Neděle 14. srpna 2022, svátek má Alan
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Česko

Nalezení Kristova hřebu znamená další dobrodružství. Do kláštera mohl být ukryt za husitských válek, míní historička

Trosky dřevěného relikviáře se zlatou destičkou zdobenou tepáním (kříž a písmena "IR"). Archeologové objevili v milevském klášteře na Písecku schránku s odseknutou částí hřebu z Pravého kříže. Jedná se o jednu z nejvzácnějších křesťanských relikvií. foto: ČTK

Praha - Nedávný nález schránky s relikvií v Milevsku, částí hřebu považovaného za hřeb z Kristova kříže, slibuje dobrodružství pro historiky. Relikvie měly pomoci lidem ke spáse, kromě Karla IV. vlastnili zajímavý svátostný soubor i Rožmberkové. V rozhovoru s ČTK to řekla Eva Doležalová z Historického ústavu Akademie věd ČR. Archeologové našli schránku s relikvií v dutině v trezorové místnosti milevského kláštera. Zástupci vědy a církve o ní informovali v pondělí.
  11:05

Nemáme technologii, která by pravost Kristova hřebu potvrdila, přiznal geofyzik. Předci o něm ale nepochybovali

Předměty spjaté s Ježíšem a Pannou Marií jsou mezi relikviemi nejvýznamnější. Historička upozornila i na zajímavé okolnosti milevského nálezu - jak umístění v tamním klášteře, tak i přibližné datování pozůstatků schránky, kterou tvoří dřevo ze 4. až 5. století. „To vše přináší nové informace, které budou muset být zasazeny do širšího historického a společenského kontextu,“ konstatovala. 

„Dešifrování souvislostí uložení relikviáře ve zdi milevského kláštera je pro nás impulzem k dalšímu výzkumu. Pro historika je takový nález skutečným dobrodružstvím, vzbuzujícím touhu pochopit, jak naši předci žili a co je přimělo relikviář ukrýt,“ řekla odbornice na církevní dějiny.

K chybějícím informacím o cestě relikvie do Milevska uvedla, že se historikům možná zadaří propojit už známé, zdánlivé nesouvisející informace a „záhadu“ objasnit. „Zdá se mi pravděpodobné, že (hřeb) zde byl ukryt za husitských válek, respektive před útokem husitů na zdejší klášter roku 1420, při němž byl konvent poničen a vypálen a na krátkou dobu také opuštěn,“ nastínila Doležalová. Do Milevska ale možná připutoval z jiného kláštera, jehož členové ve válečných letech hledali azyl, nebo ho mohl nechat ukrýt nějaký šlechtic.

Snímek nalezené relikvie - hřebu z Pravého kříže (vlevo rentgenový snímek,...
Letecký pohled na milevský klášteř na Písecku, ve kterém archeologové objevili...

Ostatky svatých se podle historičky šířily od pozdní antiky. Doležalová podotkla, že z těch významnějších se na české území patrně dostaly nejdříve relikvie svatého Klimenta v souvislosti s cyrilo-metodějskou misií.

Nejvíce relikvií spjatých s Kristem pak do českých zemí připutovalo za Karla IV. Doležalová ale upozornila na to, že panovník navazoval už na svou matku Elišku Přemyslovnu. „Trn z Kristovy koruny měla ona, další dva získal její syn Karel, jeden další byl už dříve uložen v klášteře Zlatá Koruna. Karel IV. nechal jeden ze svých trnů umístit do vrcholu nově pořízené svatováclavské koruny,“ řekla historička.

Panovníkovi se podle ní podařilo v Čechách soustředit „obrovské množství“ svátostných předmětů. „V (pražské) katedrále byl navíc uložen i říšský poklad, který Karel držel jako římský král od roku 1350. Jeho součástí bylo mimo jiné i takzvané Longinovo kopí či jeden z hřebů Kristova kříže,“ uvedla historička. 

„Panovník pro ně nechal papežem ustanovit zvláštní svátek svatého Kopí a Hřebu Páně. Tyto i další relikvie pak byly za života Karla IV. i za vlády Václava IV. vystavovány v Praze na Dobytčím trhu každoročně. Do Prahy za nimi přicházeli poutníci z celé Říše,“ řekla Doležalová. Další fragment hřebu získal Karel IV. v roce 1355 a stal se součástí svatovítského pokladu.

„Ve stejné době jako Karlův svátostný soubor se dotvářel i ten vlastněný Rožmberky, kteří pravděpodobně ve snaze napodobit pražský dvůr nechávali ukazovat relikvie poutníkům v Českém Krumlově,“ doplnila Doležalová. Mezi těmito svátostnými předměty je zmiňován také úlomek dřeva z kříže, hřeb ale mezi nimi zřejmě nebyl.

Našli v Česku hřeb z Ježíšova kříže? Archeologové objevili v tajné chodbě milevského kláštera nečekaný poklad

Milevský nález by tak podle Doležalové ukazoval, že cenných relikvií se do českých zemí dostalo za vrcholného středověku více. „Možná i souvisely s dobou panování Karla IV. a s dobovou atmosférou volající po návratu ke křesťanskému ideálu a varující před příchodem Antikrista a počátkem posledního věku,“ míní historička. Dodala, že relikvie byly sbírány nejen z obdivu ke světcům, vlastníkům měly dopomoci i ke spáse duše.

Historička předpokládá, že relikvie zůstane v milevském klášteře. „Je už napořád s touto institucí spojená. Otázka, jakým způsobem bude zpřístupněna návštěvníkům - poutníkům i jen zájemcům o historii - je ale nyní asi spíš jen v rovině úvah,“ uzavřela Doležalová.

Autor:

Neklidné nohy či noční děs. Poruchy spánku předcházejí nemocem, říká neurolog

Premium Říká se, že dobrý spánek je sladší než med. Což naznačuje jeho hlavní funkci: nechat tělo odpočinout. A působí i coby...

Oktagon bez Rusů, zájem o ostrovy i kdo s kým o titul. Co chystá Novotný

Premium Letní turnaj na pražské Štvanici zaujal i uznávané zámořské experty, kteří se jinak výhradně věnují nejlepší soutěži...

Dnes se bavím líp i bez drog a alkoholu, říká terapeut a bývalý narkoman

Premium Jeho příběh je drsný, ale má happy end. Čtrnáctileté balancování na hraně s pervitinem, závislost, lži, prostitutky,...

Léto venku s eMiminem: Na co se těšit v 6. soutěžním týdnu?
Léto venku s eMiminem: Na co se těšit v 6. soutěžním týdnu?

Léto venku s eMiminem je tady! Každý týden budeme soutěžit o fantastické ceny v celkové hodnotě 298.000 Kč. Sdílejte své letní zážitky, hodnoťte...

Mohlo by vás zajímat