Nacismus a vejce

POSLEDNÍ SLOVO

Principiálně nacistické napadání a nacistické rozhánění mítinků legitimní politické strany - taky máte pocit, že to ministr vnitra Martin Pecina, který těmito slovy ohodnotil středeční Velkou Vaječnou Melu u Anděla, pořádně přehnal? Copak mají tihle vrhači vajec nacistické sklony? Opravdu lze při téhle příležitosti říci, že se „neliší od situace v zemích, kde nastupovaly extrémní režimy“? No, propána!

Musím přiznat, že mi při pohledu na fotografie bylo předáků ČSSD upatlaných od vajíček líto, jsou v nezáviděníhodné situaci. Jenže musíme mít na paměti souvislosti: bude to už dvacet let, co v naší zemi nevládne autoritativní komunismus, nýbrž svoboda a demokracie. Ne sice možná první jakosti, ale nesporně tu jsou. Za těch dvacet let vyrostla generace mladých lidí, kteří autoritativní systém nikdy nezažili. Jen si připomeňme, že v roce 1988 začala soustavněji demonstrovat jiná mládež - ta, která na vlastní kůži nezažila lámání hřbetů po nástupu normalizace po okupaci v roce 1968. Policie i propaganda tehdy řádily: že prý to jsou chuligáni a výtržníci, kteří chtějí překážet pracujícím v poctivé práci.

Nekladu mezi ty dvě situace rovnítko, počet létajících vajec u Anděla vskutku přesáhl míru a jakkoli se mohou odpůrci Jiřího Paroubka škodolibě radovat (podle neověřených zpráv ho trefilo celkem 112 vajec), musíme rozumně uznat, že tímto způsobem se předvolební boj vést nesmí. Přesto mi středeční prohlášení prezidenta Václava Klause, který kvůli vajíčkové bitvě varoval před ohrožením demokracie, připadalo nadsazené - nelétaly tam přece kameny ani granáty, nýbrž vejce. Mnohem nebezpečnější mi připadala jiná zpráva ze středy: o dvou zápalných lahvích hozených do okna romského domu. Ta by si dle mého názoru zasloužila komentář nejvyšších politiků víc...

Zajímavé je, kolik se v internetových diskusích vynořilo připomínek neblahého policejního zásahu na CzechTeku 2005. Nevím, jestli tam tehdy policisté na pokyn premiéra Jiřího Paroubka a ministra vnitra Františka Bublana surově zmlátili zrovna ty mladé, kteří teď po Paroubkovi házejí vajíčka - rozhodně se však tehdy na CzechTek sjeli příslušníci stejné generace, narozené krátce před rokem 1989 a po něm. A nezapomněli na nakládačku, absolutně neúměrnou kusu pošlapané louky. A řekla bych, že nezapomenou. Já taky nezapomínám - a zejména nezapomínám, že viníci nebyli potrestáni a celé to barbarství vyšumělo do prázdna.

Atmosféra simulovaného boje se ostatně ze Smíchova zřejmě přenesla až k nám na Vinohrady. Naše nová kočka se jí nejspíš nadýchala v noci, když jsem neprozřetelně nechala otevřené okno, a svedla Velkou Kočičí Bitvu s rolí toaletního papíru. První, co mě ráno po probuzení napadlo, bylo, že u nás v noci sněžilo ze stropu -ale byly to jen vločky roztrhaného toaletního papíru. Ujišťuji vás, že naši Chaluhu nepodezírám z nacistických myšlenek, přestože uklízení nějakou chvíli trvalo. Nezlobím se na ni: kdybych byla pořádně zamkla záchod, nenašla by tu roličku a nestalo by se to.

***

Jiná zpráva ze středy, o dvou zápalných lahvích hozených do okna romského domu, by si dle mého názoru zasloužila komentář nejvyšších politiků víc...

Vstoupit do diskuse (2 příspěvky)
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.