Středa 25. května 2022, svátek má Viola
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Naděje pro člověka 21. století

Česko

Dnes odpoledne se otevírá novodobá Křížová cesta u Kuksu. Pracovalo na ní patnáct sochařů

PRAHA/KUKS Nedaleko barokního Braunova Kuksu, přesně u Nového lesa u Stanovic, bude dnes slavnostně odhalena novodobá Křížová cesta. Patnáct sochařů vtělilo svou představu „utrpení a nadějí člověka“ do rozměrných skulptur, jež tvoří její zastavení.

Na počátku byl záměr sochaře Vladimíra Preclíka, jenž vyzval kolegy tří generací tak či onak svázané s Královéhradeckým krajem. Vladimír Preclík se dovršení svého nápadu nedočkal, věnoval mu však v posledních letech života neobyčejné úsilí. Musel čelit mnoha překážkám, vedeným trochu závistí, trochu malostí a leckdy přetrvávajícím byrokratickým myšlením.

Po Preclíkově smrti se naštěstí karta obrátila a díla – díky podpoře biskupa Dominika Duky, královéhradeckého hejtmana Pavla Bradíka, znalců umění Pavla Preisse a Mojmíra Horyny a nakonec i ministra kultury Václava Jehličky – našla své ukotvení v terénu. Královéhradecký kraj poskytl na realizaci 1 200 000 korun a závěrečné práce na projektu zachytil dokumentarista Pavel Štingl.

Katedrála prosby Novodobá Křížová cesta byla nepochybně inspirovaná zamýšlenou Kalvárií žirečských jezuitů, jež tu měla vzniknout před třemi sty lety pod patronací hraběte Šporka. Dnešní ztvárnění je však neliturgické, jde o současnou metaforu putování člověka 21. stoletím.

„Neseme životem každý svůj kříž? S pokorou? S úmyslem poučit se ze svých chyb?“ ptal se Vladimír Preclík a odpovídal si: „Výrazem pokory je prosba. Prosba je modlitbou k někomu, od koho očekáváme pomoc, útěchu, požehnání. Prosíme a doufáme s očima upřenýma k nebi. Proč k nebi? Nevím, ale myslím, že nebe je čisté, že je to synonymum tajemství a víry. Kam jinam než do nebe hledí v lidské nemohoucnosti naše oči s nadějí...“

Patnáct zastavení představuje patnáct rozdílných sochařských rukopisů, společné mají však téma a materiál, z něhož byly sochy vytvořeny: hořický pískovec. Preclík, jenž vyrůstal v nedalekém Josefově, se do kraje pískovce po celý život vracel, v Hořicích léta vedl sochařská sympozia, vodil sem své studenty.

„Tady se odjakživa tvořilo z pískovce.

Sám Braun v době Šporkově používal kámen tohoto kraje.

A dokázal ho rozplakat i rozezpívat,“ připomínal.

Člověk a kříž Díla, jež dnes odpoledne budou oficiálně uvedena do života, mají ambice být stopou, již současní umělci nadlouho zanechají ve svérázné krajině. Starší generaci zastupuje například Jan Koblasa (*1932), sochař, který žije v Hamburku. Jeho šesté zastavení (Svatá rodina) je adaptací sochy z počátku 90. let.

Základní téma je podle autora jednoduché: „Otec, matka a na jejich klíně dítě v rozpřaženém gestu, v touze obejmout, ve znamení kříže. Vše v jednoduchých, elementárních formách, které jasně a čitelně artikulují nosnou myšlenku. Celkový obraz je v horní partii orámován zčásti pozlacenou svatozáří – tak trochu příbuzenským pozdravem baroknímu mistru Matyáši Bernardu Braunovi a jeho mecenáši Šporkovi.“ Naopak k nejmladším výtvarníkům projektu svým zastavením třináctým (Lásky bolest) patří Jiří Marek (*1972). Připomíná lásku, jež se projevuje v uzavřeném kruhu: „Láska přijímaná, mateřská, poté Láska opětovaná, k partnerovi, která vyvěrá v Lásku dávanou, k potomkům. Kruh ale může být rozseknut smrtí. Pak se velikost Lásky mění ve velikou bolest,“ vysvětluje téma, s nímž ve své kompozici tvořené třemi figurami vyrůstajícími z kamene a naznačujícími kříž pracoval. Míní, že původní biblický námět ukřižování Ježíše Krista a jeho poslední setkání s matkou Marií a Maří Magdalenou je – v přenesené podobě – aktuální i dnes.

„Mezigeneraci“ zastupuje například sochař Ivan Jilemnický (*1944). Jeho sedmé zastavení (Světlo v temnotách) je kříž ve tvaru lidské postavy vytvořený ze dvou bloků kamene. Postava jako by mizela v prostoru, mezi vertikálami prochází světlo. „Poslední okamžiky před setměním, smrtí, vzkříšením,“ komentuje autor pocity, jež do své sochy vtělil. „Světlo prosvěcující kříž, spojení nebe a země – to je symbol a myšlenka celého díla.“

„Přes všechnu nemodernost je kamenná socha ve velkém formátu, a ještě ke všemu na téma lidského utrpení a lidských nadějí velmi vzrušující téma,“ říká Václav Fiala (*1955). Vytvořil během čtyř let několik modelů a požádal, aby sochu mohl dělat až jako poslední, aby prý byl trochu ve stresu. „Začátkem roku mně Vladimír Preclík napsal dopis, že už je nejvyšší čas dát se do práce, že většina soch je hotová. Na tenhle dopis už jsem mu nestihl odpovědět, ale věděl jsem, že už kvůli Vladimírovi to musím dotáhnout do konce.“

Nakonec z mnoha návrhů zvolil kompozici složenou ze tří symbolů: srdce jako symbolu lásky, kříže jako symbolu utrpení a slzy jako symbolu pláče, který je nejemotivnějším vyjádřením velkého štěstí i velkého trápení. „Stále jsem přemýšlel, zda tyhle symboly spojené s naší evropskou kulturou a samozřejmě s křesťanstvím, které ji po dvě tisíciletí prosycuje, nejsou už příliš banální, příliš zprofanované a příliš nečitelné. Ale jakmile jsem je začal sekat z pískovcových bloků, pochybnosti mě opustily.“

Václav Fiala předpokládá, že každý, kdo navštíví místo, kde sochy stojí, bude překvapen. „Možná, že mnozí nebudou souhlasit a mnozí budou mít výhrady, ale podařilo se realizovat cosi s velkým přesahem. Vzniklo rozsáhlé dílo pro veřejný prostor. Ve mně ten soubor soch mezi lesem a železničním náspem vzbuzuje respekt. Hlavně nad prací ostatních sochařů.“

***

Neseme životem každý svůj kříž? S pokorou? S úmyslem poučit se ze svých chyb?

Autor:

V předdůchodu si odpočinu a pak se uvidí. Možnost, o které se moc neví

Premium Má do penze pět let a je v předdůchodu na tři roky. Na víc totiž nemá naspořeno. Že to nejde? Ale ano. Legislativa to...

Mami, ty se uzdravíš! Jana Vránová o synově cestě do NHL i boji s rakovinou

Premium Před sedmi lety si prožila peklo. Bojovala s rakovinou lymfatických uzlin a nevěděla, jak to synovi, hrajícímu tehdy...

Půst, občas večeře, čtyři kávy denně. Jak jíst podle výživového poradce Havlíčka

Premium Strava ovlivňuje nejen naši váhu či kondici, ale i náladu a zdravotní stav. Ostatně až dvě třetiny všech nemocí mají...