Krejčová chtěla zabránit příslušníkovi policie, aby pokračoval v zákroku vůči jejímu partnerovi při happeningu proti průvodu namířenému proti migraci.
Když Městský soud v Praze loni v září Krejčovou už podruhé očistil, zdálo se hotovo. Původně ji státní zástupce posadil na lavici obžalovaných kvůli násilí proti úřední osobě. Pražská městská instance z ní ale obžalobu pravomocně sejmula. Jedním z hlavních argumentů soudu bylo, že důkazy přednesené žalobcem stoprocentně nedokládají, že je odpovědná za zranění policisty. Muž byl po zákroku týden v pracovní neschopnosti.
Aktivistka má po letech soudů definitivní klid, zalehnutí policisty není trestný čin |
Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman se však rozhodnutí soudu postavil. Jednak podle něj bez ohledu na (ne)způsobené zranění zaslouží chování Krejčové trest. Navíc údajné „brachiální násilí“ aktivistky považoval za přitěžující okolnost. „Posuzovaný případ z hlediska spodní hranice trestnosti spíše vybočuje zejména intenzitou násilí působícího na tělesnou integritu zakročujícího policisty a způsobením zranění, a není proto důvod takové jednání posoudit jako méně společensky škodlivé,“ psal v dovolání.
Nejvyšší soud při svém rozhodování přisvědčil pražské městské instanci, a tak Krejčové podle něj není nutné řešit cestou trestního zákona. „Nelze ho s ohledem jak na jeho nízkou intenzitu (a vzhledem k tomu, že ani zranění policisty nebylo nepochybně způsobené v jeho důsledku), tak dobou trvání a koneckonců i se zřetelem k jeho motivaci posoudit jako natolik společensky škodlivé, že by zasluhovalo uplatnění trestní odpovědnosti,“ píše soud.
Mohla 50kilová žena zranit policistu?
Údajné zranění způsobené zalehnutím Krejčovou bylo významným bodem soudního řízení. Příslušník po něm kvůli zhmoždění levého ramene strávil týden v pracovní neschopnosti. Soudy se seriózně zabývaly otázkou, nakolik může 50 kilogramů vážící žena ublížit hřmotnému policistovi. Příčinou souvislost se prokázat nepodařilo. Podle znalce obhajoby Krejčová za zranění vinu nenesla. Znalec obžaloby uvedl, že si není jistý na více než 50 procent.
Žena své jednání vysvětlovala tím, že policie vůči jejímu příteli postupovala brutálně. Jeden z příslušníků mu klečel na krku, muž při tom přišel o jeden zub. Policisté navíc doprovázeli zákrok vůči němu vulgárními slovy. Nejvyšší soud se ve svém rozhodování zabýval i okolnostmi, které aktivistku k jejímu činu dohnaly. Podle něj nelze ale o nezákonném jednání policie hovořit.
  |
„Jakkoli je nepochybné, že v daném místě se tehdy jednalo o vypjatou situaci, v níž pak obviněná mohla předmětný zákrok vůči svému příteli vnímat jako natolik ponižující a ohrožující, že ji to vedlo k jednání, jehož se dopustila, nelze přijmout její tvrzení, že za daných okolností byla oprávněna takto jednat s odůvodněním, že šlo o krajní nouzi nebo nutnou obranu,“ stojí v rozhodnutí, pod nímž je podepsaný soudce Jan Bláha.
Výrok Nejvyššího soudu stvrdil, že případ skončí na Úřadu Městské části Praha 1. Úřad rozhodne, zda Krejčová spáchala přestupek. Jak se s tímto závěrem ztotožňuje nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, není jasné. „My to tu rozhodnutí zatím nemáme, tudíž na to nemůžeme žádným způsobem reagovat,“ sdělil serveru Lidovky.cz mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý. Advokát Krejčové už dříve verdikt kvitoval s povděkem.
‚Měla jsem o přítele oprávněný strach‘
Sledovaný incident se odehrál 1. července 2015 v centru Prahy. Krejčová se se svým tehdejším partnerem a dalšími lidmi snažila v ulici Na Můstku zabránit nahlášenému průvodu, jenž směřoval na Václavské náměstí. Výprava chtěla dát najevo nesouhlas s imigrací. Když aktivisté včetně Krejčové po výzvě policie místo neopustili, příslušníci je začali odklízet silou. Během zákroku došlo ke zmíněnému konfliktu Krejčové s policistou.
První rozhodnutí v kauze přišlo v únoru 2016. Obvodní soud pro Prahu 1 Krejčové za násilí vůči úřední osobě vyměřil podmíněný trest jednoho měsíce se zkušební lhůtou jednoho roku. Po jejím odvolání z ní v dubnu téhož roku pražský městský soud obžalobu pravomocně sejmul. Díky úspěšnému dovolání nejvyššího žalobce Zemana se kauza vrátila na začátek, po kterém následovaly stejně verdikty jako v prvním kole. Druhé Zemanovo dovolání už narazilo.
„Své jednání hodnotím tak, že jsem měla právem o přítele strach a byla jsem rozhořčena nespravedlností, které jsem byla svědkem od počátku zásahu. Chtěla jsem ho bránit a násilí zastavit. Pokud se jedná o milovanou osobu, udělal by to každý,“ vysvětlila svou motivaci pro Lidovky.cz Krejčová předloni v květnu, když ji Městský soud v Praze poprvé pravomocně očistil. Soudní řízení tehdy popsala jako velký nápor na psychiku.
