Očkovací látky dodá firma GlaxoSmithKline (GSK). Druhým zájemcem na dodání byla společnost Novartis. Po jednání vlády to řekl premiér Jan Fischer.
Tisková mluvčí GSK Eva Šebestová dnes řekla, že milion dávek pandemické vakcíny bylo maximum, které mohla ČR nyní získat. "Rozdělení záruk mezi stát a výrobce je standardní a odpovídá tomu, jak se podobné smlouvy zpracovávají v celé Evropě. Smlouva, kterou podepsala ČR, je totožná se smlouvou, kterou podepsalo předtím 16 jiných evropských zemí," uvedla s tím, že bližší podmínky smlouvy nemůže zveřejnit.
Ministryně zdravotnictví Dana Jurásková přiznala, že smlouva, kterou podepíše, není pro ČR výhodná. Firma prý není schopna stoprocentně garantovat termíny ani objemy dodávek, není ani ochotna nést finanční následky při výskytu vedlejších účinků.
Navíc v případě sporů vyplývajících ze smlouvy se prý bude rozhodovat podle britského práva. Ministerstvu se údajně nepodařilo získat informace z jiných zemí EU, aby zjistilo, za jakých podmínek se podepisovaly smlouvy jinde.
"ČR podepisuje smlouvu za podmínek, které nejsou optimální," řekla novinářům Jurásková. Vláda prý doufala, že dospěje při jednání ke kompromisu, ale nepovedlo se to.
"Bylo mi písemně sděleno, že pokud nepřistoupíme na nabídku, která byla ČR v minulých týdnech předložena, tak dnešním polednem končí výrobní kapacita milionu očkovacích látek pro ČR," dodala ministryně. Důvod, proč vláda nevýhodnou smlouvu podepisuje, prý spočívá v tom, že chtěla zajistit alespoň minimální chod státu, pokud by skutečně vypukla pandemie.
Mluvčí Novartisu Martin Klimek řekl, že rozhodnutí vlády respektují a jsou připraveni dále jednat o případných dalších dodávkách. O kapacitách je prý ale předčasné hovořit, když vakcína není registrovaná. Vláda mohla jednat ještě s firmou Baxter, která podepsala dohodu o dodávce vakcín s pěti zeměmi.
Čeští zástupci s ní ale podle ministryně ani nevyjednávali, protože firma už na začátku jasně řekla, že neustoupí ze svých požadavků. U ostatních dvou firem prý byla naděje, že vláda dojde k nějakému kompromisu.
Hrozí riziko nežádoucích účinků
Vláda chtěla původně zakoupit očkovací látky pro čtvrtinu obyvatelstva za miliardu korun. Nakonec se s firmou domluvila jen na milionu dávek pro půl milionu občanů, protože by je firma nestihla dodat včas. Navíc hrozí riziko nežádoucích účinků.
Podle ministryně zřejmě firma nestihne dokončit test vedlejších účinků do podzimu, s registrací očkovací látky se počítá až konce roku. První dodávka očkovací látky by měla přijít koncem září, dodávky budou týdenní.
Očkovat se bude nejméně šest až osm týdnů. Jurásková uvedla, že firmy jsou si vědomy svého výhodného postavení v situaci narůstajících počtů nemocných prasečí chřipkou. Jednání tak nebylo zcela standardní. Podle náměstka Marka Šnajdra vakcíny nabízejí pouze čtyři firmy na světě.
Ministerstvo bude doporučovat lidem, aby se nechali naočkovat také proti běžné sezónní chřipce, která má stále závažnější charakter. Ročně jí v Česku podehne na 2500 lidí, zejména starších a oslabených.
