Sobota 20. srpna 2022, svátek má Bernard
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Náměsíčníci a učení ve spánku

Česko

Mozek si v noci zpracovává informace, které jsme mu během dne poslali

Ráno je moudřejší večera, říká staré přísloví. A nelže. To, s čím se večer trápíme, bývá po prospané noci najednou o poznání snazší. Náš mozek v noci nezahálel, ale usilovně pracoval. Opakoval si obtížné operace a osvojoval si nově nabyté informace. Jasný důkaz o tom, že ve spánku prodělává náš mozek „velké opakování“, podaly pokusy s náměsíčníky, které provedli francouzští a švýcarští vědci.

Mozek na noční šichtě Spánek je pro konsolidaci myšlenek nenahraditelný. Mozek při něm třídí nové informace na potřebné a nepotřebné. Ty, které shledá jako významné a s kterými se během dne nejvíce nadřel, ve spánku posiluje. U pokusných zvířat se o tom mohou vědci přesvědčit tak, že zavedou do příslušných center mozku elektrody a jejich prostřednictvím měří aktivitu přesně vybraných neuronů. Člověka nelze podrobit pro potřeby výzkumu tak radikálnímu zásahu do mozku. Přesto mnohé nasvědčuje tomu, že si i lidé v noci během spánku přehrávají to, čím se ve dne intenzivně zabývali a co jim třeba dělalo problémy.

Při pokusech na dobrovolnících se například ukázalo, že některé jednoduché úlohy zaměřené na prostorovou orientaci a rychlou reakci zvládají lidé po počátečním tréninku mnohem lépe, když se před hodnoticím testem prospí. Spánek posílil naučené dovednosti vydatněji než jakýkoli jiný způsob relaxace. Muzikant, který se marně potýká s nácvikem obtížné skladby, proto udělá nejlépe, když nepropadne zoufalství a po intenzivním cvičení se půjde prospat. Když vezme druhý den ráno nástroj znovu do ruky, zjistí, že se jeho výkon výrazně zlepšil.

Tým vedený Isabelle Arnulfovou z pařížské Université Pierre et Marie Curie dokázal do dění v mozku spících lidí nahlédnout i bez elektrod monitorujících činnost neuronů. Výsledky experimentů zveřejnil přední vědecký časopis PLoS ONE.

Vědci získali pro své pokusy dvě desítky náměsíčníků. Tito lidé provádějí během spánku nejrůznější činnosti, kterých si nejsou vědomi. Projevy náměsíčnictví nastupují ve fázi spánku, kdy se člověku nezdají sny. Obvykle jde jen o krátkodobé a jednoduché záležitosti, jako je třeba posazení se v posteli. Náměsíčník má sice otevřené oči, ale není si vědom toho, co právě dělá. Zhusta si to po probuzení ani nepamatuje.

Náměsíčnictví patří do širokého spektra poruch spánku. Část mozku náměsíčníků zodpovědná za vnímání okolí nadále spí. Mnohá mozková centra, například ta, jež řídí pohyby těla, jsou však uvedena do stavu bdělosti. Isabelle Arnulfová doufala, že si náměsíčníci budou ve spánku opakovat, co se učili ve dne, a jejich napůl probuzený mozek to dá nějakým způsobem najevo.

Dobrovolníci se podrobili tréninku rychlosti reakce. Na monitor počítače jim vědci promítali v rychlém sledu různé barevné čtverce. Účastníci pokusu měli za úkol vždy co nejrychleji zmáčknout knoflík stejné barvy. Celkem měli k dispozici čtyři knoflíky - červený, modrý, zelený a žlutý. Každý knoflík byl na jiném místě. Žlutý byl dokonce připevněn na stěnu vedle židle, na které dobrovolník seděl. Účastníci pokusu sice na všechny knoflíky dosáhli, ale museli se k nim natáhnout. Navíc směli modrý a zelený knoflík tisknout jen levou rukou a na stisknutí červeného a žlutého směli použít jen pravačku. Modrý knoflík byl umístěn napravo od dobrovolníka, takže ten musel levačkou sahat daleko napravo. Podobně byl červený knoflík připevněn nalevo od dobrovolníka, a ten tak musel při jeho tisknutí natáhnout pravou ruku daleko doleva.

Obrazce naskakovaly na monitoru ve stálém pořadí - modrý, žlutý, zelený, červený, žlutý, modrý, červený a zelený. Tato sekvence osmi barev se znovu a znovu opakovala. Dobrovolníci tak byli nevědomky trénováni k tomu, aby si vštípili do paměti jednu sekvenci výrazných pohybů. Trénink probíhal ráno a pokus pak pokračoval večer. Dobrovolníci si lehli do postele a z hlavy si pokusili vybavit sestavu pohybů, které ráno trénovali. Pak mohli jít spát. Po celou noc je natáčela videokamera. Výsledky pokusu mohou na první pohled působit nepřesvědčivě. Náměsíčníci většinu nocí v klidu prospali. Typická náměsíčnická aktivita se u nich projevila v průměru jen na jednu minutu za celou noc. Většinou však neměly pohyby náměsíčníků nic společného s „tancem rukou“ při tisknutí barevných knoflíků. U jedné dobrovolnice však nebylo pochyb o tom, že její ruce opakují naučenou sekvenci pohybů. Žena na krátkou chvíli otevřela oči a zvedla ruce do „pohotovostní“ pozice, v jaké je držela ve dne před zahájením testu. Následně předvedla sérii „hmatů“ po imaginárních knoflících. Pak opět upadla do normálního spánku. U dalšího dobrovolníka pozorovali vědci podobný záchvat náměsíčnictví, ale sekvence pohybů nepřipomínala učenou sestavu tak přesvědčivě. Vzhledem k tomu, jak vzácně se projevy náměsíčnictví dostavovaly, považuje Isabelle Arnulfová i tyto dva případy za jasný důkaz, že si lidé ve spánku přehrávají to, čím se zabývali přes den. O tom, že spánek upevňuje právě získávané dovednosti, svědčily i samotné výsledky testů. Po prospání řešili dobrovolníci úlohu s tisknutím barevných knoflíků rychleji a dělali méně chyb.

V noci si třídíme myšlenky a posilujeme osvojované dovednosti. Učení ve spánku proto není nesplnitelný sen. Není však bezpracné. Člověk musí nejprve vynaložit nemalé úsilí - nad učebnicí, s houslemi pod bradou nebo v laboratoři před monitorem a barevnými knoflíky. Pokud se mozku dodá „surovina“ v podobě nově získaných informací a dovedností, mozek už je pak ve spánku sám „zušlechtí“. Kvalitní spánek je tedy pro učení stejně důležitý jako samotná námaha vynaložená na zvládnutí nových věcí.

Mnohé nasvědčuje tomu, že si lidé v noci během spánku přehrávají to, čím se ve dne intenzivně zabývali a co jim třeba dělalo problémy.

O autorovi| JAROSLAV PETR, Autor je profesorem České zemědělské univerzity a pracuje ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Praze-Uhříněvsi

Autor:

Porucha imunity je první známka, že je v našem životě něco špatně, říká lékařka

Premium Lidí s poruchami imunity přibývá. Příčinou je často špatný životní styl, což vede k vážným nemocem, třeba k rakovině....

Bude hůř. Považuji za férové sdělit to divákům předem, přiznal šéf ČT

Premium Inflace, energie, válka na Ukrajině a k tomu nízké koncesionářské poplatky. Současná situace postihla i Českou...

První díl rozhovoru s Shopaholicadel: Práci neseženu, každý den můžu umřít!

Premium Rozhovorům se dlouho úspěšně vyhýbala, nyní ale udělala výjimku a Expresu poskytla exkluzivní sondu do své duše....