Po jednání rady vlády pro zdravotní rizika to řekl vládní zmocněnec pro vědu a výzkum ve zdravotnictví a bývalý náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. Pravidla se změní od pondělí 24. srpna.
„Je o tom dostatek dat ze zahraničí,“ řekl Prymula. Nakažení budou v izolaci deset dní od posledního pozitivního testu, pokud budou mít příznaky nemoci. „Pokud to jsou osoby, které mají příznaky, je doba tři až čtyři dny, když nemají příznaky, tak mohou být propuštěni. Obecně se zkracuje doba izolace na deset dnů,“ dodal.
Kontakty nakažených, u nichž se nemoc neprojevila, budou v karanténě deset dní od posledního kontaktu s nakaženým. Na závěr většina lidí nebude muset mít negativní test. Lékaři a hygienici mohou karanténu v některých případech prodloužit.
„Karanténa by měla pokrýt maximální inkubační dobu, která se uvádí 14 dní. Průměrná inkubační doba se pohybuje mezi čtyřmi až šesti dny, nad deset dní je extrémně zřídka,“ uvedl Prymula. Nejdelší zaznamenaná je podle něj 27 dní, infekčnost viru ale podle něj s časem klesá. Nejsilnější je asi dva dny před výskytem příznaků. Je podle něj zhruba dvouprocentní riziko, že lidé budou infekční i po deseti dnech.
Hlavní hygienička Jarmila Rážová uvedla, že diskuse o úpravě karantény byla jedním z nejdelších bodů jednání rady. Nová pravidla budou podle ní platit až od 24. srpna, aby se na něj mohli připravit hygienici a praktičtí lékaři, kteří karantény ukončují.
Do karantény míří podezřelí z nákazy, do izolace nemocní- Karanténa je oddělení osob podezřelých z nákazy od ostatních osob. Osoby podezřelé z nákazy jsou lidé, kteří byli v kontaktu s nakaženou osobou či se vyskytovali v rizikové oblasti, avšak v daný moment nemají příznaky onemocnění. Většinou karanténa spočívá v omezení různých aktivit až po úplné omezení kontaktu s okolím. Obvykle je v domácím prostředí.
- Izolace je opatření, které slouží k oddělení nemocných (případně osob s laboratorně prokázanou infekcí, avšak prozatím bez příznaků, tedy v inkubační době) od zdravých osob. Může být buď v domácím prostředí (u méně závažné infekce), či na infekčním oddělení v nemocnici (závažné infekce).
- Člověk, kterému byla nařízena domácí karanténa, by měl zůstat doma a nevycházet ani na nákup či k lékaři. Pouze ti, kteří nemají možnost využít pro potřeby nákupu dodavatelské služby, mohou na nezbytně nutnou dobu opustit domov.
- Během současné pandemie musela v Česku do karantény jako první pětice Čechů, které 3. února přivezlo letadlo z čínského Wu-chanu. V karanténě v pražské Nemocnici Na Bulovce byli do 17. února, u žádného se nákaza nepotvrdila.
- Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) 28. února informoval, že v Česku bylo testováno 170 lidí a všechny výsledky byly negativní. Tři stovky lidí byly v domácí karanténě, kterou nařídily krajské hygienické stanice.
- Mnohem více lidí se ocitlo v karanténě poté, co 1. března testy v ČR odhalily první tři případy nákazy novým typem koronaviru.
- Množství těch, kteří se do karantény dostali, rostlo postupně každý den do 26. března. Tehdy na vrcholu epidemie bylo doma s karanténní e-neschopenkou zhruba 22.400 osob. Následně se snižovalo, nyní opět roste.
- V karanténě se ocitly i celé obce či regiony. Například od 16. do 30. března byl uzavřen region Litovle, Uničova, Červenky a přilehlých obcí na Olomoucku, kde žije 24.000 lidí. Celá obec Kynice na Havlíčkobrodsku s asi 90 obyvateli byla v karanténě od 16. března do 1. dubna.
- Pracovníkům v karanténě má zaměstnavatel platit 60 procent základu jejich příjmu. Stát mu případně proplatí 80 procent této náhrady do 39.000 korun superhrubé mzdy. Příspěvky z programu Antivirus se budou poskytovat do konce srpna.
- Délka karantény byla stanovena 14 dnů, podle dnešního oznámení se zkrátí na deset dnů.
- Počátkem května byla v Česku spuštěna tzv. chytrá karanténa. Systém chytré karantény by měl u každého nakaženého vytvořit stopu, kde se pohyboval posledních pět dní a kdy se případně potkal s někým na delší dobu než 15 minut.
|
