130 let

ilustrační snímek | foto: Michal Sváček, MAFRA

Původní zpráva

Nápor covidových pacientů zvládneme, hlásí české nemocnice. Rizikem je strmý nárůst nakažených

Česko
  •   11:30
PRAHA - S návratem epidemie covidu-19 v plné síle se začínají objevovat stejné problémy, které vláda a odborníci řešili na jaře. Ať už jde o fungování chytré karantény, dostatek ochranných pomůcek, či testovací kapacity. Zřejmě nejpodstatnější obavy ale směřují ke kapacitě lůžek pro covidní pacienty ve vážném stavu. Jde hlavně o lůžka na odděleních jednotek intenzivní péče (JIP) a anesteziologie a resuscitace (ARO). Zajištění jejich dostatku je jedním z hlavních úkolů pro nového ministra zdravotnictví Romana Prymulu.

V českých nemocnicích je celkem 3883 lůžek ze zmíněných oddělení, přitom 978 z nich je ještě volných. Právě na ně se posílají pacienti, u nichž je průběh onemocnění vážný a kteří potřebují pomoc třeba s dýcháním. Takových je u nás momentálně 115, celkově hospitalizovaných 581.

Odběrové místo ve fakultní nemocnici Královské Vinohrady v Praze.
Lidé čekají frontu na odběry kvůli testu na nový koronavirus v Thomayerově...

Riziko pro ostatní péči

Dobrá zpráva je, že velké fakultní nemocnice, které server Lidovky.cz oslovil, tvrdí, že míst pro pacienty s koronavirem je zatím dost.

„Nedovedu si představit, že bychom naše covidové kapacity skutečně naplnili,“ ujistil Lidovky.cz ředitel pražského Motola Miloslav Ludvík. „Zlomový limit by nastal zhruba ve chvíli, kdy by v naší nemocnici bylo například více než 50 těžce nemocných s covidem-19. V současnosti však není žádný takový v celém Olomouckém kraji,“ řekl serveru Lidovky.cz mluvčí olomoucké fakultní nemocnice Adam Fritscher.

Nemocnice plní pacienti s covidem. Většinu tvoří senioři bojující s dalšími chorobami, pomáhá jim remdesivir

I přes optimisticky vypadající čísla část odborníků poukazuje na možná rizika. „Když budeme na úrovni čtyř tisíc nakažených denně, velmi se blížíme momentu, kdy bude muset být redukován rozsah necovidové péče,“ upozorňuje například předseda České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Vladimír Černý.

Vývoj počtu nakažených v posledních dnech se této predikci nepříjemně blíží. Navíc počty těch, jejichž stav si vyžádá hospitalizaci, dorazí po vlně nakažených s odstupem zhruba deseti dnů.

Lůžka intenzivní péče, která jsou ventilátorem vybavena, už jsou téměř zaplněná. „Potřebujeme, aby pacienti, pokud mají covid, zůstávali v jednotlivých krajích. Jejich transport do centrálního zařízení nedává smysl, je ohrožující jak pro personál, tak transportní kapacity,“ řekl včera novinářům ministr Prymula.

Covid necovid, pacient jako pacient

Vědom si toho je i ministr Prymula. Jeho úřad teď proto urychleně dolaďuje centrální systém kapacit, který má zajistit, aby se pro potřebné pacienty vždy našlo místo. Když ne v jejich nejbližší nemocnici, pak třeba ve vedlejším kraji, kde místo mít budou. To se má dít skrze krajské koordinátory, kteří mají o kapacitách nemocnic ve svém regionu přehled v reálném čase. Kromě toho se do sítě nově zapojí i krajské a okresní nemocnice, které tak vytvoří kapacitní rezervy pro případ přetížení těch největších. Díky tomu by nemusela být na úkor covidu omezována ostatní oddělení.

V nemocnicích je třeba zapojit další kapacity, lůžka s ventilátory jsou v Praze téměř zaplněná, řekl Prymula

Podle nového ministra zdravotnictví by mělo zvládnutí druhé vlny viry napomoci několik opatření. V první řadě zřejmě dojde na zrušení odlišování mezi covidními a normálními lůžky. Dává to smysl ve chvíli, kdy většina nemocnic stejně jede v „koronavirovém“ módu. Podle Prymuly se tím celková kapacita lůžek až zdvojnásobí.

Zatímco lůžka a plicní ventilátory problém zřejmě nebudou, je potřeba bedlivě sledovat personální vybavenost nemocnic. „Sestry, které umí ventilátory obsluhovat, jsou na trhu práce velice ceněné, není jich mnoho,“ řekl například už dříve pro server Lidovky.cz ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Vlastimil Vajdák. Plán ministerstva počítá s tím, že vytížení by při pomoci špitálům mohli být také medici. Ve hře je i varianta, kdy by se nakažení lékaři, u nichž se neprojevily příznaky, s nasazeným respirátorem třídy FFP3 o covidní pacienty starali dál.

Velké špitály rezervy zatím mají

I přes zapojení menších nemocnic bude většina zátěže ležet na těch velkých. Ty však prozatím hlásí, že jejich kapacity jsou naplněné zhruba jen ze třetiny. „V době vrcholu pandemie jsme měli v provozu speciálně vyčleněnou budovu, tzv. COVID I, kde byli hospitalizováni pouze covid pozitivní pacienti. Jako zálohu jsme měli připravenou i lůžkovou kapacitu ve vedlejší budově COVID II. Nakonec nebylo potřeba ji použít,“ řekla například serveru Lidovky.cz mluvčí Fakultní nemocnice Ostrava Petra Petlachová s tím, že po poklesu pacientů se budovy opět vrátily k běžnému provozu. Na stejný scénář jsou v Ostravě připraveni i na podzim.

Podobný stav hlásí z královéhradecké fakultní nemocnice, jež se momentálně stará zhruba o dvacet pacientů s covidem-19. „V případě naplnění všech dostupných lůžek uvolníme lůžka v jiných objektech. Na odděleních, kde jsou umístěni covid-19 pozitivní pacienti, posilujeme personál, který je z jiných klinik,“ popsal pro Lidovky.cz mluvčí nemocnice Jakub Sochor. Další desítky volných míst hlásí i velké nemocnice z ostatních krajů.

Snad nedojde na „Itálii“

Nepovažují však proto snahy o doladění centrální systému za zbytečné. „Obava z naplnění dostupných kapacit ve zdravotnických zařízeních a hlavně lůžek intenzivní péče včetně ventilovaných je samozřejmě naprosto opodstatněná. Při stávajícím vývoji lze očekávat dříve či později zasažení rizikových skupin obyvatelstva a navýšení potřeby hospitalizací,“ shrnula například pro server Lidovky.cz mluvčí Fakultní nemocnice Plzeň Gabriela Levorová.

Ministerstvo čelí nařčení, že tají data o kapacitách nemocnic. Zdravotníci k nim přístup mají, tvrdí ústav

Na západě Čech si zatěžkávací zkouškou prošli už na jaře, kdy epidemie udeřila v nedalekých Domažlicích. Mají proto dobrý přehled o tom, jaký objem lůžek je potřeba. Ten je dle Levorové v tuto chvílí „poměrně vysoký“ – jedná se o sto míst na intenzivní péči, z čehož více než šedesát lze doplnit plicními ventilátory. „Epidemické zasažení srovnatelné s jarním stavem v severní Itálii by ale samozřejmě bylo v rámci kraje obtížně řešitelné,“ varuje však plzeňská mluvčí.

Autor: Michal Bernáth
  • Vybrali jsme pro Vás