Podle velvyslance NATO je zklamáním, že Česko neučinilo větší pokrok při plnění obranných závazků z Haagu a ve výdajích na obranu se nachází na chvostu Aliance. S žádostí o reakci proto oslovila redakce iDNES.cz představitele vlády i opozice.
Postup vlády obhajuje její předseda Andrej Babiš (ANO). „Nejsme v situaci Spojených států, které na zbrojení vynakládají 1 500 miliard dolarů ročně, to je 31 830 miliard korun, tedy 165 krát více, než je náš rozpočet na obranu. Kasu jsme převzali prázdnou a na obranu teď dáváme maximum možného, a to jsou dvě procenta. Meziroční nárůst budeme mít 36 miliard,“ uvedl.
„Samozřejmě, že spojenci špatně vnímají, že jim bylo předchozí vládou několik let namlouváno, že Česká republika překročí dvě procenta, výdaje bude dál zvyšovat, a pak se ukázalo, že nikdy nedosáhla ani těch 2 procent. To není výmluva, to je fakt,“ míní Babiš. „My o situaci nelžeme, se spojenci jednáme na rovinu a panu velvyslanci jsem dnes popsal naši situaci realisticky. Příští rok poprvé v historii dosáhneme 2 procent,“ uzavřel premiér, který v pátek na Úřadu vlády Whitakera přijal.
Před kritikou Whitakera brání vládní kabinet také předseda SPD Tomio Okamura. „Naše vláda chce plnit volební sliby, takže přidáváme peníze českým občanům a na výrazné zvyšování výdajů na zbrojení nemáme peníze,“ uvedl ve vyjádření pro iDNES.cz.
Šílená zpráva a diletantismus, myslí si opozice
Opačný postoj zaujala k tématu opozice. „Je to pro nás šílená zpráva,“ uvedl předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel. „Vláda se nemůže na jedné straně hlásit k NATO a říkat, že Rusko je hrozba, a na druhé straně tolerovat návrhy, které by nás od plnění aliančních závazků na mílové kroky vzdalovaly,“ míní Havel. Dodal, že v dnešní tíživé bezpečnostní situaci potřebuje země naopak stabilní financování armády a spojence, kteří mohou Česku důvěřovat.
Nejen Havel se v této souvislosti také kriticky vyjádřil k plánu Tomia Okamury snížit obranné výdaje armádě o 7,5 miliardy korun. Tento plán společně s tím, že by se obranné výdaje snížily opět pod dvě procenta, označil za čiré bláznovství.
„O bezpečnosti a obranyschopnosti České republiky se musíme umět domluvit i přes hranice vlády a opozice,“ dodal Havel s tím, že pokud ke schválení výdajů na obranu odmítá své hlasy dát SPD, TOP 09 je připravená potřebné hlasy dodat.
S jeho slovy souzní šéf poslaneckého klubu KDU-ČSL Marian Jurečka, podle kterého jsou slova amerického velvyslance při NATO vážným varováním. „Neděláme to pro Američany ani pro Trumpa. Obranu a bezpečnost si musíme budovat především sami pro sebe a pro naše občany,“ míní. Jurečka také dodal, že vláda by svůj přístup měla přehodnotit, k čemuž ji bude vyzývat.
Slovům Whitakera se nediví ani předseda Pirátů Zdeněk Hřib. „To, co předvádí tato vláda v oblasti obrany, je diletantismus. Nejenom, že tento přístup poškozuje Česko v očích spojenců, ale ohrožuje i bezpečnost našich občanů,“ varuje Hřib, podle něhož se mají zvyšovat výdaje na obranu i podpora Ukrajině. „Šetřit tam, kde to můžou odskákat občané ohrožením života, jak navrhuje pan Okamura, je nezodpovědnost a populismus hraničící s vlastizradou,“ míní.
Mělo by Česko vydávat více peněz na obranu?
Také předseda ODS Martin Kupka považuje slova zaznívající z NATO za závažná. Upozornil, že se výdaje na obranu podařilo navýšit v minulém volebním období, kdy bývalá vláda plánovala obranné výdaje každoročně zvyšovat o 0,2 procentního bodu, což bylo klíčové podle něj i pro spojence. „Důležité je, aby se dál dařilo pokračovat v plnění závazků směrem ke 3,5 procentu,“ uvedl s odkazem na napjatou geopolitickou situaci.
„Závazek z Haagu neznamená, že má Česko vydávat 3,5 procenta HDP na obranu už zítra. Součástí dohody je ale také povinnost každoročně předkládat důvěryhodnou cestu, jak se k tomuto cíli dostaneme,“ řekla bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS). „Nestačí na summitech něco podepsat a doma dělat pravý opak,“ kritizovala nynější vládní kabinet a dodala, že slova amerického velvyslance jsou pro vládu velmi nepříjemným, ale naprosto srozumitelným vzkazem.
Není to poprvé, kdy Česko čelí kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Letos v březnu se podobně vyjádřil velvyslanec USA v České republice Nicholas Merrick, který je přesvědčený, že dvě procenta HDP na obranu v dnešní době nestačí. Na letošním summitu v Haagu se přitom všechny členské země NATO zavázaly na obranu vydávat pět procent HDP.


















