ORLOVÁ Náměstí mají v místech, kde chodí jen velmi málo lidí. A tam, kde je lidí naopak hodně, náměstí chybí. Náprava paradoxního stavu bude čtyřiatřicetitisícovou Orlovou na Karvinsku stát desítky milionů korun.
Lidé se nemají kde v příjemném prostředí scházet, kde spolu posedět a kde se pod širým nebem bavit. „Kolem Starého náměstí je spousta zeleně. Ale není tu pořádné centrum,“ shodovaly se včera dvě ženy procházející po Orlové.
Za současnou podobu města může, přeneseně řečeno, černé uhlí. Orlová se v šedesátých letech minulého století začala kvůli poddolování propadat. Nechybělo mnoho a mohla zcela zaniknout - počítalo se s tím, že se její obyvatelé přestěhují do blízkých měst Karviné či Havířova. Nakonec v polovině šedesátých let začalo vznikat nedaleko původního centra nové sídliště. To však zcela převzalo funkce starého města, které až na několik domů zcela zaniklo.
Stát zůstala stará radnice z roku 1928, stejně jako nedaleký kostel Narození Panny Marie z roku 1905 a budova polikliniky vedle radnice. Několik zachráněných budov většinou z období první republiky tvoří Staré náměstí, notně vzdálené od současného centra. „Je to tak trochu skanzen, kde nežijí lidé,“ říká starosta Jiří Michalík. „U Starého náměstí nemáme lidi, tady lidi máme, ale zase nemáme náměstí,“ popisuje. Mezi současným městským úřadem a sítí obchodů rozmístěných po panelovém centru města je velká asfaltová plocha, ze které by podle radních mohlo nové náměstí za pár let vyrůst. „Vyasfaltovaná plocha není prakticky k ničemu. Když jsem se tam šel na Silvestra radovat se spoluobčany, akorát jsem si tam zvrtl nohu,“ poznamenal Michalík.
Zdroj peněz? Nejdříve fondy na napravování důlních škod
Už v listopadu se mají orlovští dozvědět, zda se jim podaří na záměr získat stomilionovou dotaci ministerstva financí z fondů na zahlazování důlních škod. Pokud vše půjde s penězi dobře, začne Orlová okamžitě hledat odvážné architekty. „Chceme, aby u nás vyrostlo něco originálního. Neradi bychom kopírovali okolní města,“ plánuje místostarosta Orlové Radislav Mojžíšek. Orlová už je známa svojí netradiční budovou gymnázia z roku 1996, která získala ve stejném roce Grand prix Obce architektů v kategorii novostavba. A radnice již několik let spolupracuje se švýcarskými architekty, kteří se podíleli na vylepšování místních těsných panelových sídlišť, z nichž některá se dostavovala ještě začátkem devadesátých let. I Švýcaři by se na tvorbě nového náměstí měli podílet. Oslovení architekti musejí kromě návrhu na nové náměstí také vymyslet, jak propojit nové centrum s centrem historickým, dnes poměrně obtížně přístupným. Kolem kostela Narození Panny Marie je obnovený někdejší zámecký park, který je ale z podobných důvodů jako Staré náměstí jen minimálně navštěvován. „Vše bylo znovu vytvořeno s velkou péčí, ale bohužel tam nikdo není,“ lituje starosta Michalík. Jeho zástupce říká, že místní občané by o předložených návrzích architektů na nové náměstí již brzy mohli veřejně hlasovat. Radní totiž chtějí náměstí i propojení do historické části města budovat velmi rychle. „Myslím, že tak do tří let by mohlo vše být hotovo,“ předpovídá starosta Michalík. Stavět nové náměstí uprostřed města je na Ostravsku ojedinělý záměr. Jedinou obdobu snad lze hledat v Ostravě, kde na pozemcích po zbourané koksovně Karolina začne již příští rok na jaře růst nové městské centrum s obchody, byty, sportovními centry i kancelářemi. Na rozdíl od Orlové, kde chtějí prostavět maximálně 120 milionů korun, má však ostravská Karolina „spolykat“ až dvanáct miliard korun a být kompletně hotova zhruba v roce 2016.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
