BIŠKEK/PRAHA Měli v nedávných událostech v Kyrgyzstánu, při nichž byla svržena vláda a hlavně pak prezident Kurmanbek Bakijev, prsty Rusové? Řada lidí přímo v Kyrgyzstánu tvrdí, že ano, a jsou mezi nimi i ti, kteří se dík převratu dostali k moci. Jako například Omurbek Tekebajev, někdejší lídr opozice a dnes jeden z čelných představitelů nové vlády. I on má za to, že Rusové události přinejmenším urychlili.
Přitom právě s Rusy si Bakijev ještě před necelým rokem potřásal rukama a Kreml označoval za klíčového spojence.
Hrátky s Kremlem Jenže tehdy si z Moskvy vezl příslib nadmíru štědré pomoci (ve výši zhruba dvou miliard dolarů). Výměnou za to se v Kremlu zaručil, že ze země vystrnadí Američany, kteří mají v Kyrgyzstánu vojenskou základnu pro operace v Afghánistánu. Čtyři měsíce poté, co s tím vyrukoval, ale obrátil – v té době už do Biškeku přiteklo zhruba 415 milionů dolarů. Američané ale Bakijevovi nabídli třikrát vyšší nájem, což byl dostatečně silný argument. Kyrgyzský prezident proto oznámil, že americká základna v zemi zůstane. Když byl ruský prezident Dmitrij Medveděv vyzván, aby Bakijevův krok komentoval, řekl suše, že jeho rozhodnutí schvaluje. Ostatně to, že Bakijev chtěl Američany ze země vypovědět, nebylo oficiálně součástí dohody, díky níž Kyrgyzstán dostal od Moskvy finanční pomoc. Záhy však začalo být jasné, že to Rusové chápou jako zradu.
Diktátor a Čingischán „Rusové byli pěkně naštvaní. Ne kvůli samotné základně, ale spíš kvůli tomu, jak s nimi Bakijev vyběhl,“ řekl listu The Washington Post Tekebajev. Letos v únoru Rusko Kyrgyzstánu pozastavilo finanční pomoc s tím, že se doposavad poskytnuté peníze vynaložily jinak, než bylo dohodnuto.
V téže době slavil shodou okolností Bakijev pět let v prezidentském úřadu a v ruských médiích odstartovala kampaň. Reportáže a dokumenty v televizích jej líčily jako diktátora, který přivedl Kyrgyzstán na mizinu. Noviny blízké Kremlu jej pak s notnou dávkou ironie přirovnávaly k legendárnímu vládci mongolského impéria Čingischánovi.
Zatímco prezident obrazně řečeno zpronevěřoval miliony od Rusů i od Američanů, obyčejní Kyrgyzové strádali. Bída a neustále rostoucí ceny všeho je nakonec vyhnaly na ulici. Jejich hněv ale velmi pravděpodobně umocnily zprávy, které o Bakijevovi šířili Rusové. Že na nich něco je, věděli už dávno, kampaň jen všechno urychlila.
„Došlo by k tomu (převratu) i bez zásahu Rusů, ale... podle mě sehrál ruský faktor klíčovou roli,“ uzavřel Tekebajev.
