Jejich výběr se soustředil na období od vzniku demokratického Československa po období dvou totalit 20. století. Vyplývá to z návrhu ministerstva kultury, který ve středu schválila vláda. NKP tvoří nejvýznamnější část kulturního bohatství Česka a vztahuje se na ně přísnější ochrana než na kulturní památky, jichž je mnohem více.
„Sedm objektů a jejich prohlášení národní kulturní památkou v souvislosti s 30. výročím listopadových událostí spojuje, že jsou určitým symbolem boje za svobodu a demokracii této země ve 20. století,“ řekl o nových národních památkách před jednáním vlády ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD).
7 nových národních památek? Krypta ‚parašutistů’ i budova Českého rozhlasu, navrhuje ministerstvo |
Mezi NKP budou nově například kostel sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze, který byl posledním útočištěm parašutistů z operace Anthropoid. V kostele v červnu 1942 hrdinně čelili přesile nacistů po atentátu na zastupujícího říšského protektora Heydricha. Status NKP získá i Larischova vila v Pardubicích, která je jedním z významných symbolů československého odboje. Byli v ní za druhé světové války vězněni, vyslýcháni a popraveni obyvatelé obce Ležáky.
Národní památkou se stane rovněž hrobka prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka v Lánech, jako symbol úsilí a boje o vznik samostatného Československa. Na seznam NKP se dostane i Hlávkova studentská kolej v Praze jako symbol úsilí studentů o uhájení svobody a demokracie proti německým okupantům 17. listopadu 1939 a připomínka studenta Jana Opletala, který byl smrtelně zraněn při účasti na protinacistické demonstraci 28. října 1939.
  |
Další část návrhů na nové národní památky se vztahovala k pozdější historii, především k letům 1968 a 1969, okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy a době nastupující normalizace. Národní kulturní památkou se tak stane budova Československého rozhlasu v Praze, která je symbolem boje proti okupantům jak v roce 1945, tak i v roce 1968. Nejvyšší památkovou ochranu budou mít také náhrobek Jana Palacha na Olšanských hřbitovech v Praze od sochaře Olbrama Zoubka a náhrobek Jana Zajíce na hřbitově ve Vítkově od téhož autora. Palach i Zajíc se upálili na protest proti okupaci v roce 1968 a následné normalizaci.
Návrhy na NKP musí na rozdíl od kulturních památek, které vyhlašuje samo ministerstvo kultury, projednat vláda. Rozhodnutí vlády o nových památkách nabude platnosti 15. den od uvedení ve Sbírce zákonů.
