Učinil to v dopise adresovaném premiérovi Petru Nečasovi, o kterém informuje Mladá fronta Dnes. "Snižování obranného rozpočtu neznamená jen snižování vašich spojeneckých ambicí, ale může negativně ovlivnit i váš příspěvek Alianci do společných operací. A právě toho se obávám," cituje Rasmussena list.
Černý pasažér
Strmý pokles výdajů na obranu dělá z Česka pomalu, ale jistě černého pasažéra v NATO, který se jen veze, aniž by nějak výrazněji přispěl. A právě propad v rozpočtu české armády dosáhl takových rozměrů, že prý přiměl Rasmussena k reakci.
"Redukce výdajů na armádu o 20 procent za poslední dva roky je důvodem k zamyšlení," píše dále Rasmussen, který apeluje na to, aby se Nečas osobně angažoval při stabilizaci českých výdajů na obranu.
Podle expertů se tak snaží Česko upozornit, aby se snižováním výdajů nedostalo do situace, kdy veškeré peníze armáda takříkajíc "projí" na platech pro vojáky. Jak dodává deník, to se stalo třeba Maďarsku nebo Slovensku, jejichž armády kvůli nedostatku peněz musely omezit i vojenská cvičení. Problém se ovšem začíná týkat téměř všech evropských členů NATO, o čemž svědčí průběh operace v Libyi, kterou systematické škrtání vojenských rozpočtů také ohrožuje.
Nedostatek financí
Kritikou tohoto stavu nešetří podle listu náměstek šéfa NATO Jiří Šedivý, podle kterého Česko rádo využívá výhod členství v Alianci k své bezpečnosti, ale zároveň ho škrty v rozpočtu podkopává. Praha se prý jen spoléhá na záruky, které české obraně Aliance dává.
Česko se při vstupu do NATO zavázalo, že bude na obranu vynakládat dvě procenta svého hrubého domácího produktu. Letos je to ale jen něco přes procento.
ZA CO UTRÁCÍ ARMÁDA? |
Pokud škrty budou pokračovat, náčelník generálního štábu české armády Vlastimil Picek soudí, že Česko bude muset své dnešní politicko-vojenské ambice přehodnotit, protože na ně nebude dostatek financí.
