„Pro focení jsme použili jeden z automatizovaných přístrojů FRAM (Fotometric Robotic Atmospheric Monitor), které vyvíjí Fyzikální ústav AV ČR. Konkrétně šlo o zařízení umístěné v lokalitě budované observatoře Cherenkov Telescope Array poblíž chilské observatoře ESO Paranal v nadmořské výšce okolo 2300 metrů. Systém využívá objektiv 135 mm se světelností f/2 a CCD kameru G4-16000,“ komentoval snímek Mašek.
Fotografie následně zpracoval Kuřák. „Kamera pořizuje snímky ve třech kanálech – červené, zelené a modré. Pro každý kanál bylo pořízeno od 11 do 15 jednotlivých 60sekundových expozic, které jsme potom matematickou cestou sloučili do výsledného obrazu,“ vysvětlil.
Oba astronomové neuspěli poprvé. Ve výběru byli již v loni, s fotografií komety G3 ATLAS, kterou pořídili na stejném místě.
„Kam směřuje kometa R3 PanSTARRS? Ne směrem k hvězdě v horní části snímku, protože to je Rigel, který se nachází hluboko v pozadí a s kometou nemá nic společného. Ne, ani skrz mlhovinu uprostřed snímku, protože to je mlhovina Hlava Čarodějnice a ta je rovněž velmi vzdálená – ale není daleko od Rigelu,“ napsali zástupci NASA k fotografii.
