K tomu je třeba poznamenat několik věcí. Za prvé, že strukturální šetření takto podrobného charakteru se provádí pouze jednou za deset let. Za druhé, že statistické šetření se netýká těch úplně nejmenších zemědělců s výměrou obhospodařované půdy do čtyř hektarů, což není v rámci EU zase tak obvyklé. Za třetí, že statistický úřad poskytuje menším zemědělcům, kteří spadají do průzkumu, bezplatnou pomoc s vyplňováním oněch kritizovaných dotazníků.
Přesto – i kvůli anketě Byrokrat roku – část zemědělců, zejména členů asociace soukromého zemědělství, odmítla dotazníky vyplnit. Svým naivním protestem ovšem zkomplikovali život nejen statistickému úřadu, ale i našim agrárním diplomatům a v konečném důsledku i sami sobě.
Data získaná strukturálním šetřením totiž slouží pro formulování tuzemské zemědělské politiky a také jako argumenty vůči Evropské unii při obhajobě nebo prosazování zemědělských dotací – a zdaleka nejde jen o podporu zemědělské produkci.
Vysmívaní statistici Zástupci zemědělské asociace se například vysmívají otázce statistiků na „tržby z prodeje materiálu na pletení košů či nábytku“. Jistě, otázka je formulována celkem složitě (uvedená formulace tvoří jen část oficiálního dotazu). Právě soukromí zemědělci by ale měli vědět, že právě v EU je obvyklé, že se rodinné farmy kromě zemědělství často živí i jinou než zemědělskou činností.
A uvedená otázka míří právě do této oblasti, kde má Česko značné rezervy. A i proto má část zemědělských podnikatelů ekonomické problémy. Přidružená výroba (tolik populární za bývalého režimu) se prostě v Česku nenosí. A snad ani nevyplácí. V době štědrých dotací ji ostatně farmáři ani nepotřebují.
Příkladů je samozřejmě celá řada, kolonek ve statistickém dotazníku je ostatně 842.
Historická zkušenost Průzkum mezi zemědělci není ale mimochodem nic nového. Pro někoho možná překvapivě není takto podrobné strukturální šetření ani výmyslem EU. Obdobná šetření se dělala již v první polovině minulého století.
K dispozici je třeba dotazník z roku 1930, který je ještě složitější než ten letošní. Pamětníci přitom tvrdí, že tehdejší sedláci nejenže takové dotazníky neodmítali vyplňovat, ale sami se naopak o jejich strukturu zajímali, mimo jiné proto, aby se pochlubili, co všechno znají a umějí.
Tažení zemědělské asociace proti byrokracii tentokrát prostě zasáhlo naprosto špatný cíl. Budiž tento případ varováním pro další podobné úlety vezoucí se na jinak správné debyrokratizační vlně. Bez znalosti důsledků vyplývajících z emotivních protestů může tato snaha napáchat více škody než užitku.
***
Na pomyslném třetím místě ale skončil Český statistický úřad. A to díky tomu, že si dovolil zemědělcům poslat dotazník v rámci celoevropského takzvaného strukturálního šetření.
O autorovi| PETR HAVEL, publicista
