Debata o ruské vakcíně Sputnik V není teď na stole, nastínil Hamáček. Jedinou volbou jsou podle něj ty schválené |
Podle zdrojů serveru Lidovky.cz z Úřadu vlády takto jen v posledních dnech Babiš tlačil na špičky Novavaxu, jehož přípravek ještě není schválen, ale také Pfizeru. Jeho látka naopak v Česku převažuje. Stát totiž trápí pomalé dodávky vakcín, a panuje proto snaha získat je přímo od výrobců, nečekat na centrální nákup skrz EU. Jenže to podle českých zákonů nejde.
Zdravotní pojišťovny je neproplatí
Legislativa, kterou stvořilo ministerstvo zdravotnictví ještě pod vedením Jana Blatného, totiž zdravotním pojišťovnám neumožňuje proplácet žádnou vakcínu, jež nepřišla z Evropské unie. A to ani ty šarže, které si ve stejném mechanismu objednaly jiné státy.
Babiš serveru Lidovky.cz napsal, že nejvyšší prioritou je nyní shánění vakcín. „Samozřejmě za využití všech legálních prostředků,“ doplnil premiér.
Existuje ještě další cesta, nad kterou podle informací serveru Lidovky.cz Úřad vlády dumá. Dávky by šlo přímo z fabrik dovézt pod záštitou státu a následně je tu rozprodat českým firmám.
„Pokud kabinet zajistí, že přímý nákup vakcín je možný, některé firmy budou určitě připraveny,“ myslí si prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý. Zdroj z vládních kruhů pro Lidovky.cz popsal něco, čemu se prý přezdívalo „Blatného mantra“. Právě tu bývalý ministr zhmotnil v liteře zákona, jenž nyní, když centrální dodávky váznou, svazuje českému státu ruce při shánění vakcín.
Proti vakcíně Sputnik V, proti všem
„Blatný nechtěl, aby sem mohly přijít vakcíny odjinud. Nešlo s tím pohnout,“ popsal s chodem zasedání vlády dobře obeznámený zdroj, jenž si nepřál být jmenován. Blatný na dotazy serveru Lidovky.cz, proč na tomto bodě trval, neodpověděl.
Babiš: Česko se snaží vyjednat nákup Sputniku, aby byla vakcína připravena po schválení evropskou lékovou agenturou |
Zmíněný zákon, kvůli kterému prý panuje na Úřadu vlády frustrace, vešel v platnost koncem loňského prosince. V té době už se uvažovalo v doprovodu silně politicky i emočně zabarvených projevů o možnosti dostat do Česka ruskou vakcínu Sputnik V.
Proti dovozu a využití ruského Sputniku V v Česku ještě před případným schválením Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA) byl Blatný od začátku, je tak možné, že znění zákona je motivováno i těmito diskusemi.
Epidemiolog Roman Prymula, v současnosti poradce prezidenta Miloše Zemana, pro Lidovky.cz uvedl, že zákon se Sputnikem V vůbec nesouvisel. V rámci nouzové novely tehdy dle něj šlo především o to, aby pojišťovny vůbec mohly vakcíny proplácet. „A navíc se předpokládalo, že dávek z EU bude dost, a na nějaké extra nákupy se tehdy nemyslelo,“ řekl Prymula.
Podle něj je teď znění zákona nepříjemným zádrhelem. Zároveň však upozornil, že situaci by napravil rychlý „legislativní zákrok“. Stejně tak je prý možné, aby stát vše zaplatit ze svého, „jelikož v makro rovině to státní pokladnu vyjde nastejno“.
„Lze to udělat i přes firmy, poprvé by se tím covidová vakcína dostala do komerčního sektoru. S takovou variantou nemám vůbec problém. Dá se čekat, že tu bude řada firem, které by toto pro své zaměstnance chtěly udělat,“ uvedl Prymula s tím, že by měl krok pozitivní epidemiologické dopady, a vyslovil mu tak podporu.
Koupit lze, použít ne
Do Česka už se vakcíny „na černo“ dostaly. Jak již koncem února informovaly Lidovky.cz, daroval Izrael Česku pět tisíc dávek vakcín od amerického výrobce Moderna. Už tehdy však úřadoval „lex Blatný“: očkovací látku si spotřebovala sama armáda, která si ji na vojenském letišti v pražských Kbelích převzala. Vakcíny putovaly do Ústřední vojenské nemocnice, kde je dostali příslušníci ozbrojených sil. Do krevního oběhu českého zdravotnictví putovat nemohly – nikdo by jejich aplikaci lékařům neproplatil.
Politici a nobelisté vyzvali Bidena k uvolnění patentů na výrobu vakcín. Dopis má i českého signatáře |
A jiný příklad: před časem oznámilo Dánsko, že zastavuje očkování látkou od AstraZeneky kvůli podezřením na tvorbu krevních sraženin. Premiér Babiš následně Kodani nabídl, že Česko zbylé dávky odkoupí. Čekal by je však stejný osud jako ty z Izraele – do ordinací by se nedostaly. Ledaže by se podařilo vyjednat jejich prodej tuzemským firmám.
Co na to byznys v Česku? Šéf Hospodářské komory (HK) Dlouhý připustil, že některé firmy by zájem měly, doplnil, že prý nemůže mluvit za všechny. „Náklady, administrativa, logistika atd.,“ reagoval v SMS pro Lidovky.cz výčtem toho, co by firmy musely zahrnout do svých úvah o případném nákupu vakcín. Nešťastně formulovaného zákona si je prý HK vědoma.
Stát by musel ručit
Na další zádrhele upozornil Tomáš Prouza, šéf Svazu obchodu a cestovního ruchu. Dle něj by se nepochybně našly firmy připravené si očkovací látky odkoupit. Jenže by se tím vystavily riziku, látky by totiž nebyly kryté fondy pojišťoven. „Stát by musel v takovém případě převzít odpovědnost za případné zdravotní komplikace po podání vakcín. Nemůžeme například nakoupit AstraZeneku z Indie a píchnout ji tu zaměstnancům bez státní garance. Veškeré zdravotní náklady by pak padaly na hlavu zaměstnavatelů,“ řekl Prouza. Upozornil, že dosud není jasné, zda by se takto pořízené vakcíny počítaly v rámci českého či evropského covid pasu, jenž by měl usnadnit třeba cestování. Pokud ne, řada zaměstnanců by prý ztratila zájem.
„Léčivé přípravky, tedy i vakcíny, si nemohou jen tak koupit samy průmyslové podniky. Nemají na to licenci,“ řekl pro Lidovky.cz člen představenstva Svazu průmyslu a obchodu Miroslav Palát, dle nějž je třeba splnit dlouhou řadu povinností od způsobu dopravy po skladování. „V žádném případě to ale nesmí narušovat centrální nákup EU,“ upozornil.
Podle Paláta jsou velké firmy připraveny, že by při dostatečných počtech dávek vakcín očkovaly nejen své zaměstnance, ale i jejich rodiny a občany v oblasti, kde působí. Tomuto plánu dle něj nahrávají i zkušenosti s testováním, které v prostředí firem označil za hladce probíhající.
