Pohádky za oponou Kamila Bednáře uvádí - už ve čtvrtém vydání - nakladatelství XYZ s ilustracemi Andreje Augustina. „Řeknu si jediné slovo Rusalka, a už slyším hudbu, která se podobá měsíčnímu paprsku nad jezerem... Komu to říkám? No přece čtenářům této knihy. Kdo jsou? Nevím. Snad nejspíš děti...“ Takhle se básník Kamil Bednář svěřuje v předmluvě příštím čtenářům. Jistěže psal - před více než čtyřiceti lety -své Pohádky za oponou pro děti. Vzal si je však za partnery, baví se s nimi jako s dospělými. Vypráví v podstatě děj známých oper, ale po svém. Někde víceméně věrně převede libreto do souvislého textu, občas dovysvětlí reálie, které dětem už moc neříkají, jinde si rámec pro děj domyslí do současnosti a něco přidá, takže si dítě může připadat jako velmi zasvěcený čtenář.
Zrovna třeba Rusalku Kamil Bednář interpretuje jako trochu hořké vyprávění starého vodníka, jenž se stal smutným svědkem zkázy své dcery Ruslany... O zápletky své čtenáře nepřipraví, ani mravní naučení se nevytrácí, přidá jen ještě další pohled současníka, který když bude chtít, může za jistých okolností třeba věřit i na rusalky.
Osmnáct pohádek podle známých oper psal Kamil Bednář s vědomím, že ty dávno vyprávěné příběhy kdekdo aspoň povrchně, v hrubých obrysech zná. Některé se nevyhnutelně pojí s hudbou - třeba Prodaná nevěsta nebo Labutí jezero, abychom připomněli ty nejproslulejší. Mnohé však žijí i bez hudebního kabátu - Zvířátka a Petrovští, Sůl nad zlato, Čert a Káča. Lucerna... Bednář se však nedal svést možností notoricky známé texty věrně použít. Neopakuje Boženu Němcovou ani Aloise Jiráska nebo Rudolfa Těsnohlídka. I tam, kde bychom při čtení mohli „slyšet“ Kecala nebo třeba Vodníka, vystačí si Bednář s vlastní fantazií.
Nápad zpřístupnit dětem libreta nejznámějších operních děl formou regulérního vyprávění byl vlastně dobře vymyšlený. Samy ty příběhy jsou napínavé, mají všechno, co se od pohádky čeká, Kamil Bednář snad navíc probudil u leckterého malého čtenáře chuť vypravit se do divadla a poslechnout si, jak Princ, Káča nebo třeba Jánošík zpívají. Pro začátek mu kniha Pohádky za oponou nabízí i „první pomoc“ v hesláři autorů oper, jejichž příběhy si právě přečetl.
