26. května 2018 19:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Naše bohatství jsou lidé, nikoliv majetek, říká ekonom brněnské diecéze Zelenka

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 4Diskuse
Biskupství brněnské má pod sebou i Diecézní muzeum, které se nachází pod... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Biskupství brněnské má pod sebou i Diecézní muzeum, které se nachází pod... | foto: Vojtěch Hlávka

BRNO  Brněnská diecéze získala předloni vůbec poprvé více peněz od dárců než od státu. Peníze dává především na platy kněží a opravy památek.

„Koho nosí pan farář?“ „Krtkáááááá,“ křičí sborově děti v Moravských Budějovicích. Místní školku vystavilo brněnské biskupství. Netradiční je nejen tím, že děti chodí pravidelně navštěvovat farář a Milerův krteček.

Školka je na pozemku sester boromejek, které ho poskytly biskupství na sto let. Sestry provozují hned vedle dům pro seniory, čehož využívají jak jeho obyvatelé ke společnému programu, tak školka. „Senioři jsou šťastní, my taky. Člověk kolikrát musí brečet. Nedávno se jedno naše dítě rozběhlo k paní, sedlo si jí na klín a povídá jí, že nemá žádnou babičku a že jí bude říkat babi,“ vypráví ředitelka první křesťanské mateřské školy na Vysočině Alena Žáková.

Brněnská diecéze provozuje dohromady devět vzdělávacích zařízení, snaží se o to, aby byla všechna soběstačná. Z osmi českých biskupství je totiž nejchudší. Z církevních restitucí získalo to brněnské zpět jen čtyři hektary lesů a bezmála dvě stě hektarů polí. Ekonom brněnské diecéze Petr Zelenka to vysvětluje tím, že je to biskupství mladé, a tak nemělo tolik času nastřádat majetek. „Naše bohatství jsou lidé, nikoliv majetek,“ říká Zelenka.

To dokazuje nejen moravskobudějovická školka, která vznikla i díky energii místních. Brněnská diecéze v roce 2016 vůbec poprvé získala více peněz do svého rozpočtu od věřících a dobrodinců než od státu. Z kostelních darů a sbírek dala dohromady 164 milionů, což je 34 procent z celkových příjmů. Naproti tomu příspěvek od státu činil 147 milionů korun.

Injekce od státu se snížila a bude se každoročně snižovat o sedm a půl milionu korun, až do roku 2030, kdy skončí úplně. Církev výpadek musí krýt jinde.

Soběstačná tak musí být i jediná církevní gastronomická škola v Česku, která sídlí ve Žďáru nad Sázavou. Církev oplácí příležitostmi – studenti například připravovali raut pro osm stovek lidí, který proběhl poté, co se v Praze po desetiletích slavnostně uložily ostatky kardinála Josefa Berana po jeho převozu z Vatikánu.

Co zbude do oprav

Třetinu rozpočtu církev vynaloží na mzdy, druhou největší položku spolknou opravy. V roce 2016 investovalo biskupství 124 milionů korun do kulturního dědictví, tedy 28 procent z rozpočtu. „Jakékoliv volné finance dáváme do oprav,“ přibližuje Zelenka.

Konkrétně například do oprav poutního kostela svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou. Barokní památku, která je nyní zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO, zabrali v padesátých letech komunisté a nechali tady pobývat mimo jiné i ovce. Už teď se na větrném kopci začaly dělat elektroinstalace, okna i omítky. Na řadu přijdou restaurátorské práce. Na ty by měla být letos vypsána soutěž.

Dohromady by měly investice spolknout 45 milionů korun, s větší částí pomohou evropské dotace, zbytek dá farnost z vlastních peněz. Farnost je přitom živá především ze vstupného a z prodeje suvenýrů. Kostel od slavného architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela ročně navštíví na 35 tisíc lidí. Za rok 2017 farnost utržila ze vstupného 2,7 milionu korun, dalších 400 tisíc za suvenýry. Všechno šlo zpátky právě do oprav, které by měly trvat až do roku 2021. „Budeme mít pořád otevřeno, lidé se aspoň budou moct podívat na restaurátory při práci,“ slibuje místní farář Vladimír Záleský.

Největší lidský kapitál

Poutní kostel na Zelené hoře je možná jednou z nejznámějších památek brněnské diecéze, ale zdaleka není jedinou. Ve správě má 1391 kostelů a kaplí, o to všechno se stará 367 kněží. Jejich průměrná mzda je mimochodem 18 tisíc korun hrubého. V brněnské diecézi je na 451 farností a žije v ní dohromady 1,4 milionu lidí, z nichž je 550 tisíc katolíků. To je ze všech biskupství v Česku naopak největší „lidský kapitál“.

„Chceme vytvořit velkou rodinu malých dárců,“ říká brněnský otec Pavel Kafka. Už teď je to rodina čítající 1861 lidí, kteří poslali okolo tří milionů korun. Církev jim za jejich náklonnost oplácí volným vstupem do svých muzeí a dalších objektů. Diecéze zřídila na příspěvky zvláštní fond, kromě donátorů sem jdou i peníze z každoročních sbírek na farách iv kostelích. Dohromady se od loňského podzimu ve fondu sešlo 23,5 milionu korun a biskupství z toho chce pokrývat především platy kněží.

  • 4Diskuse
Eliška Nová

Autor

Eliška Nováeliska.nova@lidovky.czČlánky