7. listopadu 2015 7:26 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Nabubřelé stavby krkonošských hotelů. A přitom jsme chtěli jen něco malého

Historie Labské boudy. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Historie Labské boudy. | foto: Šimon , Lidové noviny

ŠPINDLERŮV MLÝN / PRAHA Škoda půl milionu československých korun a následná výstavba železobetonového monstra. Před padesáti lety se začal měnit jeden z nejkrásnějších krkonošských hřebenů.

V polovině června 1969 bylo u pramenů Labe živo. Řada funkcionářů z regionu a dalších lidí si nenechala ujít slavnostní položení základního kamene. Na něm pak vyrostl nový a své době poplatný hotel, který nahradil vyhořelou Labskou boudu. Zničující požár ji zdevastoval 6. listopadu 1965.

„K nejstarším turistickým chatám patří Labská bouda. Vlastně patřila. Šestého listopadu lehla popelem,“ zachycuje spáleniště na krkonošském hřebenu dobová černobílá reportáž Československé televize.

I když se po požáru po okolí špitalo třeba i o tom, že oheň záměrně založil vedoucí hotelu Kamil Šubrt kvůli vysokému manku, vyšetřovatelé zjistili něco jiného. Podle nich dřevěná stavba chytla od benzinové lampy. Na začátku listopadu na Labské pobývalo několik řemeslníků a právě jejich neopatrné zacházení s plamenem způsobilo katastrofu.

Nepomohlo ani to, že se k boudě postavené ve 1300 metrech sjely hasičské jednotky z celého okolí – nejen ze Špindlerova Mlýna, ale i z Vrchlabí a Jilemnice. Rychle postupujícímu ohni vlastně mohly jen přihlížet. Škodu vyšetřovatelé vyčíslili na půl milionu tehdejších korun. A z Krkonoš zmizela slavná chata z konce 19 .století.¨

Návrh přestavby Labské boudy od Tadeáše Kopči
Návrh Terezy Pecárové

Několik týdnů po uhašení se začalo přemýšlet, co vyhořelou Labskou boudu na jednom z nejkrásnějších míst v Krkonoších nahradí. A do projektu chtěl mluvit i nově zřízený Krkonošský národní park. „Navrhovali jsme malý objekt se stanicí horské služby,“ zavzpomínal pro LN už dříve Miroslav Klapka, první ředitel KRNAP.

Jenže zvítězilo odvážné a podle některých expertů i nabubřelé komunistické budování. Monstrózní plán pro Interhotely Krkonoše nakreslil Zdeněk Řihák ze Státního projektového ústavu v Brně. Jako základní stavební materiál zvolil železobeton. Miroslav Klapka i proto 12. června 1969 na položení základního kamene nedorazil.

Ondřej Stratilík

Autor

Ondřej Stratilíkondrej.stratilik@lidovky.czČlánky