Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Národní galerie koupila Čerta

Česko

Národní galerie v Praze zakoupila do svých sbírek několik děl od Antonína Votavy, figurky známé z Malé Strany jako Čert. Své amatérské obrázky prodával na Karlově mostě a na hlavě přitom míval čertovské růžky.

PRAHA Díla Antonína Votavy Národní galerie nejprve vystavila na svém trienále současného umění v loňském roce, při té příležitosti obrazy obohatily její sbírky. Galerie Votavovy obrazy nakoupila za symbolickou cenu, která nepřesáhla sumu 1000 korun za jedno dílo, jak uvedla pro ČTK mluvčí NG Petra Jungwirthová. Zakoupeno bylo celkem 11 děl.

Všechny portréty nakonec vypadaly jako čerti V dokumentu NG o nákupech a akvizicích loňského roku je malíř uveden jako Antonín Opava, léta se o něm ale mluvilo jako o Votavovi. Tak ho znají i lidé ze Sdružení výtvarníků Karlova mostu, které zastupuje tam vystavující umělce. Votava, kterému se také přezdívalo Ocelář, jelikož údajně pracoval jako valcíř na Ostravsku a míval vypracovanou muskulaturu, pobýval na mostě od konce 60. let.

Prodával obrázky čertů a sám se do podoby čertů stylizoval. V posledních letech však trpěl roztroušenou sklerózou, lidé ho považovali za nemocného nebo podivína. Obrázky si od něj kupovali hlavně turisté, kteří mu platili i za to, že si ho mohli vyfotografovat. Maloval především čerty a Čertovku, někdy se pouštěl i do portrétů, výsledek ale většinou opět odpovídal čertovi.

Votavova fotografie je v mnoha zahraničních průvodcích jako ilustrace genia loci Karlova mostu. Votavovy obrazy vystavil loni ředitel NG Milan Knížák na mezinárodní přehlídce současného umění, pořádané galerií, a posléze je zakoupil. Přehlídka se podle pořadatelů zaměřovala na umělecké tendence, které zůstávají stranou hlavního proudu současného výtvarného umění, manipulovaného finanční a politickou mocí a diktátem vládnoucích interpretací umění.

Dílo nebylo zakoupeno jako součást sbírek Generální ředitel Národní galerie Milan Knížák na dotaz LN, jestli nákup prošel akviziční komisí, nebo jde o jeho osobní iniciativu, jaký byl cíl tohoto nákupu a jak zapadá do koncepce NG, odpověděl: „Díla nebyla zakoupena jako součást sbírek, ale jako součást projektu Mezinárodního trienále současného umění 2008. Jako bychom například koupili jiný materiál, kterého potřebujeme na trienále opravdu hodně.“ Tento způsob akvizice se ale jeví poněkud nestandardní. Generální ředitel má sice právo per rolam, které mu umožňuje nakoupit dílo podle vlastního uvážení, zejména je-li reálná obava, že by ho mohl získat jiný subjekt a galerie by o něj mohla přijít. I tak by měla nákup poté schválit akviziční komise.

Zaměstnanci NG sice o nákupu nepochybují, ale výtvarná scéna jej kritizuje zejména pro nekoncepčnost takového postupu. Ředitel Sbírky současného a moderního umění Tomáš Vlček má jasno a nákup komentoval slovy: „Difuze výtvarného umění je bezbřehá.“

Teoretici i výtvarní umělci se ovšem vesměs shodují, že takový záměr by měl smysl, jen pokud by Milan Knížák programově budoval kolekci pouličního umění nebo výtvarných pokusů samorostlých outsiderů. „Je to spíš samoúčelný protest vůči oficiálně vnímané hierarchii výtvarné scény, a to je hodně slabý důvod pro nákup do státem subvencované veřejné sbírky,“ tvrdí teoretik Richard Drury.

Malíř Jaroslav Róna říká, že Milan Knížák projevuje ve svém „objevování“ amatérů či zapomenutých umělců určité mesianistické sklony, ale nedokáže je představit tak, aby jejich dílo o něčem zásadním vypovídalo, takže jde o zmarněné příležitosti. „Téměř současné umění nenakupuje, a tak jsou takové počiny spíš výsměchem akvizici,“ uzavírá.

Autor:

FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika
FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika

Monika Pavlíčková (35 let) je maminkou dvou dcer, sedmileté Terezy a čtyřleté Laury, a zároveň také manažerkou obchodního týmu společnosti ABF,...