NKÚ kritizuje státní nákupy pomůcek při epidemii. Objevili Ameriku, nikdo nemohl být připravený, reagoval Babiš

Vnitro muselo koupit pomůcky co nejrychleji, reagoval v tiskovém prohlášení ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) na výtky NKÚ. Nákupů se podle něj vnitro ujalo, protože ministerstvo zdravotnictví to samo nezvládalo.  NKÚ objevil Ameriku, na pandemii nemohl být nikdo připravený, řekl v reakci na zjištění NKÚ při návštěvě hořovické nemocnice premiér Andrej Babiš.

Využijme Velikonoce pro závodní dovolené, radí Maďar. Antigenní testování by mělo vydržet

„Pokud přišla pandemie, kterou nikdo neočekával a všechny státy světa začaly nakupovat ochranné prostředky, tak logicky nikdo na to nemohl být připravený,“ uvedl Babiš.

Ministerstvo zdravotnictví podle něj v minulosti nikdy nenakupovalo a nákupy nechávalo na nemocnicích, které postupovaly nekoordinovaně. Když přišla pandemie, muselo nakupovat, ale nemělo s tím zkušenosti. Podle premiéra se v tomto období nakupovalo, co bylo „na stole“.

„Je potřeba to prověřit, myslím, že i policie prověřuje ty věci, a doufám, že tam nedošlo nějakým nesrovnalostem,“ dodal Babiš.

V hodnocení nákupů ochranných pomůcek a zdravotnického materiálu ze strany NKÚ chybí vicepremiérovi a ministrovi vnitra Janu Hamáčkovi (ČSSD) zasazení do kontextu první vlny koronavirové pandemie. Pokud by se resort držel formálních doporučení NKÚ, nepodařilo by se ochranné prostředky nakoupit, míní. Kontroloři ale podle něj odvedli profesionální práci, řekl na dnešní tiskové konferenci ČSSD.

„Trošku tam chybí jediná věc, a to je kontext. NKÚ navrhuje postupy, které jsou formálně správné a které by zcela jistě bylo vhodné použít za standardních podmínek, nikoli však v situaci, kdy nedostatek ochranných prostředků bylo něco, co trápilo všechny země světa. Byl obrovský přetlak na trhu,“ řekl Hamáček.

Nákupy pomůcek kvůli covidu musely být rychlé, uvedlo ministerstvo zdravotnictví i exministr Adam Vojtěch. Obchody byly podle ministerstva transparentní.

Neaktualizovaná pandemický plán

Od roku 2011 až do začátku epidemie loni na jaře ministerstvo zdravotnictví podle NKÚ neaktualizovalo Pandemický plán ČR. Za stejnou dobu se také neměnily ani státní pohotovostní zásoby ochranných pomůcek a materiálu. Na konci roku 2019 tak bylo ve skladech Správy státních hmotných rezerv (SSHR) k dispozici jen 10 000 respirátorů a státní fakultní nemocnice měly respirátorů FFP3 asi 5500. To jim stačilo podle NKÚ jen pro pětinu odborného personálu na několik hodin.

V krátké době pak musel stát kvůli šíření covidu-19 nakoupit miliony roušek, respirátorů, rukavic a brýlí nebo testů na koronavirus. Od 1. ledna do 31. srpna 2020 za pomůcky a materiál ministerstva zdravotnictví a vnitra zaplatila podle NKÚ 8,5 miliardy korun včetně dopravy a souvisejících služeb. Vnitro pak například nakupovalo respirátory FFP3 za ceny od 60 do 422 korun za kus. Ministerstvo zdravotnictví dokonce kupovalo i respirátory nižší třídy FFP2 až za 777 korun za kus. „Výsledky kontroly ukázaly, že stát podcenil přípravy na krize a na problémy při jejich zvládání. Cílem naší kontroly je poučit se,“ sdělil prezident NKÚ Miloslav Kala

„Ministerstvo vnitra bylo na jaře 2020 vedeno jednou jedinou snahou - zajistit co nejrychleji co nejkvalitnější ochranné osobní pomůcky, kterých byl po celém světě enormní nedostatek,“ uvedl v reakci na prověrku ministr vnitra a šéf Ústředního krizového štábu Hamáček. „Kdyby se ministerstvo řídilo striktně formalistickými postupy doporučovanými NKÚ, nebylo by s největší pravděpodobností schopné vyřešit v tak krátkém čase kritický nedostatek OOP (osobních ochranných prostředků) na začátku pandemie se všemi důsledky pro zdraví a životy občanů ČR, zejména zdravotníků,“ doplnil.

Vysoké rozdíly v jednotkových cenách pomůcek se ale podle NKÚ objevovaly i v době, kdy se již situace kolem nákupů ve světě uklidňovala. „Nejvýznamnější cenové výkyvy u jednotlivých typů OOP a ZP (zdravotnických prostředků) zjistili kontroloři jak na začátku nouzového stavu, tak v odstupu několika týdnů, kdy už bylo zboží dostupnější,“ sdělila mluvčí NKÚ Jana Gabrielová. „Nákupy ministerstva zdravotnictví i ministerstva vnitra poznamenala nejen časová tíseň a nedostatek OOP a ZP na domácím i globálním trhu, ale také existence dvou samostatných týmů, které navzájem nespolupracovaly. To vedlo k oslabení pozice státu při vyjednávání o cenách a k nižší transparentnosti nákupů,“ doplnila.

„Úkolem ministerstva vnitra nikdy nebylo, zajistit plošný nákup OOP. Ujali jsme se toho až ve chvíli, kdy bylo evidentní, že ministerstvo zdravotnictví ani jiná složka státu to není schopná sama zvládnout,“ uvedl v pondělí Hamáček. „Všechny naše postupy efektivně a hospodárně pomohly zamezit šíření pandemie. O tom, že nákupní proces byl transparentní a zákonný mimo jiné svědčí i skutečnost, že byl předmětem přezkumu kontrolních orgánů ministerstva financí a ÚOHS (Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže), aniž by v postupu shledaly pochybení,“ sdělil.

Kvalita dodávaných pomůcek

Hamáček vytýká NKÚ, že srovnává pomůcky různé kvality. „Tím vzniká falešný dojem, že v cenách pořízeného zboží byly výrazné rozdíly,“ sdělil. Jako příklad ale uvádí jen roušky. Podle webu NKÚ ale byly vysoké rozdíly v cenách také u respirátorů, u nichž je kvalita daná jejich třídou. Třeba respirátory nejnižší třídy FFP1, které chrání hlavně před prachem a používají se třeba ve stavebnictví, kupovalo vnitro za ceny od 12 do 212 korun za kus a ministerstvo zdravotnictví až za 350 korun za kus.

Podle NKÚ se také vnitro u tuzemských dodavatelů často spoléhalo na to, že dodají pomůcky s platnou certifikací pro trh EU, a neověřovalo kvalitu pomůcek. „Při dodání OOP pro ministerstvo vnitra však ve většině případů certifikát předložen nebyl,“ doplnila mluvčí NKÚ. Kontroloři prověřili část objednávek - 28,3 milionu kusů pomůcek za 1,8 miliardy korun, z nichž 13,3 milionu vzorků respirátorů testům napoprvé nevyhovělo.

„Ministerstvo nechávalo všechny dovážené dodávky testovat u Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, a až na naprosté výjimky dovážené OOP ve zkouškách obstály,“ tvrdí Hamáček. Podle NKÚ z prověřovaného vzorku 28,3 milionů kusů pomůcek však nebyla testována asi čtvrtina a testům zcela vyhovělo jen zhruba 29 procent. „Připouštím, že se vyskytly případy, kdy jsme museli zboží reklamovat. Nicméně reklamace byla vždy uznána a vadné zboží bylo nahrazeno zbožím odpovídající kvality,“ doplnil ministr.