O nálezu informovala Lucie Peřinová ze Střediska společných činností Akademie věd ČR. Výsledky výzkumu publikoval časopis Journal of Paleolithic Archaeology.
Mezinárodní tým vedený vědci z Archeologického ústavu Akademie věd ČR nalezl blok vápence s vyobrazením hlavy a krku koně z pozdního magdalénienu, tedy z doby přibližně před 15 až 14 tisíc lety.
Tým navázal na výzkum lokality zahrnující revizi starších archeologických zásahů. Z těch pochází i rytý vápencový blok. Analýzy potvrdily, že kámen je z vápencového masivu jeskyně Švédův stůl a rytiny vznikly kamennými nástroji typickými pro magdalénskou kulturu.
Nález podle vědců ukazuje, že magdalénské skupiny na Moravě byly součástí širšího evropského kulturního prostoru. Kůň zobrazený na rytinách patřil k nejdůležitějším zvířatům doby ledové jak z hlediska obživy, tak symboliky.
Rytina je překrytá dalšími liniemi
„Nejde o běžný přenosný předmět, ale o fragment jeskynní stěny, který se oddělil přirozenými procesy. To otevírá otázku, zda rytiny vznikly ještě na stěně, nebo až poté, co se blok uvolnil,“ uvedl jeden z hlavních autorů studie Petr Škrdla.
Na dvou sousedících plochách kamenného bloku jsou patrné rytiny koně místy překryté soustavou dalších linií. Takové zacházení s obrazem, tedy dodatečné narušení či „překreslení“, je podle vědců známý z magdalénského umění západní Evropy a interpretuje se jako součást symbolického nebo rituálního jednání.
„Takové zásahy do již hotového motivu naznačují, že obraz měl pro tehdejší lidi význam přesahující pouhou vizuální podobu,“ doplnil Škrdla.
V Moravském krasu je přes 1 100 jeskyní. Nejznámější jsou Punkevní jeskyně, kam v posledních letech zavítá kolem 20 tisíc lidí ročně.
V Kateřinské jeskyni se nachází i nejstarší kresba v Česku, u níž vědci datovali stáří na 7 tisíc let. Jedná se o černé čáry na mohutném kameni, kterému se přezdívá kvůli jeho vrásčitému povrchu Mozek. Byl patrně umělecky dotvořen čarami coby kultovní kámen v době kamenné.
