Pondělí 1. června 2020svátek má Laura 21 °C polojasno Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Na přehrady nelze zapomínat, ale jejich stavba není spásou, která sucho vyřeší, říká bioklimatolog

Miroslav Trnka,bioklimatolog,vědecký tým projektu Intersucho. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Miroslav Trnka,bioklimatolog,vědecký tým projektu Intersucho. | foto: Foto iDnes

PRAHA Česko je zemí trpící nedostatkem vody, tvrdí odborníci. Již nyní je podle ministra zemědělství Miroslava Tomana stav podzemních vod v zemi silně podnormální, na téměř padesátí místech v republice je dokonce omezen odběr vody. „Konečná tíha přizpůsobení se leží na každém z nás,“ konstatuje k současné situaci v rozhovoru pro Lidovky.cz bioklimatolog Miroslav Trnka.

Lidovky.cz: Proč takové sucho zažíváme zrovna dnes? Podle týmu Intersucho, jehož jste koordinátorem, je nejhorší za 500 let. 
Nejprve chci říct, že tvrzení se opírá o analýzu dat, kterou jsme nedávno s kolegy v našem týmu dokončili. Sucha samozřejmě byla i v minulosti, ale tohle poslední trvající zhruba pět let je výjimečné právě dobou trvání a do značné míry i intenzitou, a to není zdaleka u konce. 

Samotné sucho vzniká jako anomálie srážek a výparů. Jednoduše řečeno, když se sníží srážky, může následovat sucho. To může nastat i tehdy, když jsou srážky normální, ale krajina jich důsledkem vyšší teploty a tím zrychleného vypařování vody potřebuje více, aby zůstal přibližně zachovaný její stav. V posledních šesti letech je výrazně tepleji než obvykle. Vegetační sezona trvá déle a krajina by tak potřebovala více vody. Srážky jsou ale nižší než obvykle, a tím pádem máme v historickém kontextu mimořádné sucho. Klidně se může stát, že nynější sucho v následujících letech bude běžným stavem. 

Lidovky.cz: Jaké jsou největší problémy, které sucho přináší?
Sucho samo o sobě je normální součástí klimatu, ale záleží na míře jeho intenzity. Pokud chybí voda ve výrazném množství, první dopady jsou obvykle vidět v zemědělství a lesnictví. Po čase nastává takzvané hydrologické sucho a to dopadá od občanů, přes průmysl a energetiku až po životní prostředí, přičemž jeho dopady jsou specifické regionálně. Když se nasčítá dopadů tolik, že sucho ovlivňuje ekonomický potenciál území, mluvíme o socioekonomickém suchu. To může ve svých krajních projevech vést až k nucenému odchodu obyvatel z daného území, ale to v našich podmínkách zatím naštěstí nenastalo.

Miroslav Trnka

  • Působí na Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a je současně profesorem na Mendelově univerzitě v Brně. 
  • Kromě výzkumu sucha, jeho příčin, dopadů, předpovídání i adaptací na něj se zabývá také modelováním dopadů změny klimatu na jednotlivé složky krajiny a možnými strategiemi pro předcházení či zmírnění důsledků těchto změn.

Lidovky.cz: Podle ministra Richarda Brabce je boj se suchem skládačkou tisíce různých opatření. Co nejzásadnější je třeba udělat, aby se situace zlepšila?
Musíme si uvědomit, že současné sucho není přímým důsledkem našeho hospodaření v krajině, ale změny klimatu. Pokud chceme řešit jeho příčinu, neznamená to měnit krajinu. Musíme začít řešit emise skleníkových plynů, které změnu klimatu vyvolávají. Na druhou stranu klimatická změna už probíhá a probíhat ještě bude a tím pádem musíme v krajině realizovat opatření, která nám tam pomohou vodu co nejlépe zadržet a maximalizovat její využití. Z mého pohledu je klíčové nesoustředit se pouze na adaptaci na sucho, ale také aktivně jednat. 

Lidovky.cz: Na jednání Národní koalice pro boj se suchem, jehož jste se sám zúčastnil, byla tématem také pitná voda. Mají se Češi bát jejího nedostatku?
Lokálně to tak bohužel je. Na některých místech po republice jsou závislí na odběru podzemní vody a žádné alternativní zdroje nemají. Celkově jako stát  jsme z pohledu zásobování pitnou vodou připraveni zvládnout i několikaleté sucho, ale to je dáno tím, že jsme jako společnost snížili spotřebu vody oproti minulosti a máme díky předkům robustní infrastrukturu. Za několik let se situace může změnit a je třeba pozorně naslouchat tomu, co doporučují vodohospodáři a hydrogeologové.

Lidovky.cz: Prezident Miloš Zeman se nedávno vyjádřil, že považuje pro boj se suchem za nejdůležitější stavbu přehrad. Jak moc spásným řešením přehrady jsou?
Nádrže na rozdíl od podzemních vod mají tu výhodu, že přesně víme, kolik v nich je vody a můžeme ji řídit. Sám jsem okolo roku 2015 na začátku této epizody sucha říkal, tak jako i někteří další kolegové, že na přehrady při řešení sucha nelze zapomínat. 

Na druhou stranu to ale není spása, která vše vyřeší. I kdybychom je postavili na všech vodních tocích, sucha nás to nezbaví a naopak přinese i řadu problémů. Sucho je prostě komplexní záležitostí. Ano, někdy bude přehrada jediným řešením, jak zajistit vodu. Nicméně jsou také místa, kde kombinace přírodě blízkých opatření a investicí do technologií šetřících vodu postačí a vyjde levněji. Někde bude nutná kombinace všech opatření včetně nádrží. Ta se ale musí realizovat v celém povodí jako jeden systém.

Lidovky.cz: Stát se nyní zabývá stavbou šesti přehrad – Senomat, Šanova a Kryr ve středních Čechách a na Ústecku, dále pak Nových Heřminov na Bruntálsku, Skaliček na Bečvě a Vlachovic ve Zlínském kraji. Právě tam se podle všeho bude stavět jako první. Počítá se za několik let. Nebude už pozdě?
Upřímně, když běží epizoda sucha, jako je ta nynější, na všechna adaptační opatření už je pozdě. My se v současné době těmi uvedenými opatřeními vlastně připravujeme až na to další sucho, které přijde, taková je realita. Postavit přehradu je otázka let. Ne, že bychom nebyli technologicky zdatní, jako byli naši předkové, ale promlouvají do toho různé faktory a zájmy, ať už lokální, regionální nebo politické.

Lidovky.cz: Rozpočet ministerstva zemědělství na boj proti suchu loni činil takřka 14 miliard korun. Na co je tolik peněz využíváno nejvíce?
Z velké části jde o investice, které slouží k propojování vodárenských soustav, budování menších nádrží a vrtů. Chybí ale promyšlený plán, kde řekneme nejen, kolik peněz utratíme za jednotlivé projekty, ale i jak to potom všechno bude fungovat dohromady. Společnost si také musí uvědomit, že stát jako instituce adaptaci na sucho za nás neudělá a to z finančních i kapacitních důvodů. Exekutiva musí podle mě pomoci definováním strategie, zpřehlednit právní předpisy a nachystat finanční pobídky. Konečná odpovědnost přizpůsobení se ale neleží na státu, nýbrž na každém z nás, a to jak na občanech, tak firmách.

Lidovky.cz: Ministerstvo životního prostředí chce třeba u nových staveb zavést povinnost akumulovat dešťovou vodu, případně ji vsakovat. Změna v novele vodního zákona by mohla platit od roku 2021. Co na to říkáte?
Na sucho se musíme připravovat systematicky a v mnoha krocích. Zákon jsme měli přijmout už mnohem dříve, ale buďme rádi, že konečně je.

Lidovky.cz: Premiér Andrej Babiš již dříve avizoval, že voda bude mít místo mezi prioritami při koronavirové obrodě. Je v současné době ve světě nějaká země, kterou by se Česko mohlo inspirovat?
V dílčích aspektech se můžeme inspirovat třeba v USA, například stát Colorado má promyšlenou strategii, která bere v úvahu i změnu klimatu. Často se také zmiňuje Izrael, ale upřímně, to je tak specifický případ, že jejich přístup v Evropě těžko uplatníme. Nemáme moře, nejsme napůl ve válečném stavu, ani nemáme tak dlouhou vegetační sezonu. Co se týče struktury krajiny a péče o ni, je inspirativní příklad Rakouska už jen proto, že vycházíme z podobných přírodních i historických podmínek. Obecně ale neexistuje jednoduché řešení, kdyby existovalo, už ho všichni používají.

Virus se mění pod rukama. Přírodní izoláty se tak nechovají, vysvětluje Peková

Molekulární bioložka a genetička Soňa Peková. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Do povědomí širší veřejnosti se molekulární bioložka a viroložka Soňa Peková z laboratoře Tilia dostala pro své neshody...

Xaver: Klobouk dolů před Klausem. V ČRo zůstávám, spory s ČT házím do jímky

Novinář Luboš Xaver Veselý | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Ve středu ho poslanci zvolili do Rady České televize. Přesto, že spolu s ním byli zvoleni i Hana Lipovská a Pavel...

Prezidentova nemoc. Neuropatie je tichá epidemie moderní doby, říká lékař

Radim Mazanec z Neuromuskulárního centra Neurologické kliniky ve Fakultní... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Brnění nohou, mravenčení, vrávoravá chůze, zakopávání a pády, ale i krutá bolest chodidel. To je hrubý výčet příznaků...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!