* LN Jak se dali PTT dohromady?
Se Some Other Place jsem se potkal před asi třemi lety na festivalu Mezi ploty. Hráli jsme jen chvilku po sobě, s údivem sledovali svá vystoupení a okamžitě jsme se dohodli, že bychom mohli zkusit něco spolu. Spolupráce vznikla velmi spontánně a přirozeně.
* LN Kluci jsou z Tábora, vy žijete v Praze, není to problém?
Dohodli jsme se, že si zkusím udělat zpěvy na některé ze skladeb desky...to be continued a že pak přijedu a uvidíme. Než k tomu ale došlo, Some Other Place měli vystoupení v pražském klubu 007 před chicagskými Dianogah, kde jsme vlastně společnou první zkoušku vystřihli naživo. Tak nás to strhlo, že mi to prostě nedalo a začal jsem do Tábora dojíždět. Od té doby se moje výlety tam jen zintenzivňovaly.
* LN Přesto, nekříží vám to plány se selFbrush?
Abych byl úplně upřímný, tak s Please the Trees se mi splnil sen. Všechen svůj čas jsem zasvětil muzice, takže se teď pohybuju ve dvou projektech, které mě baví a v kterých se realizuji.
* LN Mohl byste říct něco víc o hostech Lion Prayer?
Obal desky je dílem Ladi Gažiové - měla přitom naprosto volnou ruku a obalem vyjádřila svůj dojem z naší hudby. Pomáhala jí přitom malířka Anežka Hošková z AM180 Collective. Nejzásadnější osobou na desce je basista Sunshine Michal Šťastný alias Amák, který nejenže s námi celou desku nahrál, ale i produkoval, postaral se o mix a svou osobou zaštítil. Nahrávání proběhlo naživo ve dvou dnech za asistence Patrika Kučery ze skupiny C (která před námi vystoupí v Akropoli). O konečný mastering alba se postaral Štěpán Škoch ze studia Manon Record. Na desce v roli sboristek hostují herečky Lenka Krobotová, Anna Geislerová a americká zpěvačka a houslistka Bethany Lacktorinová, která je i mou současnou partnerkou v selFbrush. Nesnažil jsem se hledat profesionály, šlo mi hlavně o to, aby to bylo co nejpřirozenější, autentické, abychom natočili desku s lidmi, kteří jsou nám nejbližší. Na banjo, na které jsem docela vysazený, ještě na desce hostuje Jiří Panschab.
* LN Deska vyšla na konci prosince v malém vydavatelství Absent Hour, proč právě tady?
Absent Hour jsme zakládali s Pavlem Ovesným. Šlo mi hlavně o to, vytvořit zázemí pro své nahrávky a chtěl jsem mít také kontrolu nad tím, co se s nimi děje. Žádné z českých vydavatelství mě nezaujalo natolik, abych měl pocit, že tady chci vydávat. Iluze typu „když deska nevyjde u velkého vydavatelství, tak se nedostane k lidem“ už dávno nemám. Naopak. Myslím si, že se vztah mezi posluchačem a hudebníkem stává víc a víc intimním, osobním a že desky jako takové už téměř nikdo nechodí hledat do obchodů, ale že si je posluchači kupují na základě osobní zkušenosti.
* LN Co vyjadřuje vaše jméno Please the Trees?
Ve volném překladu to znamená „potěšit stromy“ a odráží to náš přístup k hudbě, spojení s přírodou, vliv těchto motivů.
* LN Zpíváte anglicky. Máte ambice prosadit se v zahraničí?
Určitě. Je to svým způsobem priorita. Snažím se všechno, co dělám, tedy především hudebně, svou práci, vystavovat širšímu publiku. Česká hudební scéna trpí spoustou klišé a má svoje omezení. Na zahraničním trhu je mnoho vydavatelství, ke kterým chovám sympatie, je mi blízký třeba katalog Too Pure, Drag City, Jagjaguwar nebo Secretly Canadian.
* LN Kde nacházíte inspiraci k textům? A co hudební vzory?
Všude. V osobním životě. Baví mě psát o vztazích. O jejich intenzitě. Nejen těch lidských, ale i třeba těch v přírodě. Hudebně nás inspirují nekompromisní, výrazné, experimentující projekty, třeba Wilco.
lidovky.cz Celý rozhovor čtěte na www.lidovky.cz/kultura
