* LN Jaké funkce rondely plnily?
Byly místem shromažďování členů příslušné osady, respektive okolních, „spřízněných“ sídlišť. Konaly se tam porady o ekonomických otázkách, rozhodovalo o termínech zemědělských prací, patrně i uchovávaly a směňovaly materiální produkty, rozhodovaly spory. To vše pod „pláštěm“ náboženských rituálů, jejichž hlavním účelem ovšem bylo zajištění úrody, plodnosti a úspěchů vůbec. Proti původním skeptickým názorům se dnes považuje již za jisté, že rondely plnily také kalendářní funkci: počty dřevěných kůlů ve vnitřních palisádách zřejmě symbolizovaly počty dnů či týdnů a měsíců lunárního kalendáře, zcela podobně jako tomu bylo později například u anglických objektů typu „henge“ (Stonehenge) nebo takzvaných dáckých kalendárií v Sedmihradsku. Docent Jaromír Kovárník, který se v současnosti u nás speciálně rondelovou problematikou zabývá, prokázal kalendářní význam rondeloidu ze starší doby bronzové v Troskotovicích na Znojemsku. V posledních letech přinesli v tomto směru nové doklady němečtí archeologové na lokalitě Goseck v Sasku.
* LN Objevil jste vůbec první rondel na našem území. Jak probíhalo jeho zkoumání?
V roce 1967 zahájila tehdejší katedra prehistorie Filozofické fakulty brněnské UJEP z mé iniciativy systematický archeologický výzkum mezi Těšeticemi a Kyjovicemi na Znojemsku. Spolu s řadou nadšených studentů jsme chtěli navázat na upadající tradici výzkumů sídlišť zemědělců s moravskou malovanou keramikou, kterou na jižní Moravě založili věhlasní archeologové Jaroslav Palliardi a František Vildomec. Hned první rok jsme narazili na masivní hrotitý příkop, který se stáčel do kruhu. Po jeho snímkování pomocí leteckého modelu a magnetometrickém průzkumu jsme během deseti let odhalili celý prostor rondelu i s vnějším ochranným palisádovým plotem.
* LN Znali jste tehdy rondely z jiných lokalit?
Kruh v Těšeticích-Kyjovících byl vůbec první takto identifikovaný areál ve střední Evropě a druhý v Evropě vůbec. V době jeho objevu se nevědělo o žádném podobném objektu, na ten prvně odkrytý v bavorském Kothingeichendorfu (někdy roku 1922) se prakticky zapomnělo. Proto jsme také zpočátku tápali - ve vedení výzkumu i v interpretaci odkrývaného objektu. Situace se však brzy začala vyjasňovat. S rozvojem letecké archeologie se nacházely další areály na Moravě, v Rakousku, na Slovensku, v Čechách, Bavorsku atd. Lze říci, že 60. léta minulého století zahájila éru „rondelové archeologie“. Dnes je těchto objektů v Evropě známo kolem 150 a stále jsou objevovány nové a nové.
* LN Kolik rondelů se celkově našlo na našem území, který je největší?
Z jižní a střední Moravy je dnes známo asi 25 neolitických a kolem deseti postneolitických rondelů a rondeloidů. Zhruba stejný, možná o něco větší počet těchto areálů se nachází v Čechách. Také na Slovensku přibývá objevů a s nimi i nové typologické varianty rondelů. Největší objekt na Moravě, s vnějším průměrem 110 metrů, je ten mašovický, konkurovat mu snad může objekt ze Seloutek na Hané.
* LN Které z rondelů považujete za nejzajímavější?
Z dosud zkoumaných moravských areálů jsou důležité dva objekty z Vedrovic, které jsou součástí jedinečné koncentrace neolitických ohrazených struktur a přispívají k řešení otázky původu rondelů. Bez významu není ani nově identifikovaný kruh, zakomponovaný do ohrazené osady v Hlubokých Mašůvkách. Rovněž mašovický rondel nevydal ještě všechna svá tajemství. Také docent Kovárník má díky své letecké prospekci připraveno k výzkumu několik slibných rondelových lokalit. Problém však je získat podporu grantových agentur. Zdá se, že u nás dosud není nutnost nových terénních výzkumů zejména neolitických rondelů náležitě chápána a doceněna. Paradoxně tak „kolébka“ rondelové archeologie zaostává za zahraničím, jmenovitě za aktivitou německých kolegů.
