Test byl podle Valíkové jinak z odborného hlediska v pořádku. Neúspěšnost 14,1 procenta ji překvapila, podle ní je to hodně. Podle Soukala se obecně snižuje schopnost žáků porozumět psanému textu.
U maturitního testu z češtiny letos neuspělo o 3,9 procentního bodu víc než loni. Podle Cermatu, který výsledky v pondělí zveřejnil, to souvisí se zatím nejvyšší účastí studentů u maturitních zkoušek. Kvůli opatřením proti koronaviru letos totiž nikdo z maturantů na konci druhého pololetí nepropadl, a ke zkoušce tak mohli jít všichni. Neúspěšnost z češtiny ale rostla každoročně i v minulých letech. Mezi roky 2013 a 2019 stoupla z 1,8 procenta na 10,3 procenta.
Výsledky maturit po karanténě. Z matematiky propadl každý šestý, z češtiny každý sedmý student |
V posledních zhruba čtyřech letech podle Valíkové souvisí nárůst propadlíků zejména s prodlužováním čím dál náročnějších textů, které musí studenti při zkoušce pročíst. Podobně se vyjádřil i Soukal. Podle něj mají někteří žáci velký problém se slovní zásobou a orientací v textu. Podotkl, že současná generace studentů vyrostla s počítači a mobily, je zvyklá dělat víc věcí najednou, a proto se podle něj neumí dostatečně soustředit.
„Obtížnost testu spočívá ve složitěji formulovaných otázkách a dlouhých textech, v nichž bylo nutné neustále něco hledat, proto mnozí nemuseli zadání stihnout,“ řekla Valíková k letošní zkoušce. Podle ní v testu jinak nebyly chytáky, nebylo tam příliš otázek týkajících se teorie ani pojmů a termíny byly zčásti vysvětlené. Neočekávala proto, že maturantů propadne tolik.
Na letošní neúspěšnosti se podle ní ale podílely i další faktory. „Někteří studenti se po přechodu na výuku na dálku kvůli opatřením proti koronaviru doma zpomalili, protože mohli vstávat později, nemuseli nikam chodit a tolik pracovat,“ řekla. Spolu se Soukalem se navíc shodla s Cermatem, že svou roli ve vyšší neúspěšnosti hráli i studenti, kteří by za normálních okolností na konci druhého pololetí propadli a k maturitám by vůbec nebyli připuštěni.
Valíková dodala, že mezi češtináři jsou na státní maturity různé názory. SUČJL podle ní uvítala, že Senát ve středu schválil od příštího roku přesunutí písemné a ústní části státní maturity na úroveň škol. Podle ní to povede ke zlepšení výuky češtiny. Doufá, že školy budou moct do budoucna dělat zkoušky s ohledem na profil absolventů.
Naopak podle stanoviska Asociace češtinářů, kterou vede Soukal, tento krok vzdělávání v ČR neprospěje. Podle něj novela přispěje k posílení rozdílů mezi žáky z různých škol. Oba češtináři se nicméně shodli, že ke zlepšení stávajícího stavu je třeba víc podporovat četbu a zaměřit výuku na praktické využití jazyka.
