Ultranacionalistická Národní strana, která proslula svým plánem vysídlit evropské Romy do Indie, zřejmě na tuzemské scéně končí.
Po odchodu Petry Edelmannové z křesla předsedkyně strany na své posty v úterý rezignovali další tři členové zemské rady, kteří patřili k nejaktivnějším nacionalistům. "K 1.12.2009 rezignují na veškeré své funkce dosavadní členové zemské rady Michal Kubík, Mgr. Jan Skácel a Bc. Jiří Gaudin. Důvody jejich rozhodnutí nebudou zveřejňovány," stojí v oficiálním prohlášení strany. Více se dozvědět nelze, nikdo ze strany na otázky LN nereaguje a na oficiálním telefonu mluvčího se ozývá, že číslo neexistuje.
Podle odborníka na extremismus Miroslava Mareše poslední odchody svědčí o tom, že Národní strana je v těžké krizi. "Pravděpodobně je zpochybněn celý ten koncept, na kterém vznikla. Taková hra na moderní populistickou stranu s mediálně provokativními tezemi a důrazem na husitskou identitu. Ukázalo se, že to v současném českém prostředí prostě nezabralo," domnívá se Mareš.
Členové vedení strany byli velmi činní
Všichni odcházející členové vedení Národní strany byli velmi činní. Například Michal Kubík byl donedávna velitelem militantní organizace Národní garda, jejíž členové se angažovali při etnických problémech v polovině minulého roku v Karlových Varech.
Jiří Gaudin je zase známý jako autor takzvaného "Konečného řešení romské otázky" - tedy plánu na vysídlení Romů do Indie. Gaudin navíc platil za člověka, který Národní straně zprostředkovával především styk se zahraničím a tamní extremistickou scénou.
Poslední z trojice, Jan Skácel, patří mezi guru české nacionální scény. Není jasné, zda tato trojice chce v "politické kariéře" pokračovat v jiné straně.
"Svědčí to o jasném odumírání strany"
Strana se snažila navázat na prvorepublikový fašismus a zdůrazňovala především nacionalismus přes husitskou tradici. Představitelé Národní strany na sebe naposledy upozornili před letošními volbami do Evropského parlamentu. Z vysílání České televize byl stažen její předvolební spot kvůli šíření rasismu a xenofobie.
Za postupným rozpadem Národní strany může podle všeho stát i dlouhodobý neúspěch jejích kandidátů v několika posledních volbách. Na rozdíl od Dělnické strany nedokázala oslovit více voličů.
"Národní strana nedokázala vybudovat širokou síť místních organizací, což se zase podařilo Dělnické straně, která k sobě přitáhla část militantní ultranacionalistické scény. Jasně o tom svědčí i počet kandidátů v loňských krajských volbách, kdy Národní strana nebyla schopna všude postavit dostatek lidí. Všechny následující kroky v posledních týdnech svědčí o jasném odumírání strany," podotkl Mareš.
Sedm let ze života Národní stranyNárodní strana se registrovala u ministerstva vnitra v roce 2002. To ji nejprve opakovaně zaregistrovat odmítlo, ale následně tak muselo učinit na základě rozsudku Nejvyššího soudu, který rozhodl, že důvody ministerstva pro odmítnutí neměly žádnou oporu v zákonech. V roce 2004 Národní strana kandidovala do Evropského parlamentu jako Národní koalice spolu s ČSNS; získala 0,12 %. V lednu 2005 se spojila v tzv. Národní pětku (Národní strana, Republikáni Miroslava Sládka, Národní sjednocení, Dělnická strana a České hnutí za národní jednotu). Koalice se poté rozpadla. V krajských volbách v roce 2008 postavila své kandidátky jen ve dvou krajích. V Moravskoslezském a Středočeském, a získala dohromady 2711 hlasů. Před volbami do Evropského parlamentu v roce 2009 byl z vysílání České televize stažen předvolební spot strany s odůvodněním, že "ČT se nemůže jakýmkoliv způsobem podílet na rasismu a xenofobii". Spotem se cítila poškozena i finská metalová skupina Apocalyptica, jejíž skladba byla v klipu použita. |
