BRNO Změť barevných flíčků na mapě Brna se může dotknout každého obyvatele města. Určí, kde budou parky, komu mohou pod okny vyrůst další domy a kde zůstane zeleň. Ale také to, co je či naopak není možné postavit na té které parcele. Přesto včera na jednu z nejvýznamnějších fází přípravy nového územního plánu, jeho veřejné projednávání, došly jen tři stovky lidí – ani ne každý tisící Brňan.
„Jestli nám seberou zahrádky na Kraví hoře, půjdu někoho osobně zastřelit,“ hartusila ve foyer sálu Břetislava Bakaly před začátkem jednání přítomná seniorka. Územní plán sice neříká, že se ihned změní využití pozemků a ploch, ale určuje, k čemu je lze využívat – a pro ni jako pro mnoho dalších je vlastní zahrádka velice důležitá.
Současný územní plán z roku 1994 je už přes četné úpravy za zenitem, začal vznikat ještě v dobách socialistického řízení města. A koncept nového vzniká už několik let. Výhrady k novému dokumentu mají například ekologičtí aktivisté. Vadí jim mimo jiné, že by na území města mohla bez problémů vyrůstat další nákupní centra.
Zástupci organizace Nesehnutí požadují, aby byla z návrhu územního plánu vyloučena výstavba prodejen s plochou nad 400 metrů čtverečních s více než dvaceti parkovacími místy. Kvůli konkurenci velkých nákupních center z ulic mizí malé obchody – jejich nedostatkem podle ekologů trpí polovina čtvrtí. Celkem z Brna za posledních pět let zmizelo okolo 500 prodejen.
Nový územní plán vzniká ve třech variantách. Liší se především trasou silnice R43 a určením směrů, kam se bude Brno rozvíjet. „Hlavním cílem je udržet rovnováhu mezi zastavěným územím a jeho rozvojem na jedné straně a výjimečným přírodním zázemím a jeho ochranou na straně druhé,“ uvedl vedoucí zpracovatelského týmu Jaroslav Dokoupil ze společnosti ArchDesign.
První varianta počítá se silným rozvojem jihovýchodu Brna, především průmyslové zóny v městských částech Tuřany a Chrlice. Verze číslo dvě rozvíjí město rovnovážně a třetí alternativa územního plánu nepočítá se silnicí R43 přes Bystrc. Definitivní řešení však zejména u R43 závisí především na postupu krajských politiků, kteří připravují podobný dokument pro území celého kraje. Ten může zasáhnout i do územního plánu Brna.
Dokument zásadně určí také podobu dopravní sítě. Kritické hlasy zní například z Brna-Maloměřic a Obřan. Ty trpí hustým provozem na silnici spojující Brno s Bílovicemi a obcemi severně od něj. Tamní obyvatelka Anna Bezdíčková připomíná, že by čtvrti ulehčilo vybudování propojky spojující bílovickou silnici s komunikacemi u Panské líchy a Lesné.
Jednání o územním plánu tím nekončí. Dnes od 17 hodin bude veřejnost v sále Břetislava Bakaly projednávat nový koncept územního plánu podruhé – a poté až do 10. března běží čas na připomínky a námitky. Vyjadřovat se budou nejen obyvatelé, majitelé pozemků a organizace, ale také městské části. „Chceme například upravit zóny pro bydlení. V centru města se jich nedostává, je potřeba je oživit,“ poznamenal starosta Libor Šťástka (ODS).
Tvorba územního plánu veřejným projednáváním míří do finále – připomínek však zřejmě budou tisíce, výrazně víc než v roce 1994. Navíc některé části závisejí na schválení krajských dokumentů, takže návrh by mohl být připraven v druhé polovině letošního roku.
Zájemci si mohou územní plán prohlédnout nejen dnes v Bakalově sále, ale také na internetových stránkách města Brna.
***
Sporné části územního plánu
K nejproblémovějším bodům přípravy nového územního plánu města Brna patří: * Vedení silnice R 43: Z rozhodnutí minulého vedení radnice vznikla i varianta, která s dosud zamýšlenou trasou dálnice spojující přes Bystrc dálnici D1 a oblast Moravskotřebovska nepočítá.
* Poloha hlavního nádraží: Plán počítá s odsunutou polohou vlakového nádraží, ale také s částečným využitím toho současného pro dopravu. Přesto zní stále námitky, podle nichž by celé nádraží mělo zůstat v současné poloze.
* Rušení zahrádkových kolonií: Na místě zahrádek v centru by mohly vzniknout například nové obytné zóny. Odpůrci kritizují, že jde o další vytlačení zeleně z centra a narušení rázu města Brna.
* Struktura obchodů: Zejména ekoaktivisté zdůrazňují, že hypermarkety vytlačují z města drobné podnikatele, navíc se soustředí v konkrétních místech, zatímco jinde podnikání v obchodu zvolna vymírá.
Současný územní plán z roku 1994 je už přes četné úpravy za zenitem
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
