„Abychom posílili naše odstrašující opatření v Evropě, Kanada rozmístí ještě početnější kontingent do posílené předsunuté bojové skupiny NATO v Lotyšsku a přispěje více vojáky a prostředky k posílení sil NATO v euroatlantické oblasti,“ oznámila ve středu kanadská ministryně obrany Anita Anandová.
Konkrétně půjde o dalších 480 kanadských vojáků, kteří mají do Evropy přicestovat v nejbližších dnech. Kanada už má v Lotyšsku přibližně 800 vojáků v rámci vícenárodního praporu NATO.
Kromě vojáků chce Ottawa k posílení spojenců vyslat několik dělostřeleckých baterií, další bojovou fregatu a převést pod velení NATO také průzkumný letoun dlouhého doletu CP-140 Aurora.
Dalších 3 400 kanadských vojáků má být v pohotovosti pro případné rychlé nasazení do Evropy. „Rusko má ještě čas zvolit deeskalaci a diplomacii, ale okno k tomu se zavírá,“ uvedla
In light of rising tensions in #Europe, #Canada is deploying up to 4⃣6⃣0⃣ additional personnel to support #NATO deterrence measures, including:
Bolstering -led @eFPBGLatvia
2nd frigate w embarked helo
CP-140 Aurora long range patrol aircraft
#StrongerTogether #WeAreNATO
Aliance v reakci na ruský vpád na ukrajinské území začala rychleji posilovat předsunuté pozice na svém východní křídle. Především v Pobaltí a Polsku, ale také v Rumunsku nebo Bulharsku.
Do Estonska směřují po zemi konvoje britské těžké techniky včetně tanků Challenger a obrněnců Warrior. Londýn před týdnem oznámil, že tam zdvojnásobí počet svých vojáků. Zakrátko tam působit 1 600 britských vojáků a nově také bitevní vrtulníky Apache. Dalších 350 vojáků vyslali Britové do Polska.
Do litevské Rukly už dorazilo na 350 německých vojáků se zhruba stovkou vozidel. „NATO zvýšilo naše společná opatření pro reakci na krize v NRF (Síly rychlé reakce). A Německo je rovněž ochotno posílit NRF poskytnutím dalších pozemních, námořních a vzdušných sil,“ potvrdila německá ministryně obrany Christine Lambrechtová.
Aliance rozmístila čtyři takové jednotky, každou o síle zhruba 1 000 vojáků, v reakci na ruskou anexi Krymu už v roce 2014 v trojici pobaltských zemí a v Polsku. Teď je vzhledem k situaci posiluje a další navyšování vojenské přítomnosti se dá podle šéfa NATO Jense Stoltenberga očekávat.
„Máme více než 100 stíhaček v nejvyšší pohotovosti. A na moři, od severu po Středozemní moře, je přes 120 spojeneckých lodí. Budeme i nadále dělat vše, co je nezbytné k ochraně Aliance před agresí,“ oznámil Stoltenberg v úterý večer.
“@NATO has increased our joint crisis-response measures for the NRF. And Germany is also willing to strengthen NRF by providing further land, maritime and air forces.” - Minister of Defence #Lambrecht
Další podobné předsunuté bojové skupiny chce Aliance v případě potřeby rozmístit v Rumunku, Bulharsku, ale také na Slovensku nebo v Maďarsku. Vojenští plánovači k tomu mají připravit podklady. Do Rumunska už mezitím zamířily posily americké armády.
Ačkoliv početně jsou bojové skupiny spíše symbolické, mají vyslat Moskvě jasný signál, že jakýkoliv útok na ně by byl vnímán za napadení celé Aliance.
Vše podle něj nasvědčuje tomu, že Rusko nadále plánuje útok na Ukrajinu v plném rozsahu. Průzkumné letouny oblast sledují prakticky nepřetržitě už několik týdnů. „Vidíme, že stále více sil se stěhuje z táborů a je v bojových formacích a připraveno zasáhnout. A vidíme pokračující provokace v Donbasu a různé operace pod falešnou vlajkou, kde se snaží vytvořit záminku k útoku,“ konstatoval.
Pentagon posílá bitevní vrtulníky Apache
Aliance má podle jeho slov připravené plány i jednotky k dalšímu posílení vojenské přítomnosti na východní hranici. „Uděláme to defenzivním způsobem. Naším cílem je zabránit konfliktu, uklidnit spojence,“ dodal.
Připomněl, že hlavní odpovědností Aliance je ujištění, že neexistuje prostor pro jakékoli nesprávné odhady ohledně závazku chránit a bránit spojence a tím také zabránit jakémukoli útoku na kteroukoli členskou zemi. Potvrdil, že Síly rychlé reakce NATO jsou ve vyšším stupni pohotovosti. Napříč Evropou jde o 40 tisíc vojáků.
„Přitom nikdy není pozdě. Nikdy není pozdě nezaútočit. A to je důvod, proč nadále vyzýváme Rusko, aby ustoupilo, deeskalovalo a v dobré víře se zapojilo do diplomatického úsilí o nalezení politického řešení,“ vyzval Moskvu.
Americký prezident Joe Biden v úterý oznámil, že do Evropy přesune dalších 800 vojáků a další techniku. Americké ministerstvo obrany později oznámilo, že do pobaltských států bude nasazeno 800 vojáků z italského pěšího praporu, aniž by upřesnilo, do které země.
Do Pobaltí bude také vysláno až 8 nejmodernějších stíhaček F-35 z Německa a další také na blíže nespecifikované místo na jihovýchodním křídle NATO. Pravděpodobně do Rumunska.
Kromě toho bude z Německa do Pobaltí vysláno 20 bitevních vrtulníků AH-64 Apache a z Řecka do Polska se přesune 12 bitevníků.
"The total number of these additional 350 soldiers & more than 100 vehicles will significantly increase the combat power of my battle group", COM @BG_LTU_eFP
Over 1.000 km in two days – the first vehicles of reinforcement has arrived in #Rukla.
#5YearsAsOne
#eFP BG LTU https://t.co/tRi9visWSD
„Řeknu to jasně: z naší strany jsou to naprosto obranné kroky. Nemáme v úmyslu bojovat proti Rusku,“ řekl Biden na tiskové konferenci po eskalaci ruské agrese proti Ukrajině. „Chceme však vyslat neklamnou zprávu, že Spojené státy spolu s našimi spojenci budou bránit každý centimetr území NATO a dodrží své závazky, které jsme vůči NATO přijali,“ dodal.
Už v lednu Američané posílili ochranu vzdušného prostoru Pobaltí, když tam vyslali šest stíhaček F-15. Další letouny do Pobaltí vyslalo Dánsko. Do Polska Pentagon od konce ledna vyslal v reakci na ruské kroky už na 4 700 vojáků. Další tisíce jsou v pohotovosti pro případ aktivace Sil rychlé reakce NATO.
Ruskou agresi vůči Ukrajině odsoudila také desítka ministrů obrany zemí JEF (Společných expedičních sil), sdružující Británii, Dánsko, Estonsko, Finsko, Island, Lotyšsko, Litvu, Nizozemsko, Norsko a Švédsko. Společně připravují řadu nespecifikovaných vojenských aktivit na severu Evropy k zastrašení Ruska – na moři, na souši i ve vzduchu.
„Brzy provedeme cvičení demonstrující svobodu pohybu národů JEF v Baltském moři. Tyto a následné činnosti zůstanou preventivní a přiměřené. Společným jednáním prokážeme solidaritu, schopnost a odhodlání JEF stát společně za bezpečnost a stabilitu v našem regionu,“ uvedli ministři ve společném prohlášení.
Možnosti na vyslání posil na východní křídlo zvažuje také Česká republika. Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) jsou možné dvě varianty, a to zapojení se na Slovensku nebo v Rumunsku. „Myslím si, že asi všichni víme a cítíme, co nám je z hlediska území, geopoliticky i jinak blíže,“ naznačila ministryně, že jako pravděpodobnější je vyslání českých vojáků na Slovensko.
V současnosti působí čeští vojáci v rámci mise NATO v Litvě a Lotyšsku. Černochova připomněla, že brzy mají vzdušný prostor Pobaltí opět střežit čeští letci s gripeny. A Česko rovněž prodloužilo o půl roku pohotovost chemiků a logistů v rámci jednotek velmi rychlé reakce NATO.
It’s #WCW - Wing Crush Wednesday!
This week, we are featuring the 435th Air Ground Operations Wing!
Watch the video to see the 435th AGOW in action with the 521st Air Mobility Operations Wing and @82ndABNDiv in Poland supporting our @NATO Allies and partners.
@HQUSAFEAFAF https://t.co/7U9T3y7OI7
