Pondělí 23. května 2022, svátek má Vladimír
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Nadšení a syrovost street artu vyprchává

Česko

Nejznámější umělci českého street artu vystavují v pražském centru DOX, ale pokorný návrat dřívějších provokatérů z ulic do galerií celkem nic nového nepřináší. Street art a graffiti mají od svého vzniku řadu zanícených stoupenců i nesmiřitelných odpůrců. Vývoj těchto novodobých uměleckých oblastí je do značné míry zrcadlem nedávné či současné společnosti. Nejdříve pro ně bylo typické nadšení, syrovost a někdy až primitivnost. Hlavně zpočátku šlo často o neškolené umělce, kteří však okouzlili výraznou barevností, nápadnými stylizovanými tvary, mnohdy odvozenými z písma. Později došlo u některých ke zdokonalení techniky, ale často zároveň i k určitému vyčerpání, ztrátě původní invence. Situace je srovnatelná s vývojem naivního umění, které také zaujalo svou spontánností a nezatížeností oficiálním školením.

Před časem se pouliční umění stalo na naší scéně velkým osvěžením, ale dnes se dá mluvit o určité únavě, nebo dokonce akademismu. To, co před lety bylo drsné a přímočaré, co se rozvíjelo z upřímné a přirozené potřeby vyjádřit se, to nyní často vzniká na objednávku a na vyhrazených místech. Někteří ze street artistů dokonce získali oficiální vzdělání. Na jejich díle je jistě vidět širší rozhled, návaznost na určité proudy minulosti či vřazení do těch současných. Ale na druhé straně z jejich dílen stále častěji vycházejí líbivé obrazy, objekty a instalace.

Pro street art bylo a někdy dosud je typické, že dotváří prostředí někdy až provokativním způsobem. Oživuje ho a přináší do něj nové prvky. Většina těch, kteří se k němu hlásí, má však bohužel značně nenápaditý projev, spojený s vyčpělými a bezradnými klišé. Často tak výplody samozvaných umělců hyzdí centra i periferie měst. Ale přece jen z nich vyrůstá aspoň malé procento, které je převyšuje. Právě tyto zajímavé osobnosti se představují do konce tohoto roku v DOX – centru současného umění.

Celá koncepce je přenesená ze Světové výstavy v Šanghaji a vytvořená nejznámějšími jmény našeho street artu (Cryptic 257, Masker, Pasta, Point, Skarf, Tron). Je technicky náročná, možná až příliš rafinovaná a taky trochu povrchní. Ale abychom nebyli nespravedliví. Graffomat (Cryptic 257) je určitě se svou nabídkou sprejů místo nápojů v pouličním automatu vtipný. Nabízí prý vybití po návratu z nočního klubu, kdy zrovna „nejsou k mání žádné holky“. Celkem nápaditý je vstup do expozice, který má připomínat metro a zároveň nás vítá do světa graffiti. Invisible future forever (Tron) je sugestivní vizí velkoměsta, ve kterém se všichni ztrácíme v anonymitě. Casa nostra (Point) vyjadřuje představu o prostoru, ve kterém žijeme a který k nám nemusí být vždycky zrovna přívětivý. Celý projekt přináší přes zmíněné výhrady působivou výpověď o světě, o jeho rozporech mezi pokrokem techniky a mnohdy negativním vývojem vztahů ve společnosti.

Výstava dokládá zvláštní paradox. Tvůrce street artu před lety nezajímalo oficiální uznání. Nyní se však stále ochotněji a pokorněji vracejí do náručí výstavních síní, galerií a muzeí, ale jejich umění ztratilo neučesanost a dráždivost.

Metropolis – legendy českého street artu

DOX Praha, 15. 10. – 31. 12.

O autorovi| JIŘÍ MACHALICKÝ, Autor je kurátor a teoretik umění

Autor:

Půst, občas večeře, čtyři kávy denně. Jak jíst podle výživového poradce Havlíčka

Premium Strava ovlivňuje nejen naši váhu či kondici, ale i náladu a zdravotní stav. Ostatně až dvě třetiny všech nemocí mají...

Vláda má 20 korun z každého litru benzinu, říká šéf sítě levných čerpacích stanic

Premium Nikoho nenechají na pochybách, že tohle je nízkonákladová firma, kde se nehýří. Okázalost tu nemá místo. Spolumajitel...

Všechno vymyslela Škrlová. Je to hlava manipulace, říká režisér Síbrt

Premium Před patnácti lety Česko šokovala kuřimská kauza. Týrání malých chlapců nejbližšími příbuznými i podivná role „Aničky“....