Pátek 30. října 2020svátek má Tadeáš 11 °C občasný déšť Předplatné LN
aktualizováno  Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Kontroverzní Mariánský sloup se zřejmě vrátí na Staroměstské náměstí. Loni jeho instalaci zabránila policie

Předpokládá se, že vznikla škoda vyšší než 5000 korun. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Předpokládá se, že vznikla škoda vyšší než 5000 korun. | foto:  Petr Topič, MAFRA

Praha Na pražské Staroměstské náměstí se zřejmě vrátí Mariánský sloup v podobě repliky, kterou vytvořil sochař Petr Váňa. Zastupitelé ve čtvrtek revokovali dřívější zamítavé stanovisko města, kvůli kterému sochař nezískal finální povolení k umístění sloupu.

Návrh předložil Jan Wolf (KDU-ČSL) spolu s Jiřím Pospíšilem a Janem Chabrem (oba TOP 09). Umístění repliky podpořila většina zastupitelů Spojených sil pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL), ODS a ANO. Proti byli Piráti a část zastupitelů Prahy Sobě. Sloup ze 17. století svrhl dav v roce 1918, protože v něm viděl symbol habsburské monarchie.

Spory ohledně Mariánského sloupu v minulosti: Replika sochaře váni

Sloup ze 17. století svrhl dav v roce 1918 (na archivním snímku z 3. listopadu...
Sochař Petr Váňa (vpravo) nakládal s pomocí jeřábu na loď ve Staré Boleslavi u...

Wolf návrat sloupu prosazuje dlouhodobě, zastupitelstvo to v minulosti několikrát odmítlo. Schváleným usnesením se ruší původní zamítavé stanovisko zastupitelů z roku 2017. Městská rada zároveň dostala za úkol zajistit součinnost Technické správy komunikací, která pro umístění sloupu musí poskytnout zábor. Na replice Váňa pracoval od roku 2008, loni ji neúspěšně chtěl začít na náměstí instalovat, čemuž kvůli chybějícímu záboru zabránila policie. Po čtvrtečním hlasování Wolf prohlásil, že sloup by měl na náměstí stát do půl roku.

Proti umístění se postavili zastupitelé Pirátů a část klubu Prahy Sobě. „Nemůžeme na nejcennější náměstí v České republice jen tak usadit takové dílo, u kterého nevíme, že má takové hodnoty a že si zaslouží umístění na takovém místě,“ uvedl primátorův náměstek Adam Scheinherr (Praha Sobě). Dodal, že existuje posudek historiků umění a architektury, podle kterého by sloup na náměstí stát neměl a že jejich názor by měli zastupitelé respektovat.

Předseda klubu Pirátů Viktor Mahrik řekl, že je proti umístění sloupu, protože evidentně rozděluje společnost. „Skutečně z mého pohledu jde do určité míry o symbol porážky tolerance,“ řekl primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Dodal, že Staroměstské náměstí je třeba řešit komplexně, město podle něj brzy začne řešit dostavbu za války zničeného východního křídla Staroměstské radnice.

V minulém volebním období negativní stanovisko města k obnovení sloupu prosadil zejména tehdejší zastupitel za Zelené Matěj Stropnický, který se k těmto snahám dlouhodobě staví kriticky. V reakci na čtvrteční rozhodnutí zastupitelů napsal, že jde o „politický sloup, symbol někdejšího ponížení našeho státu“. „Jeho vztyčení bylo kdysi tragédií, nyní už bude jen fraškou, jako v dějinách obvykle. Replikou ponížení. Zajímavější je signál, že si zřejmě rýsující se nová koalice zkouší svoji většinu,“ uvedl.

O návratu sloupu se diskutuje od 90. let. Zastánci obnovy jej považují za symbol a vzpomínku na obránce Prahy za třicetileté války a významné barokní umělecké dílo. Podle odpůrců jde o symbol habsburské nadvlády a netolerantní rekatolizace země.

  • Mariánský sloup, jedno z prvních výrazných barokních děl v Praze, vztyčili na Staroměstském náměstí 26. září 1650, vysvěcen byl o dva roky později. Sousoší z dílny Jana Jiřího Bendla mělo připomínat záchranu Prahy před Švédy v roce 1648, kritici v něm ale v následujících staletích viděli hlavně památník protireformačního katolicismu.
  • Sloup vznikl za přispění habsburského císaře Ferdinanda III. (1608 až 1657) jako připomínka úspěšného odražení švédského obléhání, při kterém se vyznamenala řada obyvatel Starého i Nového Města Pražského. Nechybělo na něm ale ani alegorické zobrazení vítězství katolické spravedlnosti nad reformačními kacířskými bludy.
  • Pokusy o odstranění sloupu se vyskytly už v 19. století, osudným se mu ale stal až vznik Československé republiky. Při návratu demonstrantů z tábora lidu na Bílé hoře v neděli 3. listopadu 1918 (výročí bělohorské porážky 8. listopadu připadalo tehdy na následující pátek) ho strhli především žižkovští občané za pomoci tamních hasičů. Jedni tahali za lano, druzí je s holemi v rukou jistili před hněvem zejména místních obyvatel, kteří vyběhli z domů a šli sloup bránit. Nešlo o spontánní výbuch lidového hněvu, ale o načasovanou akci, jakýsi happening bohémy kolem Franty Sauera, souputníka Jaroslava Haška.
  • Mariánský sloup, třetí svého druhu ve střední Evropě (po Mnichově a Vídni), byl přitom důležitým výtvarným prvkem Staroměstského náměstí, už díky téměř šestnáctimetrové výšce. K jeho rozměrům i umístění komponoval začátkem 20. století Ladislav Šaloun svůj pomník Jana Husa, který je nízký a plochý a vytvářel tak protiklad k vysokému a štíhlému sloupu. Díla se v podstatě vyvažovala i ideologicky.
  • Sousoší, jež se tyčilo na půli cesty mezi zničeným křídlem Staroměstské radnice a domy před Týnským chrámem, navíc sloužilo jako gnómon - stín sloupu se v pravé poledne kryl s pražským poledníkem, který je vyznačený v dlažbě náměstí. Panna Marie stojící na přemoženém drakovi, jejíž hlavu lemovala gloriola tvořená tuctem hvězd, pak shlížela na radnici. Hlava světice patří k několika částem sloupu, které přechovává lapidárium Národního muzea.
  • O návrat pomníku usilují od roku 1990 členové Společnosti pro obnovu Mariánského sloupu (SOMS). V roce 1993 zasadili do dlažby nový základní kámen a před 16 lety představili dokončenou sochu Panny Marie od sochaře Petra Váni. Nový sloup se skládá z desítek opracovaných dílů o celkové váze 118 tun. Šestimetrový a 22 tun vážící dřík sloupu je z pískovce, pro který byl Váňa v Indii. Sokl je z pískovcového bloku darovaného italským městem Vitorchiáno, sanktuárium, tedy místo pro uložení kopie deskového gotického obrazu Panny Marie Rynecké, je z mrákotínské žuly.
  • Projekt obnovy sloupu, který si vyžádá asi čtyři až pět milionů korun a je financován především dary, má řadu odpůrců. Sloup je mnohdy stále chápán jako monument protireformačního katolicismu. Nesouhlas vyvolává i to, že by stál v blízkosti místa, kde bylo 21. června 1621 popraveno 27 českých pánů, reprezentantů nekatolického stavovského odboje. Naopak zastánci mariánské památky ji chápou jako výraz smíru a tolerance.
  • Sochař Váňa se koncem loňského května pokusil začít s instalací repliky sloupu, dokonce se spolupracovníky odstranil část dlažby, kvůli chybějícímu povolení k záboru mu v tom ale zabránila policie. Obnovu sloupu pražské zastupitelstvo opakovaně odmítlo, naposledy v roce 2017, ještě loni v červnu odmítli zastupitelé stanovisko revokovat. Učinili tak až dnes, kdy umístění repliky podpořila většina zastupitelů Spojených sil pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL), ODS a ANO. Proti byli Piráti a část zastupitelů Prahy Sobě.

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Neschopní ať zkrachují a pražská smetánka čte knihy, vzkazuje prezident

Jiří Dienstbier mladší | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Česká republika se potýká s rekordními nárůsty potvrzených případů koronaviru, vláda zavádí mimořádná opatření a...

Umírají lidé, kteří mohli žít, říká lékař a spoluautor výzvy Jiří Sagan

Jiří Dienstbier mladší | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Jedním ze tří autorů výzvy k ­lidem, aby dodržovali hygienická opatření, a zároveň žádající některé lékaře, ať je...

Svou sportovní kariéru považuji za ztrátu času, hodnotí minulost Hlaváčová

Jiří Dienstbier mladší | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Držitelka světového rekordu v přeplavání kanálu La Manche pokořila řadu dalších met a získala spoustu významných...