Úterý 16. dubna 2024, svátek má Irena
130 let

Lidovky.cz

Česko

Nacistický kříž je fenomén, který se odráží do dnešní doby, říká historik

Historik Jan Vondrouš měřil o víkendu zbytky rozlomeného kříže u rozhledny Štěpánka. (31. března 2023) foto: Jan Pešek, MF DNES

Ani aprílové počasí, při kterém horu Hvězda bičovaly provazy deště, neodradilo historika a politologa Jana Vondrouše, aby se vypravil k rozlomenému kříži pod rozhlednou Štěpánka na pomezí Jizerských hor a Krkonoš. Svinovacím metrem tu o uplynulém víkendu měřil žulové bloky pro případný transport do muzea v Ústí nad Labem.
  15:44

Pro tamější výstavu Naši Němci o ně projevila zájem obecně prospěšná společnost Collegium Bohemicum.

„V případě, že ho získáme, musíme zjistit, jak by to bylo náročné. Informace předám kolegyním z geologické části muzea, které nám spočítají váhu. Podle toho budeme vědět, jaké vzít auto, kolik lidí povolat na stěhování a kam se případně kříž umístí v muzeu,“ říká Vondrouš, asistent ředitele Collegium Bohemicum.

Obecně prospěšná společnost Collegium Bohemicum navrhla před časem Správě Krkonošského národního parku převzetí žulového kříže, který někdo na konci března poničil, do svých sbírek k začlenění do stálé expozice Naši Němci.

„Naším zájmem je studium soužití Čechů a Němců a historie německy mluvícího obyvatelstva v Čechách. A to v období od 12. století až do dneška, protože spousta lidí si myslí, že to končí rokem 1945, ale tak tomu není. Spousta obyvatel tu musela zůstat, například protože stát Němce potřeboval,“ vysvětluje Vondrouš

Zároveň zmiňuje, proč má Collegium Bohemicum zájem právě o zbytky kříže pod Štěpánkou. „To, co tady Němci vytvořili a museli opustit, má takzvaný druhý život. To znamená, že je dobré zmapovat situaci a nahlížení dnešní společnosti nejenom na to soužití, ale i na hodnoty, které původně německé obyvatelstvo mělo.“

Vondrouš si je vědom, že kříž vztyčili za druhé světové války nacisti. „Opravdu je to symbol nacismu, něčeho, co ublížilo českému národu. Ale na druhou stranu je to zajímavý fenomén proto, že se odráží do dnešní doby. Každopádně památka to je. Je to kus lidské činnosti, takže by se tím historici zabývat měli. I když je to historie negativní,“ míní.

Zájem má i muzeum v Liberci

Ústecká společnost není jediná instituce, která má o kříž u Štěpánky zájem. O kamenné bloky se hlásí i Severočeské muzeum v Liberci. Vondrouš ale věří, že vhodnější umístění by bylo v ústeckém muzeu.

„V libereckém muzeu ho chtějí věnovat historii Říšské župy Sudety. Myslím, že exponátů mají v této oblasti docela hodně. Tím pádem by vynechali právě ten druhý život. Zasadili by kříž do Sudet, ale tím by přerušili současnost. A o tu jde především nám. Chceme ukázat, že to téma rezonuje ve společnosti do dneška,“ říká.

Podle Vondrouše je také potřeba vzbudit otázku, zda a případně co vztyčit na místě kříže. „Jestli tu neudělat něco smírčího, protože diskuse se pořád vede okolo kříže, ale ne o tom pietním místě. To se nedá odvézt, to tu zůstává.“

Termín případného stěhování kontroverzního kříže je ale ve hvězdách. Podle mluvčího Krkonošského národního parku Radka Drahného zatím nikdo povolení nedostal. „Kdyby si ho chtěl někdo odvést, tak to bude krádež, protože je náš,“ upozornil Drahný.

25. března 2023

Autor: