměně „vlajek“ zadrželi. „Zjistili jsme, že jde o muže, kteří již mají trestní minulost. Příslušníci ochranné služby je předali pražským policistům, kteří povedou další vyšetřování, a v nejbližší době rozhodnou také o právní kvalifikaci sobotního incidentu. Muže prozatím podezříváme z trestných činů krádež a výtržnictví,“ uvedla v sobotu večer policejní mluvčí Jana Macalíková.

Odsouzení v Rusku

Za manipulaci s vlajkami byl v Rusku odsouzen na dva roky a tři měsíce nepodmíněně Vladimir Podrezov, který loni v létě pomáhal s vyvěšováním ukrajinské vlajky na Kremlu. Prokurátor původně žádal tříletý trest odnětí svobody za vandalismus pro dalších pět lidí. Kromě vyvěšení vlajky ještě přemalovali hvězdu na jednom ze stalinských mrakodrapů v ruské metropoli do ukrajinských barev.

„Kriminalisté během následujících hodin zahájili úkony trestního řízení pro podezření z přečinu výtržnictví v jednočinném souběhu s krádeží ve spolupachatelství. Zadržené osoby ve věku od 33 do 41 let byly po sdělení podezření a provedení nezbytných úkonů propuštěny. Vyšetřování bude vedeno ve zkráceném přípravném řízení,“ uvedla v tiskové zprávě mluvčí policie Andrea Zoulová.

Zákon o užívání státních symbolů však říká, že se fyzická osoba tím, že „zneužije, úmyslně poškodí nebo hrubě zneváží státní symbol České republiky“, dopustí přestupku, který lze trestat sankcí až deset tisíc korun.

Báseň skupiny Ztohoven

Aktivisté ze skupiny Ztohoven vyvěšení trenek na Pražském hradě doprovodili básní:

rudé jak čínská vlajka
snad trapností a taky vzteky
vlají dnes nad Prahou
(a hraje balalajka)
prezidentské trenky

smutně si pleskají
nepostrádaje hýždí
které je i celou zemi
čím dál tím víc hyzdí

nad městem vlaje
zástava zeměpána
jen on a nikdo jiný
arbitr elegance
a moudrost sama

V době, kdy aktivisté trenky vyvěšovali, Miloš Zeman na Hradě nebyl. Spolu s Karlem Schwarzenbergem se totiž zúčastnil zapálení Masarykovy vatry.

Akce Ztohoven ve veřejném prostoru

Umělecká skupina Ztohoven na sebe upoutala pozornost širší veřejnosti v létě 2007 svým zásahem do vysílání České televize. V pořadu ČT2 Panorama se objevil simulovaný výbuch atomové bomby v oblasti Krkonoš. Za dílo získali členové skupiny cenu od Národní galerie v Praze, ale také se dostali do konfliktu se zákonem. Soud nakonec čin vyhodnotil jako přestupek, příslušný městský úřad ale zamítl i to, a umělci nebyli potrestáni.

V polovině roku 2010 členové skupiny v Praze vystavili občanské průkazy se snímky pozměněnými takzvaným morphingem. Akce byla součástí projektu Občan K., kterým umělci chtěli upozornit na to, jak jednoduché je zneužít soukromé informace o každém člověku. Podle policie se tím však dopustili trestného činu, neboť při žádostech o vydání průkazů podvedli úředníky. Obvodní soud pro Prahu 1 v prosinci 2011 rozhodl, že umělci nespáchali trestný čin.

V listopadu 2009 jeden ze členů Roman Týc (vlastním jménem David Hons) přidělal na pamětní desku na Kaňkově paláci na Národní třídě v Praze, která připomíná události 17. listopadu 1989, plastiky s hajlujícíma rukama a s pěstmi se vztyčenými prostředníky. Celé dílo nazval Není co slavit. Policie případ vyšetřovala jako možnou propagaci nacismu, ale nakonec v něm neshledala žádné protiprávní jednání.

V roce 2003 členové Ztohoven překryli na 800 reklamních vitrín v pražském metru bílými plakáty s velkým černým otazníkem. Cílem ilegální akce bylo "zpochybnit prostor reklamy v principu, i prostor konkrétní reklamy jako takové".

V lednu 2003 členové skupiny vytvořili otazník zakrytím poloviny červeného neonového srdce výtvarníka Jiřího Davida, které svítilo nad Pražským hradem na konci funkčního období prezidenta Václava Havla.

V roce 2007 Týc vyměnil v Praze skla na 50 semaforech pro chodce za šablony s postavičkami v komických či lehce vulgárních situacích. Za to mu soud uložil peněžitý trest 60 000 korun, který Týc odmítl a nezaplatil ho. V prosinci 2011 ho Obvodní soud pro Prahu 7 poslal na měsíc do vězení, kde byl od února do března 2012.

V září 2011 vzbudil Týc rozruch, když vytvořil obrazy z popela, který údajně pařil zesnulým. Vystavil je v galerii Dvorak Sec Contemporary v Praze. Úřad městské části Prahy 1, který jej podezíral ze spáchání přestupku, ale řízení později zastavil.

V červnu 2012 rozeslala skupina na mobily poslanců, členů vlády, vybraných pracovníků Kanceláře prezidenta republiky včetně prezidenta Václava Klause a novinářů 585 textových zpráv, které budily dojem, že si je politici poslali navzájem.

V listopadu 2012 zveřejnila skupina Ztohoven telefonní čísla některých politiků. Na výstavě Kartografie naděje v pražském centru DOX umístila tabuli, na níž byly kontakty na všechny poslance včetně premiéra Petra Nečase, některých ministrů a prezidenta Václava Klause. Policie případ odložila, protože dospěla k názoru, že nebyl spáchán trestný čin.

Autoři: ,