Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Na Zlínsku se objevil pseudomor drůbeže. Veterináři vytvoří několikakilometrové ochranné pásmo

Česko

  15:08aktualizováno  16:16
ŠANOV (ZLÍNSKO) - V Česku se po 20 letech objevil v chovu drůbeže pseudomor, takzvaná Newcastleská nemoc. V okolí ohniska pseudomoru v Šanově na Zlínsku vytvoří veterináři tříkilometrové a desetikilometrové ochranné pásmo, kde se zamezí přemisťování ptáků. Větší pásmo zasáhne i na Slovensko.

Ilustrační foto foto: PRO LN - JOSEF CHUCHMA

Choroba je nebezpečná pro ptáky, u lidí může vyvolat zánět spojivek, který po několika dnech spontánně odezní.V pátek to sdělili zástupci Státní veterinární správy (SVS).  Agrární komora ČR uvedla, že vývozcům by mohly hrozit ztráty ve výši desítek milionů korun.

Podle předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriely Dlouhé jde o druhou nejnebezpečnější nemoc pro drůbež po ptačí chřipce, kvůli které se loni v ČR utratilo skoro 100.000 kusů opeřenců. Nosnice ve velkochovech jsou podle ní vakcinované, kuřata ve výkrmu však ne, měly by však mít ochranu z vakcinace od svých rodičů. Problém by podle ní mohl nastat v exportu drůbeže do zahraničí a u vodní drůbeže či v malochovech, které nedostatečně dodržují biologickou ochranu.

Newcastleská nemoc může chovy drůbeže zdecimovat

  • Newcastleská nemoc (dříve též pseudomor drůbeže) je jednou z nejčastějších virových nemocí hrabavé drůbeže, může postihnout slepice, krůty, bažanty, holuby či křepelky, zřídka se objevuje u kachen a hus i některých volně žijících ptáků. Je rozšířena celosvětově. Její virulentní formy představují nebezpečnou nákazu, které podléhá povinnému hlášení.
  • Onemocnění je vyvolané virem z rodu Paramyxovirus (čeleď Paramyxoviridae). Projevuje se postižením respiračního a nervového systému s rizikem následného úhynu.
  • Postižený chov se většinou likviduje, u mírnějších forem nemoci se nasazují antibiotika.
  • Přenáší se z ptáků na člověka a projevuje se jako zánět spojivek, který po několika dnech sám odezní. Přenáší se buď vzdušnou cestou nebo pozřením.
  • Nemoc byla poprvé popsána v roce 1926 na indonéské Jávě a o rok později v Anglii v okolí města Newcastle upon Tyne.
  • Nemoc se často objevuje v drobných chovech drůbeže v Asii, Africe, střední a jižní Americe.
  • V Evropě byl větší výskyt zaznamenán například v roce 2010 ve Francii, v roce 2011 ve Švédsku či o rok později ve Švýcarsku. Velká epidemie zasáhla v roce 1971 Spojené státy, kde uhynulo na 12 milionů kuřat a americké drůbežářství bylo na několik let paralyzováno.
  • V ČR se například objevila v roce 2007 u holubů na Pardubicku nebo o šest let později v chovech holubů na Mladoboleslavsku a Moravskoslezském kraji, a také u volně žijících hrdliček na Kolínsku. Ve velkochovu drůbeže se v ČR naposledy objevila v roce 1998.

Malochovatel na Zlínsku oznámil veterinářům úhyn 11 z 34 chovaných slepic, po vyšetření se nepotvrdila ptačí chřipka, ale naopak pseudomor. „Aby se zamezilo možnému šíření nákazy, bude ještě v pátek všechna zbývající drůbež v chovu utracena. Dle platných evropských předpisů bude okolo ohniska nákazy vytýčeno tříkilometrové ochranné pásmo a desetikilometrové pásmo dozoru. V těchto pásmech SVS mimo jiné nařídí provedení soupisů drůbeže,“ uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád. Podle něj bude až na výjimky zakázané přemisťovat drůbež do a ven z pásem. „Po dobu platnosti mimořádných veterinárních opatření nebude možné v pásmech pořádat výstavy, burzy, trhy a svody drůbeže a ostatních ptáků,“ dodal.

Pseudomor zásáhl i jednoho člověka

Podle šanovského starosty Milana Humpoly zasáhl pseudomor malochov slepic jednoho z obyvatel obce. „Chová nějakých 20 slepic, které mu začaly postupně zdechat. Zdálo se mu to podezřelé, proto si nechal udělat u veterinářů rozbory, které zjistily nákazu,“ řekl starosta.

„Pokud by se opakoval scénář z minulého výskytu virů na našem území, znamenalo by to pro exportéry obchodní ztráty řádově minimálně v desítkách milionů korun v závislosti na rozsahu a délce trvání opatřeních směřujících k eradikaci (vymýcení) nákazy,“ sdělil mluvčí Agrární komory ČR Jiří Felčárek. Naposledy se nemoc v chovu holubů objevila v ČR v letech 2012 a 2013, dříve pak v roce 2007. V chovu drůbeže pak naposledy v roce 1998. Například Rusko v roce 2013 zakázalo dovoz českého drůbežího masa z tří krajů kvůli výskytu této choroby u holubů. Podle Dlouhé by ruský zákaz znamenal existenciální nejistotu pro několik firem, které už loni prodělaly kvůli zákazu vývozu násadových vajec, desítky milionů.

V chovech s méně než 500 ptáky je očkování pouze doporučené

Vakcinace je povinná pro chovy, kde se ptáci chovají na produkci vajec od 500 kusů ptáků. V ostatních chovech veterináři očkování doporučují. „Vzhledem k tomu, že tato nákaza je na seznamu nebezpečných nákaz, přísluší chovateli v případě vzplanutí nákazy náhrada nákladů za opatření, která jsou přijata ke zdolání nákazy. V případě zjištěného neprovedení vakcinace se nárokovaná částka krátí,“ dodala správa.

Závažné virové onemocnění způsobuje u domestikovaných i volně žijících ptáků trávicí, dýchací a nervové potíže s rizikem následného úhynu. Nemoc může postihnout slepice, krůty, bažanty, holuby či křepelky. Onemocnění se zřídka objevuje i u kachen a hus, vnímaví jsou vůči němu i pštrosi a mnoho druhů volně žijících ptáků, celkem jde podle veterinářů o více než 200 druhů. Nemoc byla v tuzemsku předtím naposledy zjištěna v chovu holubů v roce 2007, ve velkochovu drůbeže v roce 1998.

Podle Dlouhé se do chovu mohla nemoc dostat nejspíš přes kontakt drůbeže s volně žijícím holubem či jiným ptákem. Zamezení kontaktu s volně žijícími ptáky doporučují také veterináři, chovatelé by podle nich měli sledovat zdravotní stav, kondici a snášky vajec od chovaných ptáků. V případě změn nebo zvýšeného úhynu by buď je, nebo příslušného soukromého veterináře měli chovatelé kontaktovat.

Na Zlínsku se kromě této nákazy jako v jediném regionu Česka také vyskytuje africký mor prasat u divočáků.

Výběr informací o zvířecích nákazách v České republice v uplynulých letech

  • BSE (nemoc šílených krav):
    Degenerativní onemocnění mozku hovězího dobytka, které vede k demenci a poté ke smrti, bylo poprvé diagnostikováno v Británii v roce 1986. O deset let později pak vědci potvrdili souvislost mezi BSE a variantní Creutzfeldt-Jakobovou nemocí, jež postihuje lidi. Nákaza se šířila zkrmováním nedostatečně tepelně zpracované masokostní moučky, která se vyráběla z odpadu z jatek a z těl uhynulých zvířat. V ČR se moučky do krmných směsí pro hovězí dobytek nikdy nepřidávaly, přesto se ale mezi roky 2001 a 2009 objevily zhruba tři desítky případů. Poslední se v ČR vyskytl začátkem května 2009 na Opavsku.
  • Ptačí chřipka
    Vysoce patogenní ptačí chřipka se v ČR ve zvýšené míře objevila v letech 2006 a 2007. První případ se v ČR objevil v březnu 2006 u Hluboké na Vltavou, poté bylo zaznamenáno dalších 13 výskytů. Vždy ale šlo o volně žijící labutě. V roce 2007 veterináři nemoc odhalili v chovech v obcích Tisová, Nořín, Netřeby a Choceň. Kvůli třem ohniskům ptačí chřipky bylo tehdy vybito více než 171.000 kusů drůbeže ve velkochovech a více než 1900 kusů domácí drůbeže. Lidé, kteří se na likvidaci podíleli, museli z chovů vynést 622 tun uhynulých krůt, brojlerů a slepic. Stát vyplatil jako náhradu 50 milionů korun. Nemoc se do České republiky vrátila loni v lednu, na rozdíl od výskytu před deseti lety se ale rozšířila po celé zemi. Veterináři ji potvrdili u volně žijících ptáků téměř ve všech krajích, v chovech bylo vyhlášeno 39 ohnisek nemoci. Chovatelé podali kvůli vybití zhruba 98.000 ptáků 866 žádostí o odškodnění. Poslední ohnisko nákazy bylo vyhlášeno loni 22. března v malochovu drůbeže v Poseči na Karlovarsku. Tři měsíce poté, k 23. červnu, Státní veterinární správy vyhlásila, že ČR je oficiálně bez ptačí chřipky.
  • Africký mor prasat (AMP)
    Vysoce nakažlivé onemocnění prasat, které prakticky ve všech případech končí úhynem zvířat, se v České republice poprvé objevilo loni v červnu, kdy byla nemoc zjištěna u dvou uhynulých divočáků u Zlína. Ve vysoce rizikové oblasti vytyčené v okolí krajského města dosud veterináři potvrdili mor u více než 200 uhynulých, ulovených nebo odchycených divokých prasat. Velikost zamořeného území se několikrát měnila, nyní zahrnuje zhruba polovinu okresu Zlín, především jeho severní část. Do chovů se zatím nákaza nerozšířila. Kdyby se to stalo, veterináři by je museli nechat vybít.
  • Newcastleská nemoc
    Choroba, dříve známá jako pseudomor drůbeže, je jednou z nejčastějších virových nemocí hrabavé drůbeže, může postihnout slepice, krůty, bažanty, holuby či křepelky. Je rozšířena celosvětově. Ve velkochovu drůbeže se v ČR naposledy objevila v roce 1998, předtím ji veterináři opakovaně odhalili v menších chovech na Plzeňsku. V dalších letech se objevila v roce 2007 u holubů na Pardubicku nebo o šest let později v chovech holubů na Mladoboleslavsku a Moravskoslezském kraji, a také u volně žijících hrdliček na Kolínsku.
Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!