I když na rozdíl od pouště se tady turisté v zimních měsících rozhodně nepotí, teplotní rozdíly mezi dnem a nocí se pouštím podmínkám na Šumavě minimálně přibližují. Například na Jezerní slati, kde stojí takzvaná účelová meteorologická stanice zaměřená na měření rekordních mrazů, klesla teplota v úterý v noci na třicet stupňů pod nulou. Na tom by nebylo nic divného, kdyby ještě večer teploměr neukazoval nad nulu.
„Přes den bylo 0,02 stupně nad nulou a v noci skutečně teplota klesla na minus 30,4,“ říká amatérský meteorolog Antonín Vojvodík, který teploty na Jezerní slati pravidelně sleduje.
Otrlého meteorologa, který sleduje teploměry hned na několika šumavských stanicích, ale ani takový teplotní skok nedokáže vyvést z míry. Na Šumavě se totiž zdaleka nejedná o ojedinělou událost. Teplota výrazně skáče v šumavských údolích poměrně často. „Vůbec největší rozdíl jsem asi před deseti lety naměřil na Hliništi u Strážného. Ráno bylo šestadvacet stupňů pod nulou a odpoledn už dvanáct nad nulou,“ tvrdí Vojvodík.
Na náhorních planinách mrzne i v létě Na mnoha místech Šumavy zcela běžně mrzne za studených nocí i v létě. Meteorologové přitom potvrzují, že podobnými teplotními excesy je Šumavě pověstná, a to kvůli specifickým přírodním podmínkách. „Šumava leží poměrně vysoko, přitom ale představuje jakousi náhorní planinu, v níž se mělká údolí nacházejí v nadmořské výšce kolem osmi set či tisíce metrů,“ říká Tomáš Vlasák z Českého hydrometeorologického ústavu v Českých Budějovicích. Protože svahy hor nejsou tak strmé jako třeba v Beskydech, studený vzduch z hor v noci klesá do údolí, ale ne tak hluboko, aby se ohřál. „Na náhorních planinách tak skutečně často mrzne i v létě,“ uvedl Vlasák.
Prudké změny teploty v řádu až desítek stupňů však zdaleka nejsou jedinou „klimatickou“ zajímavostí Šumavy.
Sněhový rekordman Například šumavský Březník nedaleko Modravy byl v době RakouskaUherska vůbec nejstudenějším a srážkově nejbohatším obydleným místem celé monarchie. A to i přesto, že leží v nadmořské výšce „jen“ 1150 metrů.
Svou pověst říše mrazu a sněhu si přitom Březník udržuje dodnes. Včera například leželo pod březnickou hájenkou 124 centimetrů přírodního sněhu, zatímco o osm kilometrů dál na Modravě byla sněhová pokrývka poloviční.
Podobně extrémní jsou na Březníku i naměřené teploty vzduchu. „Například v roce 1996 tady klesla průměrná roční teplota dvě desetiny stupně pod bod mrazu,“ říká Antonín Vojvodík.
