Na památníku obětem druhé světové války má být nápis, že tábor byl německým nacistickým zařízením, nikoli českým. Řekl to Pavel Sedláček z Národní strany.
Tábor podle historických údajů zřídila na pokyn z Berlína protektorátní vláda, personál tvořili čeští zaměstnanci. Tábor byl v provozu zhruba rok od srpna 1942. Zemřely v něm převážně následkem infekčních nemocí více než tři stovky lidí. Částečně v obvodu někdejšího tábora nyní stojí velkokapacitní vepřín, o jehož zbourání usilují zejména romské organizace.
Romové prý umírali jen na běžné nemoci
Zastáncem tohoto kroku byl i někdejší vládní zmocněnec pro lidská práva Petr Uhl; nepodařilo se mu ale přesvědčit kabinet, aby na vykoupení vepřína uvolnil peníze. Proti zbourání vepřína je také Národní strana, podle níž tábor nebyl koncentrační, nýbrž internační. Informace o tom má být i na památníku v podobě třítunového balvanu, který chtějí předsedkyně Národní strany Petra Edelmannová a volební lídr Jan Skácel odhalit 21. ledna v místech někdejšího tábora.
Podle televize Nova má být na památníku uvedeno, že tábor byl obyčejný pracovní a Romové v něm umírali pouze na běžné nemoci. Někteří zástupci romských organizací jsou tím ale tak pobouřeni, že chtějí stavbě zabránit třeba i vlastními těly.
Národní strana tvrdí, že památník postaví v místě, kde tábor pro Romy skutečně stál. "Vepřín nestojí na původním pozemku, kde byl pracovní tábor v Letech," řekla Edelmannová. "Je na tom místě," oponoval předseda romského sdružení Dženo Ivan Veselý, podle nějž místo tábora identifikovali lidé, kteří ho přežili.
"Pro mě je Národní strana stranou fašistickou," řekl Veselý. Edelmannová to odmítla. Nově řekla, že strana se profiluje především proti nepřizpůsobivým menšinám, přičemž je jedno, jakého jsou etnika. "Je to rasismus toho nejhrubšího zrna," řekl Nově Čeněk Růžička z Výboru pro odškodnění romského holokaustu. Růžička, který v táboře ztratil dva předky, chce vlastním tělem výstavbě památníku, o nějž usiluje Národní strana, zabránit.
Strana prý má povolení, obec to popírá
Proti argumentům Národní strany se podle Novy postavil i vládní zmocněnec pro lidská práva Svatopluk Karásek. Nova uvedla, že Národní strana tvrdí, že k výstavbě památníku získala souhlas vlastníka pozemku, kterým je obec Lety. "Povolení od obce nemají," řekl ale televizi starosta Rostislav Jandera.
Spory o charakter tábora se vedly zejména koncem 90. let. Skupina českých historiků tehdy vydala knihu "Historikové a kauza Lety". V ní označili tvrzení o tom, že šlo o český tábor, za dezinformace. Napadli kvůli tomu články německého novináře Markuse Papeho a Američana Paula Polanského. Například historik Jaroslav Valenta označil Polanského za lháře, který si vymýšlí, aby vykonstruoval odpovědnost Čechů za holokaust. Úsilí dokázat, že tábor v Letech byl český, vycházelo podle Valenty z falešného předpokladu, že to, co bylo protektorátní, bylo i české.
Uhl pak označil akci historiků za aktivitu proti snahám vyrovnat se s českým podílem na genocidě Romů organizované nacisty. Podezření, že tyto snahy jsou placenou kampaní ze zahraničí, je podle Uhla nesmyslné.
