Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Nadaný průkopník i mediální hvězda Nadaný průkopník i mediální hvězda

Česko

Už jako chlapec hltal knihy o dávných civilizacích a přemlouval rodiče k cestě do Egypta, aby mohl vše spatřit na vlastní oči. Když mu bylo třináct, matka ho na vysněnou dovolenou skutečně vzala. „Bylo to fascinující,“ vzpomíná Svante Pääbo na první setkání s pyramidami a Údolím králů.

Stejně jako ho kdysi uchvátila egyptská pohřebiště, okouzlují ho dnes mnohem drobnější svědkové dávných časů - části dědičné informace předků a příbuzných člověka. Založil dokonce obor označovaný paleogenetika. Svante Pääbo se narodil v roce 1955 ve Stockholmu, v Uppsale studoval nejprve historii vědy, egyptologii a ruštinu. Pak se vrhnul na medicínu a během doktorátu se soustředil na molekulární biologii.

Své vzdělání vhodně zkombinoval při práci - v roce 1985 se mu podařilo získat krátký úsek DNA z 2400 let staré egyptské mumie malého chlapce. Výsledky poslal Allanu Wilsonovi, tehdy již velmi slavnému molekulárnímu biologovi působícímu na Kalifornské univerzitě v Berkeley, který ve stejné době izoloval dědičnou informaci zebry kvaga, vyhubené v 19. století.

Pokračování na straně 39

Dokončení ze strany 37

Wilsona Pääbova práce nadchla natolik, že ho hned poprosil, zda se smí přijet podívat k němu do laboratoře. Netušil ovšem, že Svante Pääbo si teprve dělá doktorát a že si může o vlastním pracovišti nechat zdát.

Proto se nakonec dohodli jinak: Pääbo zamířil na zkušenou do Berkeley. Kromě Spojených států ovšem nějakou dobu pracoval i v Británii. Postdoktorské studium zase absolvoval na univerzitě ve švýcarském Curychu.

V roce 1990 se přesunul do Německa. Na univerzitě v Mnichově se zaměřil na získávání DNA vyhynulých zvířat, třeba mamuta nebo jeskynního medvěda. Podílel se také na analýzách dědičné informace pravěkého člověka Ötziho, nalezeného v Alpách.

Od roku 1997 vede Pääbo oddělení genetiky Ústavu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v Lipsku. Už tehdy publikoval první genetické rozbory neandertálců, ovšem jen z DNA mimo buněčné jádro (z takzvaných mitochondrií, energetických továren buňky, které se dědí pouze po mateřské linii). O devět let později Svante Pääbo vyhlásil, že hodlá přečíst genom neandertálce. V hrubých rysech se mu to ve spolupráci s firmou 454 Life Sciences už podařilo, což loni na jaře ohlásil na výročním zasedání Americké asociace pro rozvoj vědy.

Další úspěšný zářez na genetické holi Zhruba před dvěma měsíci si mohl na pomyslnou hůl genetických úspěchů udělat další zářez: analyzoval kůstku z malíčku nalezeného v Děnisově jeskyni v pohoří Altaj. Domníval se, že má v rukou pozůstatky neandertálce staré 30 až 48 tisíc let. Ovšem výzkumy ukázaly, že narazil na zcela nový lidský druh.

Nyní hlásí Pääbo další vítězství - přesnější přečtení genomu neandertálce. S kolegy rozluštil neuvěřitelných 60 procent jaderné DNA.

A sláva Svanteho Pääba přesáhla dokonce i hranice laboratoří. V roce 2007 ho například časopis Time zařadil mezi stovku nejvlivnějších lidí na světě.

Autor: