Spolu s tím i majorita státu v energetickém gigantu ČEZ. Pro místopředsedu představenstva ČEZ Petra Vobořila by pak převod akcií ČEZ na ministerstvo financí znamenal zřejmě konečnou.
Jeho působení v rámci státního úřadu by se totiž dostalo do rozporu s takzvaným lustračním zákonem. Důvodem je jeho členství v Lidových milicích. Lustrační zákon z roku 1991 znemožňuje lidem, kteří se aktivním způsobem podíleli na fungování komunistického režimu, zastávat některé funkce ve státních orgánech a organizacích kontrolovaných státem.
Petr Vobořil svůj odchod z vedení ČEZ zatím nepotvrdil.
„Ani já, ani společnost však nehodláme porušovat zákon. Oficiální prohlášení bude následovat patrně dnes,“ řekl LN Vobořil. Oficiální prohlášení bude podle mluvčího ČEZ Ladislava Kříze zveřejněno právě dnes z důvodu jednání dozorčí rady. „Ta se nerada dozvídá věci z vnějšku,“ vysvětluje Kříž.
Podle právníka Josefa Lžičaře by setrváním ve funkci Vobořil zákon skutečně porušil. Z podobných důvodů musel představenstvo jiného státního podniku - ČSA - opustit Bohumil Šantrůček.
Proti setrvání Vobořila ve vedení ČEZ po novém roce je i resort financí. „Pokud by to bylo v rozporu s lustračním zákonem, nikdo takový by podobnou funkci zastávat neměl,“ uvedl ministr financí Bohuslav Sobotka. ZrušenímFNM a převodem akcií na ministerstvo financí také skončí spor, zda instituce vlastněné FNM podléhají lustračnímu zákonu, či ne.
Platí pro FNM lustrační zákon
ČEZ neodvolal Vobořila z představenstva, jelikož podle jeho právních analýz není fond orgánem státu, ale právnickou osobou zřízenou za účelem technické realizace privatizace a dočasnou správou. Proto se podle Kříže uvedený zákon na ČEZ nevztahoval a Vobořil ve funkci zůstal.
To se však odborníkům příliš nelíbilo. „Fond národního majetku je přece ze sta procent státní instituce,“ řekl již dříve bývalý pracovník Úřadu pro dokumentaci zločinů komunismu Radek Schovánek. Podle právníka Tomáše Sokola mohl Vobořil ve funkci zůstat, protože lustrační zákon neobsahuje žádné sankce za jeho porušení. „Navíc tlak medií a politiků nebyl tak výrazný, aby se musel Vobořil funkce vzdát,“ soudí Sokol.
Konec působení Šantrůčka v ČSA a možný odchod Vobořila z ČEZ oživil mezi odborníky diskuse o zachování lustračního zákona. Historik Jiří Žáček považuje zákon za potřebný a nedovede si představit působení bývalých členů Lidových milicí ve státní správě. Naopak Josef Lžičař je jiného názoru.
„Zákon je již vyčpělý a měl být dávno zrušen či alespoň měla být omezena jeho působnost,“ uvedl Lžíčař. Radek Schovánek dodává, že Slovensko podobný zákon také nemá. „Nemám pocit, že by aktivních spolupracovníků komunistického režimu bylo ve slovenských státních institucích a firmách méně než u nás,“ uzavřel Schovánek.
Jeho působení v rámci státního úřadu by se totiž dostalo do rozporu s takzvaným lustračním zákonem. Důvodem je jeho členství v Lidových milicích. Lustrační zákon z roku 1991 znemožňuje lidem, kteří se aktivním způsobem podíleli na fungování komunistického režimu, zastávat některé funkce ve státních orgánech a organizacích kontrolovaných státem.
Petr Vobořil svůj odchod z vedení ČEZ zatím nepotvrdil.
„Ani já, ani společnost však nehodláme porušovat zákon. Oficiální prohlášení bude následovat patrně dnes,“ řekl LN Vobořil. Oficiální prohlášení bude podle mluvčího ČEZ Ladislava Kříze zveřejněno právě dnes z důvodu jednání dozorčí rady. „Ta se nerada dozvídá věci z vnějšku,“ vysvětluje Kříž.
Podle právníka Josefa Lžičaře by setrváním ve funkci Vobořil zákon skutečně porušil. Z podobných důvodů musel představenstvo jiného státního podniku - ČSA - opustit Bohumil Šantrůček.
Proti setrvání Vobořila ve vedení ČEZ po novém roce je i resort financí. „Pokud by to bylo v rozporu s lustračním zákonem, nikdo takový by podobnou funkci zastávat neměl,“ uvedl ministr financí Bohuslav Sobotka. ZrušenímFNM a převodem akcií na ministerstvo financí také skončí spor, zda instituce vlastněné FNM podléhají lustračnímu zákonu, či ne.
Platí pro FNM lustrační zákon
ČEZ neodvolal Vobořila z představenstva, jelikož podle jeho právních analýz není fond orgánem státu, ale právnickou osobou zřízenou za účelem technické realizace privatizace a dočasnou správou. Proto se podle Kříže uvedený zákon na ČEZ nevztahoval a Vobořil ve funkci zůstal.
To se však odborníkům příliš nelíbilo. „Fond národního majetku je přece ze sta procent státní instituce,“ řekl již dříve bývalý pracovník Úřadu pro dokumentaci zločinů komunismu Radek Schovánek. Podle právníka Tomáše Sokola mohl Vobořil ve funkci zůstat, protože lustrační zákon neobsahuje žádné sankce za jeho porušení. „Navíc tlak medií a politiků nebyl tak výrazný, aby se musel Vobořil funkce vzdát,“ soudí Sokol.
Konec působení Šantrůčka v ČSA a možný odchod Vobořila z ČEZ oživil mezi odborníky diskuse o zachování lustračního zákona. Historik Jiří Žáček považuje zákon za potřebný a nedovede si představit působení bývalých členů Lidových milicí ve státní správě. Naopak Josef Lžičař je jiného názoru.
„Zákon je již vyčpělý a měl být dávno zrušen či alespoň měla být omezena jeho působnost,“ uvedl Lžíčař. Radek Schovánek dodává, že Slovensko podobný zákon také nemá. „Nemám pocit, že by aktivních spolupracovníků komunistického režimu bylo ve slovenských státních institucích a firmách méně než u nás,“ uzavřel Schovánek.
