POLEMIKA
Na mou vizi ohledně maximálního využití uvolněných klementinských prostor Univerzitou Karlovou (Vraťte Klementinum univerzitě!, LN 30. 6.) reagovali ředitel Národní knihovny (NK) Vlastimil Ježek (Klementinum: národní a univerzitní, LN 14. 7.) a ústecký knihovník Ivo Brožek (Když o Klementinu, tak věcně, LN 18. 7.).
Brožek mi ve své polemice vyčítá opomíjení historických fakt, aniž by vzal v potaz, že můj článek se netýkal minulosti, nýbrž budoucnosti Klementina, a že ohledně vlastnických práv k budově jsem výslovně uvedl, že UK „možná na Klementinum nemá právní nárok, ale nárok historický a morální bezpochyby ano“. Žádným právním nárokem jsem tudíž neargumentoval, vzájemný právní spor dvou státem financovaných institucí by byl totiž nesmyslným a svojí složitostí a nekonečností by brzy připomínal kauzu Svatovítské katedrály. Historický exkurz by jistě byl obohacením diskuse, ale vydal by na jiný rozsáhlý článek. Že o tomto vývoji Brožek ví pramálo, naznačuje to, že ve svém historickém „výkladu“ zůstal v 18. století a ignoroval tak, že Klementinum přinejmenším až do meziválečného období nebylo pouze „Veřejnou a univerzitní knihovnou“, ale i místem univerzitní výuky. Jediné, čím pan Brožek snad rozšířil obzor diskuse, je fakt, že UK nebude „zřejmě jedinou univerzitou na světě, která nemá svoji centrální knihovnu“.
Krom toho, že v mém uvedeném výroku nepochopil pro publicistiku nezastupitelný význam tzv. nadsázky, projevil i exemplární příklad omezenosti, když s nadšením vytroubil, že na světě univerzitní knihovnu kromě UK nemají univerzity v Brně, v Českých Budějovicích a v Ústí n. Labem. Brožkovy nekorektní manipulace zřejmě souvisí s jeho snem vybudovat v uvolněném Klementinu „knihovnické muzeum“, který prosazuje coby činovník Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR.
Ježkovu reakci naopak i přes lehké dezinterpretace za obohacení diskuse beru. Ježek např. připouští blíže nespecifikovanou možnost využití uvolněných klementinských prostor univerzitou. Doufejme, že nemá na mysli jen pár stovek čtverečních metrů, které významněji nepřispějí k řešení fatálního nedostatku prostorů většiny fakult v okolí Klementina.
Nejzávažnější část Ježkova vyjádření však tvoří pasáže, v nichž dokazuje, že po otevření novostavby na Letné si NK ani v nejmenším nemůže dovolit opustit areál Klementina! To, že v Klementinu zůstanou Historické fondy (do roku 1800) je snad logické a nikdy jsem to - a už vůbec ne jejich historickou hodnotu! - nezpochybňoval. V případě svým charakterem převážně novodobé Slovanské knihovny zatím postrádám relevantní zdůvodnění jejího ponechání v Klementinu. Rovněž se mi v materiálech NK nedaří nalézt jasné informace o budoucnosti generálního depozitáře NK v Hostivaři otevřeného teprve v roce 1996. Naopak NK není skoupá na informace o tom, komu všemu chce uvolněné prostory nabídnout. Většinou se jedná o sice kulturní, ale přece jen nestátní organizace. Domnívám se, že NK jako státem zřízená a placená organizace by měla ve státem vlastněném objektu jednoznačně preferovat jiné státem financované a prostory zoufale potřebující instituce, např. univerzitu.
Novostavba nahrazující kapacitou většinu klementinských depozitářu - a Klementinum tak z nezanedbatelné části uvolněné potřebám univerzity- by byla vynikající investice, kterou by stát zabil dvě mouchy jednou ranou: měl by vedle moderní knihovny i ideální univerzitní kampus. Stávající varianta novostavby na Letné tak představuje polovičaté řešení v podobě extravagantního „osobního pomníku“ a současně zbytečně vyhozené miliardy pro budoucí nezbytné řešení prostorových problémů univerzity.
***
Klementinum uvolněné z nezanedbatelné části potřebám univerzity by byla vynikající investice
O autorovi| Luboš Velek, učitel Univerzity Karlovy
