„Můžeme dát přednost manažerovi nebo někomu, kdo se vyzná v umění. Anebo se to nějak zkombinuje. Výsledkem by mohla být dvojice lidí, protože i takový model ve světě existuje,“ řekl LN Zaorálek, který kulturu vede od léta.
Soud zamítl žalobu bývalého ředitele Národní galerie Fajta. Jeho výpověď byla platná |
Bývalý ředitel galerie Fajt říká, že zmíněná varianta řízení je možná. Zároveň ji ale nevidí jako samospásnou. „Tento model někdy funguje lépe, někdy hůře, rozhodující je vždy výběr vhodných osobností. Sebelepší systém řízení je nanic, pokud nemáte dva lidi schopné a ochotné respektovat se a spolupracovat,“ sdělil LN.
Model se dvěma šéfy – každým zodpovědným za trochu jinou oblast řízení galerie – se Lubomíru Zaorálkovi (ČSSD) zalíbil při nedávné cestě do Paříže. Šéf kultury tam navštívil známou galerii Centre Pompidou, se kterou Češi delší čas jednají o bližší spolupráci. „Pochopil jsem, že ji řídí dvojice prezident a generální ředitel. Každý z nich má svou roli. V Paříži se mi to hned zalíbilo,“ popsal pro LN Zaorálek.
  |
Podle něj může být ve hře například možnost, že by jeden z vrcholných představitelů galerie odpovídal ryze za její ekonomiku a provoz, druhý by pak mohl být kunsthistorik, jenž by měl na starosti budování uměleckých sbírek a koncepci jednotlivých výstav.
„Ale berte to jako čirou spekulaci. Tím se hlavně snažím vysvětlit, co všechno musí zodpovědět garanční rada. V této zemi se dlouho žilo v tom, že ředitel galerie má být někdo, kdo je hlubokým a respektovaným znalcem umění. To je varianta, ale není jediná,“ dodal Zaorálek.
Šéfové jako štvanci?
Jak již ministr zmínil, soutěž, z níž vyjde nový ředitel Národní galerie, má na starost specializovaná garanční rada. Právě ona by měla definovat, jaké vlastnosti a znalosti by měla mít osobnost budoucího šéfa. Stejně tak na ní bude i případné rozdělení funkce mezi dva lidi.
Podle Jiřího Fajta, jenž byl z postu šéfa Národní galerie odvolán loni na jaře, možná nazrála vhodná doba pro to, aby se instituce podobnou cestou vydala.
„V České republice nejsou s tímto způsobem řízení kulturních institucí žádné zkušenosti, ale možná právě proto je na čase nový model vyzkoušet,“ sdělil LN Fajt.
Zaorálek vytkl prozatímní šéfce Národní galerie způsob odvolání kurátora Budaka |
Svá slova zdůvodnil vytížeností šéfů při současném modelu řízení. „Za nynějšího stavu se z mnoha statutárních ředitelů stávají štvanci, kteří tak tak zvládají manažerské povinnosti. Důležité strategické rozvahy o budoucím odborném směřování vlastní instituce se jim mihnou hlavou maximálně pět minut před spaním,“ uvedl Fajt.
Bývalý šéf umělecké instituce navíc připomněl, že kromě zmíněného Centre Pompidou funguje podobný způsob řízení například v newyorském Metropolitním muzeu. Zkráceně „Met“ je tím vůbec největším muzeem umění ve Spojených státech. Jde mimochodem o kulturní stánek, který v prosincové dražbě na hlavu porazil českou Národní galerii, když jí „vyfoukl“ vzácný obraz z dílny Mistra vyšebrodského oltáře Panna Marie s dítětem na trůnu.
Schizofrenik z říše hmyzu
Ani jeden ze Zaorálkových předchůdců v ministerském křesle Ilja Šmíd (za ANO) nápad s dvouhlavým vedením principiálně neodmítá. „Dvě výrazné osobnosti, jeden umělec, druhý organizátor, ekonom a ,realizátor‘ uměleckých plánů – to je určitě dobrý formát,“ odepsal na dotaz LN.
„Statutární zástupce však může být jen jeden, měl by to být ten, který zodpovídá za provoz a ekonomiku čili správní ředitel,“ doplnil ještě Šmíd.
Dvouhlavé vedení se líbí také Fajtově nástupkyni v čele galerie. Podle dočasné ředitelky Aleny Anne-Marie Nedoma je obtížné najít do ostře sledovaného křesla šéfa takovou osobnost, která by v sobě spojovala vlastnosti odborníka na umění, vizionáře, stratéga, lídra i komunikátora.
„S nadsázkou se ptám, zda by brouk Pytlík a Ferda Mravenec fungovali v jedné hlavě, aniž by tuto sloučenou bytost nediagnostikovali psychiatři jako schizofrenní,“ řekla LN Nedoma.
Dočasná ředitelka mimochodem v prosinci v rozhovoru pro Právo přiznala, že by jí případné rozdělení funkce šéfa mezi dvě osobnosti samotnou zajímalo. Neucházela by se o roli šéfky kunsthistoričky, ale naopak manažerky. „Ta druhá pozice by mě zajímala a bavila,“ řekla Právu.
Naopak ředitel Národní galerie z počátku 90. let Lubomír Slavíček je k návrhu spíše skeptický. „Pokud nedojde ke změně legislativy, není nápad pana ministra proveditelný,“ napsal LN historik umění z brněnské Masarykovy univerzity.
Podle Zaorálka má garanční rada v čele s architektem Josefem Pleskotem půl roku na to, aby připravila výběrové řízení, z něhož vzejde Fajtův nástupce na nejvyšším postu v galerii. Radním však řekl, že by se nezlobil, kdyby se jim tendr podařilo vyhlásit dříve.
