BRNO Vodohospodáři stále nemají kompletní technologii, která by jim umožnila vylovit tuny ryb z Brněnské přehrady. Nádrž kvůli boji se sinicemi plánují výrazně upustit a tolik ryb by v mnohem menším prostoru nepřežilo.
Speciální elektrocentrálu, která by měla pomoci ryby omráčit a pak slovit a převézt do jiných bezpečných vod, však odborníci stále nenašli. „Základní části máme, nyní hledáme samotný elektroagregát a sonar. V tuzemsku jsme nenašli firmu, která by je dodávala, pátráme i v cizině,“ potvrdil LN Antonín Tůma z Povodí Moravy. Zařízení, které by s pomocí elektrického šoku umožnilo lovit ryby, podle něj pravděpodobně v tuzemsku žádná instituce nevlastní.
I tak ale není úplně jisté, kdy se technologie v hodnotě stovek tisíc korun použije. Aby byla účinná, není ji možné použít kdykoli, musí být dodrženy určité podmínky. „Rozhodně není možné říct na den a hodinu přesně, kdy se tak stane,“ připustil náměstek primátora Martin Ander.
Ryby omráčené elektřinou rybáři sloví do sítí, oddělí nemocné kusy a zbytek naloží na nákladní auta a odvezou do jiných nádrží v kraji. „Odlov s pomocí elektroagregátu je smysluplný, pokud se použije v době, kdy budou ryby v tahu k rozmnožování. Tak se totiž samy seženou do hejna, nahánět je s agregátem jednotlivě po přehradě by bylo neefektivní,“ popsal předseda Moravského rybářského svazu Rudolf Milerski. „Pokud nebude přát počasí, přijde bouřka a voda bude kalná, můžeme vhodný okamžik propást,“ připustil.
Ve vodách přehrady plave údajně odhadem přes tři tuny ryb. Přesné číslo však nikdo nezná a je možné, že je jich tam mnohem více. „Nelze vyloučit, že se elektrický odlov bude muset i několikrát opakovat. Je možné, že se množství ryb koncentrovaných do dané lokality špatně odhadne a pak se to bude muset přijet zkusit znovu o pár dnů později,“ upřesnil ichtyolog z Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity Petr Spurný.
Rybí stěhování má dva důvody. Kromě toho, že by ryby v odpuštěné přehradě nemusely přežít, i ony samy přispívají k rozmnožení cyanobakterií. „Kaprovité ryby rozrývají dno, čímž uvolňují živiny umožňující rozvoj sinic,“ zdůvodnil již před časem Ander.
Snížit počet ryb se proto rybářský svaz snaží již delší dobu. Už od počátku roku si rybáři mohou odnést z přehrady denně dva kapry namísto jednoho, povolena je i nižší „povinná míra“.
Na pořízení elektroagregátu přispělo Povodí Moravy i město Brno dotací ve výši 350 tisíc korun, s jeho získáním slíbili pomoci i představitelé krajského úřadu. Jeho úředníci musí nakonec s použitím netradiční metody souhlasit.
Námitky těch, kterým se elektrický odlov nezdá příliš humánní, odborníci vyvracejí. „Elektrolov je tradiční technologie, která se používá v rybářství už zhruba sto let. Ryba je pouze krátkodobě omráčena,“ zdůraznil Spurný. K nějakému úhynu ryb, především starších kusů, by však zřejmě došlo.
Zda je ale hromadný odlov ryb opatřením, které skutečně přispěje k vyhubení sinic, někteří odborníci zpochybňují. „Spíš to má vypadat, že se něco dělá. Vynaložené prostředky se podle mne nevrátí. Jediným efektivním způsobem v boji proti sinicím je zamezit tomu, aby do přehrady vůbec vtékala znečištěná voda se zvýšenou koncentrací živin, zejména dusíku a fosforu,“ míní Spurný. Hladina přehrady má příští rok klesnout přibližně o deset metrů. V provozu nebude lodní doprava, odborníci budou vápnit břehy a pomocí speciálních technologií provzdušňovat nánosy pod hladinou, aby urychlili rozklad živin pro sinice. Těch je nyní v přehradě dostatek na desítky let. Bahno ze dna se ale nebude odvážet a likvidovat, takový krok by stál miliardy korun.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
